NS Babin Multi-Cache
Alex Reviewer: Archivace listingu keše.
More
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size:  (small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tato cache vás privede k naucné stezce venované
malebnému rybníku Babín
NS Babín
Dne 27.1.2010 byla vytvorena nová naucná stezka Babín na trase ze
Ždáru nad Sázavou do Budce. Vede po modre znacené turistické
stezce od Malého lesa k Babínskému rybníku, merí 4 km a má celkem 5
zastavení. Informuje o prírodních zajímavostech míst, kterými
prochází – lesním komplexu Babín, prameništi reky
Oslavy, rašeliništi u Babínského rybníka a evropsky
významné lokalite Babínský rybník.
Zastavení první
CHKO Ždárské vrchy
Ždárské vrchy vynikají svojí pestrostí a clenitostí.
Vstupujete do krajiny, kde se strídají louky s pastvinami, poli,
lesy, rybníky a lidskými sídly. Je protkána sítí potoku a rícek,
mezí, úvozových cest, lesíku ci skupin stromu a
keru.
Oblast si zachovala charakter vyvážené a zachovalé kulturní
krajiny s významným zastoupením prírode blízkých spolecenstev.
Proto byly Ždárské vrchy v roce 1970 vyhlášeny chránenou
krajinnou oblastí (CHKO). Rozloha oblasti je 709 km2. Soucasná
podoba krajiny typu vrchoviny až pahorkatiny s melkými a
širokými údolími, táhlými svahy a zaoblenými vrcholy, byla
utvárena po miliony let. Nejvyšším vrcholem je Devet skal
(836,3 m n.m.). Podnebí oblasti je chladnejší, vlhcí a
vetrnejší. Ve Ždárských vrších naleznete zejména
horské a podhorské prírodní prvky. K nejcennejším patrí
rašelinište a vlhké rašelinné louky s výskytem rady
vzácných druhu rostlin a živocichu, z nichž nekteré
upoutají na první pohled a jiné unikají pozornosti.
Ano, jestli se vám zdá tento text podobný 6. zastavení, tak verte,
že máte pravdu. Je totiž úplne stejný.
Zastavení druhé
Lesy
V blízkém okolí Babínského rybníka se vyskytují kyselé a casto
zamokrené pudy. Proto se zde vyvinula lesní spolecenstva, kterým
vyhovuje vlhké prostredí. Najdeme zde predevším podmácené
smrkové jedliny a rašelinné borové smrciny s polštári
mechu, kerícky boruvek a koberci trav. Darí se tu také
nejruznejším houbám.
Nejrozšírenejší drevinou, se kterou se ve zdejších
lesích mužete setkat, je smrk ztepilý, vytvárející rozsáhlé,
místy težko prostupné porosty. Dalším zajímavým stromem
je v CHKO dnes již pomerne vzácná jedle belokorá, která se v
okolních lesních porostech vyskytuje dosti casto a dokonce se zde
sama úspešne obnovuje. Semenácky je treba chránit oplocenkami
proti okusu zverí. Krome smrku a jedle je v okolí Babínského
rybníka v nekterých porostech významne zastoupena borovice lesní,
typická svými vysokými rovnými kmeny s nacervenalou kurou. Tyto
nejcastejší druhy stromu jsou dále doprovázeny bukem lesním,
javorem klenem, brízou belokorou a olší lepkavou. Na vlhcích
stanovištích se darí i jilmu horskému. Okolní lesy jsou
obhospodarovány spolecností KINSKÝ Ždár, a.s., která pokracuje
v tradici zavedené zde již v padesátých letech minulého
století významným propagátorem prírode blízkého hospodarení
docentem Jaroslavem Švarcem.
Zastavení tretí
Rašelinište
Rašelinište jsou zavodnená stanovište s vysokou
produkcí rostlinné hmoty, která se vlivem nadmerného zamokrení
nedostatecne rozkládá. V rašeliništi proto dochází k
hromadení odumrelých cástí rostlin, které se vrší a za
neprístupu vzduchu pretvárejí na rašelinu.
Rašelinište v pramenné oblasti Oslavy ukoncilo svuj vývoj
pred 4,5 tisíci lety.
V 16. století byla v území založena soustava rybníku a
zapocalo se s využíváním rašeliništ k drobné
težbe na otop a pro malorolnické úcely. V ložisku o
rozloze 29 ha a hloubkou rašelinných vrstev 4 m mezi
Matejovským a Babínským rybníkem, byla rašelina od roku 1956
težena ke kompostování a následne bylo ložisko do roku
1970 mechanizovane vyteženo podnikem Rašelina Sobeslav.
Nedotcena zustala pouze cást rašelinište nad Babínským
rybníkem, na jejímž okraji stojíte. Po vzniku CHKO jsou
rašelinište jako její typický krajinný prvek chránena.
Hlavními rostlinami, vytvárejícími rašelinište, jsou
rašeliníky a mechy. V porostech ostric jsou neprehlédnutelné
kvety suchopýru, které pripomínají chomácky bavlny, vzácne zde
roste drobná masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá. V
okrajích rašeliništ je zastoupena kerícková vegetace
boruvky, brusinky, klikvy bahenní se sedmikvítkem evropským a
vresem obecným, která prechází v okolní rašelinné a podmácené
lesy.
Varování: Informacní tabule je oznacena císlem 4,
nenechte se tím zmást, je to opravdu tretí zastavení.
Zastavení ctvrte
Voda
Pro živou prírodu je voda nepostradatelná, je základem
existence všech živých organismu. V krajine se voda
zadržuje v príhodných místech – rašeliništích,
mokradech, rybnících, nádržích a meandrujících tocích.
Voda krajine pomáhá, ale muže i škodit. Vlivem nevhodných
zásahu v minulosti voda casto z krajiny rychle odtéká, mnohdy s
nicivými dusledky povodní, a jinde zase chybí. K zadržování a
rovnomernému odtoku vody z krajiny významne prispívají
rašelinište. Také rybníky jsou zásobárnami vody, k
nejvetším patrí Velké Dárko, Veselský a Matejovský.
Ždárské vrchy jsou pramennou oblastí peti rek. Sázava,
Doubrava a Chrudimka odvádejí vodu do Severního more, Svratka a
Oslava do Cerného more. Jeden z pramenu Oslavy najdete nedaleko od
tohoto stanovište. Rada význacných rašeliništ,
vlhkých luk, rybníku a cástí vodních toku je chránena. O tato území
správa CHKO spolecne s vlastníky pecuje, aby jejich príznivý vodní
režim zustal nadále zachován. Nekterá území (napr. Babínský
rybník, Dárská rašelinište) jsou významná z pohledu celé
Evropy a byla vyhlášena jako tzv. evropsky významné
lokality.
Varování: Informacní tabule je oznacena císlem 3,
nenechte se tím zmást, je to opravdu ctvrte zastavení.
Zastavení pate
Evropsky významná lokalita Babínský
rybník
Tune pod hrází rybníka jsou domovem vážky jasnoskvrnné.
Populace tohoto silne ohroženého druhu hmyzu je zde natolik
pocetná, že je území významné v evropském merítku. Proto je
Babínský rybník s prilehlým okolím tzv. evropsky významnou
lokalitou.
Mokrady v okolí Babínského rybníka predstavují ideální životní
prostredí pro vážky jasnoskvrnné. Larvy vážek jsou dravé,
vyvíjejí se v malých rašelinných tuních 2 roky. Dospelé
vážky se objevují od kvetna do cervence a ze stanovište
se príliš nevzdalují. Vážka jasnoskvrnná patrí mezi
nejohroženejší druhy hmyzu Ždárských vrchu. Dobrý
pozorovatel se s ní v CHKO muže setkat také na Radostínském
rašeliništi. Vážka jasnoskvrnná není jedinou
vzácností tohoto místa. Typickou klikatou cáru na hrbete má zmije
obecná – náš jediný jedovatý had. Setkání cloveka se
zmijí je však výjimecné. Vodní prostredí obývají
obojživelníci, napr. skokan ostronosý a krátkonohý, rosnicka
zelená, colek horský nebo colek obecný. K lovu vodních
živocichu, zejména ryb, je dokonale prizpusobena vydra rícní,
jejíž prítomnost muže prozradit trus se zbytky šupin
a rybích kustek.
Zastavení seste
CHKO Ždárské vrchy
Ždárské vrchy vynikají svojí pestrostí a clenitostí.
Vstupujete do krajiny, kde se strídají louky s pastvinami, poli,
lesy, rybníky a lidskými sídly. Je protkána sítí potoku a rícek,
mezí, úvozových cest, lesíku ci skupin stromu a
keru.
Oblast si zachovala charakter vyvážené a zachovalé kulturní
krajiny s významným zastoupením prírode blízkých spolecenstev.
Proto byly Ždárské vrchy v roce 1970 vyhlášeny chránenou
krajinnou oblastí (CHKO). Rozloha oblasti je 709 km2. Soucasná
podoba krajiny typu vrchoviny až pahorkatiny s melkými a
širokými údolími, táhlými svahy a zaoblenými vrcholy, byla
utvárena po miliony let. Nejvyšším vrcholem je Devet skal
(836,3 m n.m.). Podnebí oblasti je chladnejší, vlhcí a
vetrnejší. Ve Ždárských vrších naleznete zejména
horské a podhorské prírodní prvky. K nejcennejším patrí
rašelinište a vlhké rašelinné louky s výskytem rady
vzácných druhu rostlin a živocichu, z nichž nekteré
upoutají na první pohled a jiné unikají pozornosti.
Ano, jestli se vám zdá tento text podobný 1. zastavení, tak verte,
že máte pravdu. Je totiž úplne stejný.
Text výše je prepis tabulek na jednotlivých
stagích!
Cache
Pozor! Po zkušenostech s betatestery
pridávám ješte jednou upozornení: Tabule na stagi 3 je
prohozena s tabulí na stagi 4, nenechte se tím zmást!
Cache se dá absolovovat obema smery, tj. od Budce i od Ždáru.
Mezi první stagí a finalkou je to asi 4km (spíše méne), v obou
smerech. Pocítejte s hodinou, spíše dvemi. Níže je návod,
jak cache odlovit. Hodne zdaru!
Na každé informacní tabuli se nachází približne
takováto tabulka:
Ty cerné a tmave šedé "ctverce" jsou fotografie, pod
nimiž je název místa na fotce.
Ten cerná nás zajímá. Vaším úkolem bude priradit ze trí
možností tu správnou možnost.
První
zastavení
E) V
cerném ctvreci je za:
a) Krátká (E = 2)
b) Križánky (E = 3)
c) Kadov (E = 4)
Druhé
zastavení
A) V cerném ctverci
je za:
a) Šišky jedle (A = 4)
b) Šišky smrku (A = 5)
c) Šišky borovice (A = 3)
Tretí
zastavení
B) V cerném ctverci je za:
a) Malé Dárko (B = 8)
b) Velké Dárko (B = 0)
c) Sykovec (B = 9)
Ctvrté
zastavení
C) V cerném ctvreci je za:
a) Ploník menší (C = 0)
b) Ploník horský (C = 9)
c) Ploník obecný (C = 5)
Paté
zastavení
D) V cerném ctvreci je za:
a) Bobr Evropský (D = 9)
b) Vydra rícní (D = 6)
c) Vydra malá (D = 0)
Šesté
zastavení
E) V cerném ctvreci je za:
a) Krátká (E = 2)
b) Križánky (E = 3)
c) Kadov (E = 4)
Pak už zbývá doplnit jenom jednoduchý vzorecek a
vzhuru na první stage. Na té dostanete informace k
finálce
N 49°3(E).(D)(C+E)(D)
E 015°5(A).(B)(C)(A)
Kontrolní výpocet: soucet CIFER za desetinnou teckou = 730
Závorky mezi sebou nenásobit!
! Moc dekuji Slávkovi a Tomaaasovi za
betatestera !
FTF - Pavel_ZR
STF - Fritulek & Schamann
TTF - cermacek
|
Instalován teprve 27.2.2011, takže data nejsou presná.
Additional Hints
(Decrypt)
Fgntr 1: Araí i mrzv
Svany: wr i fgntv 1