Abrham – rybník.
Těžba stříbrné rudy v okrsku jihlavsko-německobrodském má svoje počátky někdy v době kolem první třetiny 13.století. Již v polovině 13.století vzrostl význam oblasti natolik, že dochází ke kodifikaci horního práva a na Jihlavu se ještě v 16. století obracejí domácí i zahraniční města pro právní poučení.
Stejně jako byla proměna oblasti v horní okrsek rychlá, nemele ani dlouhého trváni. Vytěžení rudy spolu s rozvojem těžby kutnohorského stříbra, živelnými pohromami (1328 zemětřesení, 1376 povodeň) znamenalo úpadek těžby v prvních desetiletích 14.století. I přes částečné oživení v polovině 14.století okrsek již nenabyl původního významu. Definitivní konec těžby pak způsobily husitské války. Pokusy o obnoveni dolování v 16. a v 18.století byly již marnou snahou vrátit okrsku alespoň část jeho původního významu.
Z této doby zůstalo v místě mnoho pomístních jmen.
Podíváme-li se do edice tereziánského katastru, tak v seznamu rybníků na panství věžském, k němuž až do sklonku 18.století patřil i statek květinovský, najdeme tento výčet rybníků: „Jordánek, Mlýnský, Velký Aberhamer, Kovářský, Hurtův, Dvrsný, Bezděkovský, Malý Aberhamer, Nad cestou, Hamerský, Polní, Krotký…“. Terezianský katastr tedy neuvádí jméno Abrham a nahlédneme-li do josefského katastru pro Věž a Michalovice, zjistíme, že pro obec Květinov je uveden panský rybník zvaný Hamerský II. Položení je přímo pojmenováno „Proti hamerskímu rybniku“ a ve třetím položení obce Kvasnice nacházíme rybník Abraham, ale nikde není zmiňován Velký a Malý Aberhamer. Terezianský katastr neuvádí přesnou lokalizaci, ale vyjdeme-li z předpokladu pro starší památky, že zapisovatel nepostupoval podle abecedy, ale v jistém směru, můžeme se o ni pokusit. Zajímá nás řada „…Bezděkovský, Malý Aberhamer, Nad cestou, Hamerský“…, z níž dokážeme spolehlivě lokalizovat pouze Hamerský rybník. Postupujíc dále, dle pozice v řadě můžeme rybník Nad cestou ztotožnit s Cestným a hledáme-li Bezděkovský v okolí osady Bezděkov, pak jedinou rybniční plochou v takto vymezeném prostoru je právě jen současný rybník Abrham (v dokladech Abraham i Abraham).
U rybníku Abraham se nabízí možnost spojit toto pojmenování s biblickým Abrahamem, zvláště uvědomíme-li si, nedaleký Isak (není doložen v terzianském ani v josefskem katastru) a již zmiňovaný Jordánek z tereziánského katastru. Ovšem kromě biblického původu, popř.. Pojmenovaní po majiteli, se nabízí i další možný výklad jména Abrham. Toponymum Abrham mohlo vzniknout z německého obecného jména Aberhammer, což může znamenat „znovuobnovený hamr“, ale též může jít o zkomoleninu německého slova Oberhammer, tedy „velký hamr“. Pravděpodobně posléze působením analogie ke jménu Abrham potom vzniklo Isak, avšak nelze vyloučit ani opačný směr působení-jméno Isak ovlivnilo vývoj německého slova, či spíše zkomoleniny, až do podoby Abrham. Proti druhé verzi by ale svědčilo, že ani terezianský, ani josefský katastr jméno Isak neznají a vliv jiného biblického jména můžeme vyloučit. Avšak ne vliv biblického jména vůbec, jak již bylo poznamenáno výše.
Ať tak nebo onak, jedná se o krásný rybník v krásném prostředí. Přeji šťastný lov.
