Rozvedcik Franek a jeho misto a podil v boji proti fasismu
Zajezdni a vyletni hospudka U Rozvedcika lezi na katastru obce Nezabudice. Postavil ji nazabudicky obcan Jaroslav Franek, ktery ji take az do sveho zatceni a uvezneni gestapem sam provozoval. Jmeno Rozvedcik ji dal on sam, mozna ze na popud nekoho z pratel.
Jaroslav Franek se narodil 8. rijna 1897 hutnikovi Josefu Frankovi a jeho manzelce Julii, rozene Zykove, v Nezabudicich v domku c. p. 25, ktery dodnes pribuznym patri. Nezabudice nebyly nikdy velke, trebaze tam vzdycky byl kostel a fara. Zarizle uprostred krivoklatskych lesu do udoli reky byly vzdycky mistem trochu zapomenutym. Obzivu nalezali obyvatele ani ne tak v obdelavani malych poli, jako spise ve sluzbe na krivoklatskem panstvi. Otec Franek dochazel jako rada dalsich v lete v zime do zelezaren v Roztokach u Krivoklatu. Jaroslav se narodil jako sedme a nejmladsi dite svych rodicu. Prepych ani v detstvi ani v dospelosti nepoznal, tady asi je treba hledat vysvetleni pro jeho skromnost, jez byla az napadna a jiz si nekteri z tech, kteri jej poznali, povsimli.
Ve sve rodne vesnici absolvoval v mistni dvojtridne pet rocniku obecne skoly a pak musel dochazet do mestanky v Krivoklate. V pokracovaci skole v Beroune ziskal vysvedceni o vyuceni strojnim zamecnikem a zrejme by se stal slusnym, vsem lidem v miste a okoli znamym a oblibenym prodavacem v zelezarstvi krivoklatskeho obchodnika Hildebranda, kdyby nenastala prvni svetova valka.
Osmnactilety Jaroslav Franek byl odveden v Beroune. Jaroslav Franek narukoval k 88. p. pl. 5. prosince 1915. Z Nezabudic s nim byl u osmaosmdesatniku jeste jeho vrstevnik a kamarad Vaclav Zika ze Bzove, s nimz bude mit v budoucnu jeste hodne spolecneho, a Josef Huml, jenz se jako Franek zapoji do protifasisticke cinnosti.
Velitelem 4. cety, do ktere byl Franek zarazen, byl Rudolf Medek. Diky jeho pomerne podrobne sepsanym pametim si muzeme ucinit znacne presnou predstavu o tom, co Jaroslav Franek od vstupu do ceskoslovenskeho vojska prozil. Predevsim se stal „rozvedcikem“. Tuto rozvedcickou dobu, dobu hrdinskych cinu, Medek vyzpival nadsene ve svych pametech a J. Franek dal jmeno Rozvedcik nemovitosti, kterou vystavel v udoli Berounky.
Jaroslav Franek dostal za statecnost ve svem prvnim boji, v nemz utrzil lehke zraneni, sice nejnizsi, ale prece jen vojenskou medaili. Prosel i slavnou borovskou bitvou 2. cervence 1917, a to velmi krutym zpusobem. Byl „kontuzen“, cili zhmozden, pochrouman. Byl zasypan hlinou nasledkem dopadu delostreleckeho granatu, z cehoz utrpel tezky otres mozku. Byl okamzite poslan do nemocnice. To, jak tezke utrpel zraneni, doklada skutecnost, ze z nemocnice se navratil az 7. listopadu 1917. Ale nebyl uzdraveny, borovske zraneni melo trvale nasledky. Po prijezdu do Vladivostoku se podrobil vysetreni pred lekarskou vojenskou komisi a ta zjistila, ze strada: Traumaticka neuroza po konfusi u Zborova histero-epileptickymi zachvaty. Zaver komise byl pro poctiveho vojaka kruty:
„Komise rozhodla, ze dobrovolec Franek Jaroslav jest pro svoji vadu… k vojenske sluzbe neschopny.“
Do vlasti mel byt evakuovan francouzskou lodi, ale kdyz lod ze Saigonu 4. srpna 1919 odplouvala, J. Franek na jeji palube nebyl. Podle velitele transportu zustal jako nemocny ve francouzske nemocnici v Saigonu, a sice az do 3. 11. 1919. Na ceske pude v Budejovicich tedy po osmidenni ceste stanul 13. unora 1920. O dva dny pozdeji se prihlasil v Praze u tranzitniho praporu a obdrzel - jako to bylo obvykle - trimesicni repatriacni dovolenou.
Nedochoval se zadny doklad o tom, ze J. Franek navstivil svuj domov, tim spis o tom, jake mel pocity, kdyz spatril po vice nez ctyrech letech krasne udoli Berounky od Roztok po Nezabudice. Jiste pocitoval silne dojeti. Ale silne valecne vzpominky a pocity, jez jsou bohate popsany v ceske literature, jej hnaly nazpet do Prahy a k armade. 15. kvetna 1920 radne ohlasil svuj navrat z dovolene. O pet dni pozdeji uz byl odeslan do nemocnice v Karline. Posleze jako desatnik absolvoval vojenskou skolu v Chebu a stane se „osetrovatelem letadel“ a zaroven obdrzi hodnost rotmistra. Absolvuje Cs. poddustojnickou skolu pro zbrojire v Brne. Presto je k 1. 11. 1923 prelozen do vysluzby. Zduvodneno mu to bylo zrejme zdravotni nezpusobilosti.
Bolestne zklaman se navratil do rodne vesnice na Rakovnicku. Sve propusteni z armady a navrat do Nezabudic vysvetloval ochotnym posluchacum tak, ze mel jako ucitel letani havarii a ze musel kvuli zpusobene skode opustit sluzbu.
Jako legionarsky invalida dostal trafiku v Nezabudicich. Prodavala v ni jeho matka a on sam si nasl zamestnani u firmy Svoboda, pozdeji legionarske pojistovny. V teto dobe si koupil velky motocykl Harley-Davidson, jimz se stal znamy.
Uz tenkrat bylo udoli Berounky vyhledavanou rekreacni oblasti, a tak ho napadlo, ze by mohl zkusit poridit si rekreacni hospodu. Se sedlakem Klabalem z Nezabudic, ze by si mohl na jeho poli pod obci na krizovatce silnice Visnova-Tyrovice s odbockou do Nezabudic postavit dreveny domek, v nemz by od jara do podzimu obsluhoval rekreanty a turisty.
Dopisem datovanym 27. 4. 1931 pozadal Okresni urad v Rakovniku o udeleni „koncese na provozovani zivnosti hostinske a vycepni“ v nove drevene boude na c. parc. 237/3 v katastru nezabudickem… po dobu od 1. dubna do 31. rijna kazdeho roku. Annamo - Slo o letni restauraci, jez mela slouzit po dobu letni turisticke sezony pro prodavani pokrmu, vycep piva a vina a vina ovocneho, prodavani caje, kavy, mleka a jinych napoju, drzeni dovolenych her. V lete 1931 potom J. Franek pozadal o povoleni vystavet v klinu silnic pod obci Nezabudice a nad nezabudicym mlynem drevenou stavbu. 30. zari t. r. komise stavbu porovnala s predlozenym plankem a zkolaudovala. Jaroslav Franek se stal hostinskym. Jaky by to vsak byl hostinec beze jmena? Zijici se svymi legionarskymi vzpominkami, vymyslel jmeno zvlastni, exoticke a pritom snadno zapamatovatelne: „Restaurace V Annamu“. Jmeno zeme kde stravil pet mesicu.
Annamo bylo male. Melo jen jednu mistnost, jez slouzila jako lokal a venku krytou verandu. Darilo se mu slusne. Mozna az prilis, protoze majitel pozemku zacal pozadovat najemne. To J. Franka dovedlo k tomu, ze zacal uvazovat o vystavbe zcela noveho objektu na svem vlastnim pozemku.
V dubnu 1934 pozadal o vydani stavebniho povoleni k vystave nove restaurace na pozemkovych parcelach 205 a 206 v katastralnim uzemi Nezabudic. Vybral si misto zvlastni a krasne: mezi Visnovou a Nezabudicemi, kde udoli se nejvice rozsirilo loukami a kde se do Berounky vleva Tytersky potok. Protoze plany domu byly uz v breznu predbezne uznany uredniky stavebniho uradu, stavebni povoleni bylo obratem udeleno a stavba zapocala 25. dubna 1934. Vse slo velmi dobre, a tak uz 5. cervence byla stavba zkolaudovana. Novy dum byl prostorny. Krome obycejneho sklepa mel sklep pivni a jednu sklepni mistnost jako lednici, v prizemi pak byla vedle hlavni hostinske mistnosti kuchyn a jeden pokoj, dve spize a jedna lednice a socialni zarizeni, v podkrovi pak dva pokoje pro hosty a zachod. V sedem pruhu v jinak bilem stite, ktery svitil v rannim slunci, byl cernymi pismeny napsan nazev RESTAURACE u ROZVEDCIKA.
Bylo to neco kvalitativne noveho. Uz ne francouzska drzava v daleke Asii, exotika tajuplnost, ale vrchol vojactvi a nejstastnejsi doba muzneho kamaradstvi a hrdinskych cinu majitele nyni zcela noveho objektu. Sem muze za Rozvedcikem Frankem, nebot tak mu vsichni rikali, prijit kdokoli za kamaradu z te stastne doby. Muze je privitat i ubytovat.
Jednou prisel do restaurace Frankuv dobry znamy Vaclav Cech s manzelkou a svagrovou Tonickou. Skoncilo to tak, ze se Jaroslav Franek v roce 1936 s Antonii, rozenou Hornofovou, ozenil. Bylo to jeho druhe manzelstvi. To prvni nemelo dlouhe trvani, Rozvedcik zil leta sam, az nasel stesti. Antonie, jiz miloval, s nim zazila nejhorsi chvile strachu a utrpeni, vedla sama hostinec a dozila se ve Skrivancim udoli vysokeho veku.
15. brezna 1939 obsadila nemecka armada zbytek toho, co jeste zbyvalo z republiky, za niz se J. Franek byl v legiich a kvuli niz prisel o zdravi. Byla to hrozna potupa! Proto je mozne dobre pochopit, ze kdyz prisli k Rozvedciku koncem kvetna nebo zacatekm cervna 1939 dva cizi muzi, v nichz by asi byvaly vojak vytusil vojaky i bez predstavovani, a kdyz jej pozadali o pomoc, ze byl ochotny k cemukoli. Kdyz muzi o neco malo pozdeji privezli balik zbrani, Rozvedcik Franek jim rad pomohl jej uschovat.
26. dubna 1940 prijelo do Restaurace u Rozvedcika prazske gestapo a zatklo Jaroslava Franka. V sousednim Krivoklate zatklo obchodnika se zelezarskym zbozim Ferdinanda Hildebranda. Oba zatcene odvezli gestapaci do Prahy. Ten den je uz nevyslychali, nechali je zavrit do vezeni gestapa na Pankraci. Gestapo slo najisto a zadalo po Frankovi, aby rekl, kde ma uschovane zbrane. Ten nakonec priznal, ze zbrane jsou zazdene za stenou v zachode a pod krovem. Gestapo dojelo 3. kvetna 1940 do Nezabudic a nejspis v pritomnosti J. Franka zbrane vyzvedlo. Ziskalo jeden protiletadlovy kulomet, deset pusek, dva bubinkove revolvery a naboje a prislusenstvi. Zrejme jaksi pro jistotu zatklo i Antonii a odvezlo take do Prahy. Stesti v nestesti bylo, ze byl po vyslechu i s manzelkou propusten kvuli tezkemu epileptickemu zachvatu, kdy hrozilo nebezpeci, ze dostane i zachvat srdecni.
Znovu si pro nej a pro Ferdinanda Hildebranda gestapo prislo 26. ledna 1941. Tentokrat to bylo mnohem horsi nez poprve. Oba muzi zdokonalili sve vypovedi o detaily, ktere mely dodat jejich lzim a vymluvam zdani vetsi pravdivosti, ale vysetrujici a soudni organy na ne mely tentokrat vetsi cas a nechtely se nechat obalamutit. Na vypovedich dvou venkovskych lidi totiz uz prilis nezalezelo pomeru k tomu, co gestapo v te dobe uz vedelo.
Dvoji zatceni J. Franka a F. Hildebranda se vaze na existence a osud ilegalni vojenske odbojove organizace Obrana naroda. Ta vznikala od sameho data okupace zbytku Ceskoslovenske republiky v breznu 1939. Vetsina jejich vedoucich predstavitelu pocitala, ze v budoucim vojenskem konfliktu musi nacisticke Nemecko prohrat.
Pro plneni techto i vojensky narocnych ukolu bylo ovsem zapotrebi opatrit zbrane. K tomu nemohly postacit jenom lovecke zbrane a par predpokladanych individualne ukrytych zbrani. Na popud plukovnika Antonina Skrivanka, ktery byl predtim, nez byl odvelen do Prahy na generalni stab, velitelem rakovnicke posadky a ktery v Obrane naroda obstaraval zpravodajsky usek, podpurny financni fond a styk s komunistickym odbojem, pripadl profesor J. Kloucek na moznost uschovat zbrane v okoli restaurace U Rozvedcika. Nekolik beden zbrani a streliva bylo ulozeno v zaletovanych sudech zakopano v blizkosti hostince v jamach. Tak se stal hostinec U Rozvedcika vyzbrojni stanici rakovnickeho ramcoveho praporu.
Rozsudek byl jednoznacny: „Obvineni Straspytel, Evald a Franek se zasadilo o to, aby cilum vojenske organizace pripravili cestu. Jsou proto vinni tajnymi pripravami organizovane vlastizrady. Franek pomahal a podporoval ve zvysene mire na zaklade vlastnich maskovacich opatreni a pripravovanim skladu zbrani na svem pozemku v dobe vlaky velezradne usili Obrany naroda ve smeru prosazeni se moci a silou zbrani. Projevil se jako nesmiritelny a nebezpecny nepritel Rise.“
Jakou nadeji asi mohla mit zadost o milost osobni kancelari Vudce Adolfa Hitlera z 19. 12. 1942? Nebo zadost o milost vrchnimu statnimu zastupci ze 6. 1. 1943? Nebo risskemu protektorovi? Anebo zadost o milost manzelky obzalovaneho Antonie Frankove pro jejiho muze ministru spravedlnosti ze dne 14. 2. 1943? Zadnou. 1. cervence 1943 byl Jaroslav Franek v Berline - Plotzensee popraven.
Dochovala se hromadka dopisu, jez psal Jaroslav Franek z vezeni svym drahym. Ukazuji ho jako cinorodeho a vyrovnaneho cloveka. V zadnem z dopisu neni ani zminka o jeho odbojove cinnosti. Kdyby nebylo jeho vypovedi na gestapu z kvetna 1940, kterou s drobnymi obmenami uz jen opakoval, mohlo by se zdat, ze v jeho zivote ani zadny odboj nebyl.
Prezident republiky udelil 15. prosince 1945 rotmistru zbrojiri Jaroslavu Frankovi in memoriam Ceskoslovensky valecny kriz 1939 a 20. prosince 1947 mu ministr narodni obrany propujcil in memoriam cestny titul stabniho rotmistra spravni zbrojni sluzby. Jsou to vyrazy vdecnosti vlasti svemu synu, ktery za jeji svobodu polozil zivot.
O kesi
menší micro, obsahuje pouze logbook, tedy BYOP