ORNITOLOGICKA Mystery Cache

This cache has been archived.

Rico Reviewer: Archivace listingu keše pro nezájem ownera. Odarchivace se v těchto případech neprovádí.

Rico Reviewer - Comunity Volunteer Reviewer
Česká republika: Hlavní město Praha a Středočeský kraj

More
Hidden : 10/19/2010
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Rychlá a snadná keš v blízkosti krásného rybníka.
Quick and easy cache near a beautiful pond.

Dominantou tohoto kraje je bezpochyby obec Vysoký chlumec, ke kterému patrí osady Vápenice, Hrabrí, Hradce, Jezvina, Bláhova Lhota a Porešice.
Všechny jsou rozmísteny v malebné krajine, kde se z každé výšiny objeví typicky ceské výhledy na pahorky, pole, rybníky, háje a kostelíky, odkud ke vnímavému pozorovateli promlouvá historie.

Tentokrát se budeme venovat rybníkum poblíž obce Vysoký Chlumec a to Vápenickému rybníku a rybníku Olešný.

Uvedené souradnice Vás zavedou do lokality s názvem Vápenská jezera poblíž osady Vápenice. Zde keš nehledejte.

Na uvedené souradnice je možné dojet i autobusem a vystoupit na zastávce Vysoký Chlumec, U sloupu - od kud se dostanete na finální souradnice menší procházkou.

Osada byla založena známým ceským rybníkárem Jakubem Krcínem z Jelcan a Sedlcan, který zde zahájil bánskou cinnost težby vápence z nedalekého vrchu Paciska a jeho vypalování.
V roce 1908 zde byla zahájena težba žuly, zvané porfyritský granodiorit.
Krása techto kamenných kvádru zdobí okolí lidských obydlí po celém svete.
Nejdále byly dodány vápenské kamenné bloky v roce 1998 do Austrálie a stávající replika sochy Radegasta v Beskydech je taktéž z tohoto kamene.

Do lokality Vápenská jezera patrí Vápenický rybník, Vápenické jezírko a rybník Olešný.

Lokalita je navržena do soustavy Natura 2000 a díky bohatému výskytu druhové skladby vodního ptactva je zároven vyhlášena chráneným územním útvarem ornitologu.

Z ptáku zde byli zazname­nání: žluva hajní, koprivka obecná a moták pochop.
Významná lokalita pro obojživel­níky (blatnice skvrnitá, rosnicka).
Na vlhkých loukách rostou chránené rostliny, napr. horec horepník, vachta trojlistá a prstnatec májový.

Níže uvádíme strucné popisy a fotky ptáku které zde mužete zahlédnout.

1. Moták pochop (Circus aeruginosus)



Samci jsou svetlejší, s tmavými konci krídel, mají hnedé bricho a dlouhý ocas. Samice je nepatrne vetší, celkove tmavejší než samec, na hlave má žlutou cepicku a bílý kostrec. Mladí ptáci jsou ješte tmavší než samice, bez cepicky. Poznáme ho podle jeho typického letu nízko nad terénem.
Od stejne velkého kánete lesního se liší útlejším vzezrením, delším ocasem a pri klouzavém letu staví obe krídla do polohy širokého V.
Pochopové preferují otevrenou krajinu, pro hnízdení si vybírají rákosové porosty, nebo polní kultury (ozim, repka, vojteška). Hnízdí vždy v blízkosti vody. Zde si staví hnízdo ze stébel a vetví. Zacátkem kvetna snáší samice v dvoudenních intervalech 3 – 6 vajec, které zahrívá po dobu asi jednoho mesíce. Samec samici na hnízde nestrídá, ale po celou dobu sezení na vejcích jí prináší potravu. V tom pokracuje i po vylíhnutí mládat a samice prinesenou korist porcuje a mládata krmí. Na hnízde mládata stráví asi 6 týdnu, v nebezpecí se rozlézají po okolí. Do hnízda se na noc nekdy vrací i po dosažení vzletnosti.Potravu tvorí predevším drobní hlodavci, ale i jiní savci, ryby a ptáci, které pochopi loví na polích v okolí hnízda.V CR hnízdí v poslední dobe odhadem asi max 1700 páru se vzrustající tendencí.

2. Koprivka obecná (Anas strepera) - menší plovací kachna



Koprivka obecná dorustá 46 - 56 cm a rozpetí krídel má 78 - 90 cm.
Samec ve svatebním šate je nápadný svým prevážne šedým operením, svetle hnedou hlavou, tmavým zobákem a kostrcem a výrazným bílým zrcátkem, které je dobre viditelné predevším v letu. V prostém šate se podobá spíše samici, která je celá svetle hnedá s nažloutlým zobákem.
Bývá také casto zamenována se samicemi kachny divoké, na rozdíl od které dorustá viditelne menších rozmeru a na místo svetle modrého má stejne jako samec bílé zrcátko.Koprivka obecná žije v severní Evrope, Asii a ve stredu Severní Ameriky.
Její globální populace je stále velmi pocetná, v roce 2004 cítala odhadem 3 800 000–4 400 000 jedincu. Je prevážne tažná a na zimu pravidelne migruje do jižnejších oblastí s mírnejším klimatem. Pravidelne a nepocetne se vyskytuje také na území Ceské republiky, ve vetším poctu ji lze na našem území zastihnout predevším v léte a pri prutahu, ojedinele u nás zustává i pres zimu. Pravidelne na našem území hnízdí približne 1 500–30 000 páru a zimuje pouze 50–100 jedincu.
K životu preferuje vetší vodní plochy, vlhké pastviny nebo mocály s hustým vegetacním porostem. Vyskytuje se zpravidla samotársky nebo v párech, pri migracích a hnízdení se casto shlukuje do menších skupin. Hnízdo si staví na zemi a obvykle bývá dobre ukryté v porostu rákosu nebo jiných vodních rostlin. Snáší obvykle 7–13 lehce nažloutlých vajec, na kterých sedí oba rodice po dobu 26 dní.

3. Žluva hajní (Oriolus oriolus) - pták velikosti kosa.



V CR je to pravidelne se vyskytující pták, o celkové pocetnosti 8000-16000 hnízdících páru.
Samec má výrazné žluté zbarvení tela, kontrastující s cerným zbarvením krídel a ocasu.
Zobák je cervený, kolem oka je cerná skvrnka. Samice je vybarvena nenápadne, její telo je na hrbete olivove zelené, spodina tela je šedá s podélnými proužky. Mladí jedinci jsou zespodu bílí a slabe proužkovaní, krídelní pera mají svetlý lem.Žluva hajní je tažný druh, který do Strední Evropy prilétá na prelomu dubna a kvetna. Zimovište evropských populací se nacházejí v jižní a jihovýchodní Africe.
Vyskytuje se nejcasteji jednotlive, ve svetlých listnatých lesech, sadech apod. Hnízdení zapocíná koncem kvetna. Hnízdí pouze do nadmorské výšky 600 m n.m. Hnízda si splétá z trávy v korunách stromu, ve vidlici nejaké vetve. Samice klade 3-5 bílých vajec s nekolika cernými skvrnami.
Pri inkubaci vajec se strídají oba rodice. Po dvou týdnech se líhnou mládata, která za dalších 14 dnu vylétají. Na zimovište žluvy hajní odlétají pocátkem zárí. Potravou jsou ruzní bezobratlí živocichové a dužnaté plody, napr. moruše, stremchy, vinná réva, trešne.

4. Volavka popelavá (Ardea cinerea)



Volavka popelavá je velký, silne stavený pták. Dorustá 84 - 102 cm, v rozpetí krídel merí 155 - 175 cm a dosahuje hmotnosti mezi 1 - 2 kg. Jejím nejnápadnejším znakem je dlouhý štíhlý krk a dlouhé koncetiny, které ji umožnují pohybovat se i ve vetších hloubkách. Je naprosto nezamenitelná, ze spodní strany špinave bílá a svrchu šedá s ružovožlutým zobákem, tmavým pruhováním na krku, cernými konci krídel a tmavými prodlouženými pery na hlave. Ackoli je po vetšinu roku zbarvena podobne, v období rozmnožování má obvykle o neco cervenejší zobák a koncetiny.
Pohlaví se mezi sebou neliší, mladí ptáci jsou v porovnání s dospelci výrazne tmavší a z velké cásti postrádají bílé zbarvení krku a dlouhá tmavá pera na hlave.
Létá s pomalými údery krídel, krk má pritom esovite prohlý a koncetiny natažené.Volavka popelavá patrí mezi rozšírené a hojné zástupce volavek, s globální populací 710 000 - 3 600 000 jedincu je v Cerveném seznamu IUCN zarazena do kategorie málo dotcených druhu.
Obývá prakticky celou Evropu, zcela chybí pouze na velkém území Skandinávie, velmi rozšírená je i v Asii a obývá také Afriku, konkrétne její severní a subsaharskou cást.Volavka popelavá je obyvatelem prakticky všech typu vod bohatých na potravu, od pomalu tekoucích rek a mokrin, po jezera, rybníky, nádrže, kanály a umelá jezírka v parcích. Za potravou casto zalétává také na pole.V Ceské republice je nejhojnejší volavkou. Vyskytuje se prakticky na celém jejím území až po nadmorskou výšku 730 m a hnízdí zde v poctu 1 - 1,4 000 páru a zimuje v poctu 3 - 6 000 jedincu.
Jelikož byla v minulosti casto lovena, na území mnoha státu Evropy, vcetne CR, je v soucasné dobe chráneným druhem. Volavka popelavá se po vetšinu roku zdržuje samostatne, výjimkou jsou pouze velké vodní plochy s velkým množstvím potravy, kde se muže vyskytovat i vetší množství jedincu, vždy však rovnomerne rozprostrených. Nejaktivnejší je brzy ráno a za soumraku. Prevažující složkou v potrave volavky popelavé jsou ryby ruzné velikosti, požírá však také obojživelníky, mekkýše, hmyz a jiné bezobratlé, malé ptáky a savce, casto plení i hnízda vodních ptáku. Korist vetšinou polyká vcelku, pokud je však príliš velká, vyvrhuje ji a snaží se ji spolykat znovu. Podobne jako ostatní druhy volavek má svou speciální taktiku lovu. Bez pohybu vystává ve vode nebo na souši a uprene hledí na vodní hladinu nebo na zem a v prípade, že se korist priblíží na vhodnou vzdálenost, se jí zmocnuje rychlým škubnutím krkem a vetšinou ji doslova harpunuje.Volavka popelavá hnízdí vetšinou ve skupinách, které mohou být ve vhodných podmínkách i velmi pocetné. Hnízdo, které mívá v prumeru témer pul metru, staví v korunách vysokých stromu. Jeho základním stavebním materiálem jsou vetve, zevnitr ho poté vetšinou vystýlá trávou. Ackoli se shánením stavebního materiálu vetšinove zabývá samec, hnízdo jako takové staví zejména samice. Na svá hnízdište se páry vrací nekolik let po sobe, opuštená hnízda volavek pak k hnízdení casto využívají i jiné druhy ptáku.

5. Volavka bílá (Egretta alba)



Volavka bílá je o neco menší než naše hojnejší volavka popelavá. Štíhlé telo má porostlé ciste bílým perím. Nápadným znakem je i velmi dlouhý hubený krk, silný žlutý nebo cerný zobák a dlouhé cerné koncetiny. V hnízdním období ji vyrustají na zádech dlouhá pera, která volne visí nad jejím pomerne krátkým ocasem. Pohlaví se zbarvením neliší.Volavka bílá se živí predevším vodními živocichy (rybami) nebo obojživelníky (žábami, mloky, colky), ackoli vyhledává i drobné savce (myši) nebo plazy (ješterky, nejedovaté hady). Na korist pritom cíhá v nehybném stavu nebo ji pomalu následuje, a nakonec rychlým trhnutím hlavy uchopí do zobáku.Volavka bílá je cástecne tažný druh, ale vetšinou nelétá príliš daleko. V soucasné dobe již mužeme spatrit i zimující jedince ve strední Evrope. Hnízdí v malých koloniích a objemné hnízdo, které je umísteno na stromech poblíž rozlehlých jezer nebo mokradu, si staví ze stébel rákosu. Rocne má samice jednu snušku, obsahující 2 až 7 bledemodrých vajec. Hnízdící období se liší podle jednotlivých kontinentu, v Evrope trvá od dubna do cervna. Na vejcích sedí strídave oba dva rodice po dobu 25-28 dní. Mládata bývají casto mimorádne útocná, což casto vede k úmrtí slabších mládat. Hnízdo opouštejí zhruba po 6 týdnech života.

A ted k souradnicím. Pokud vše vyluštíte správne dostanete presné souradnice ale také i nápovedu, která jinak nevyjde. Tudiž není potreba si nic overovat.

Souradnice naleznete zde.

Additional Hints (Decrypt)

1) qrinqrfág fghcah 2) mífxáš cb ilyhšgraí

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...