Dobrodružství kriminalistiky - Mechanoskopie
Mechanoskopie je jedna z metod kriminalistické techniky, zabývající se zejména identifikací nástroju podle zanechaných stop na míste cinu. Nástroje jsou casto používány pachatelem k prekonávání nejruznejších prekážek – dverí, zámku, cylindrických vložek, mríží a dalších. Nástroj použitý pachatelem zanechává stopy, které mohou sloužit k zjištení jaký druh nástroje byl použit (skupinová, rodová ci druhová identifikace). V mnoha prípadech je pak možné provést individuální identifikaci (ztotožnit zajištený nástroj se stopou). Mechanoskopie se také zabývá zkoumáním porušených schránek na úschovu hodnot (trezory, sejfy, prírucní pokladny), porušeného skla, plomb, mechanicky poškozených odevu a predmetu. Ve zvláštních prípadech se také zkoumá provaz ci jiné škrtidlo pri sebevraždách obešením. Významným prukopníkem ceskoslovenské mechanoskopie byl vrchní strážmistr cetnictva Ladislav Havlícek, který napsal knihu „Mechanoskopie - stopy a znaky remeslných nástroju“, jenž vyšla v roce 1940 a stala se první ucebnicí mechanoskopie na svete.
Ladislav Havlícek se narodil dne 6. dubna 1900 v Krížlicích u Jilemnice v Krkonoších, zemrel dne 30. cervence 1976 v Chicagu. V letech 1906 – 1912 navštevoval obecnou školu v Krížlicích, následne dochodil tri roky obcanské školy ve Skrivanech (u Nového Bydžova) a vyucil se zde zámecníkem ve skrivanském cukrovaru. Významné pro Havlícka bylo prijetí jako cetník na zkoušku na Zemském cetnickém velitelství v Praze (24. zárí 1922), zde absolvoval pulrocní cetnickou školu. V letech 1923 - 1924 navštevoval a pozdeji absolvoval cetnickou hodnostní školu v Ústí nad Labem.
Životní a profesní dráha
V první svetové válce se krátce úcastnil boju na srbské a pozdeji italské fronte. Z války se vracel strastiplnou cestou pres Uhry a Víden. Havlícek byl v roce 1918 clenem Stráže svobody (úcastnil se akcí na západním Slovensku, kam byli vysláni Sokolové k obrane republiky po první svetové válce). Tyto dobrovolnické organizace, Pluky stráže svobody, byly zrušeny do 30. listopadu 1919. Prezencní vojenskou službu absolvoval v letech 1920 - 1922 na Velitelství cs. zemského delostrelectva v Praze v Cernínském paláci. Zde dosáhl hodnosti desátníka. V rámci cetnické prípravy (cetník na zkoušku) byl zarazen na Malou Stranu, bydlel v cetnických kasárnách v Karmelitské ulici c. 18. Po absolvování cetnické školy byl v breznu 1923 odvelen na služební praxi do Ústí nad Labem. V roce 1925 byl preložen do Teplic-Šanova, kde byl povýšen do funkce velitele cetnické stanice. Havlícek v Šanove prožíval jedno ze štastných období svého života. Vedl zde malý kolektiv mladých cetníku, soucasne mel možnost rozvíjet své technické dovednosti, venoval se fotografování a soucasne byl i psovod. Mel verného psa Gurta, kterého vozil na motokole vždy, když to bylo potreba, tedy v každou rocní i denní dobu. Toto byl také jeden z duvodu jeho pozdejší nemoci. Od dubna 1928 do konce roku 1929 pracoval na cetnické pátrací stanici v Praze 3 i se psem Gurtem. Po krátkém case se stal specialistou na cetnické ústredí, které bylo vytvoreno v rámci pátrací služby. Havlícek tak mel vytvorené podmínky pro vlastní odborný rozvoj a mohl se venovat dalšímu zkoumání v oboru mechanoskopie. Kvuli onemocnení revmatismem zažádal o preložení do kancelárské služby. Byl preložen na Ústrední cetnické pátrací oddelení v Praze, kde byl zarazen až do Havlícek se specializoval na vyšetrování trestné cinnosti kasaru, pricemž mel možnost si v praxi overoval a teoreticky definoval nový obor kriminalistiky - mechanoskopii. Oficiálne se jeho pracovište nazývalo „Skupina pro stíhání lupicu a metalografii“ (zkrácene „skupina pokladen“). Ví se, že tuto skupinu Havlícek sám prosadil.
Všechny písemnosti, které se týkaly skupiny pokladen, podepisoval Havlícek sám. Skupina pokladen mela svá pridelaná razítka a vytvárela pro celé cetnictvo metodiky pro vyšetrování vyloupených pokladen. Hlavne díky Havlíckovi byly pri Ústredním cetnickém pátracím oddelení vydány smernice týkající se mechanoskopie, které usnadnovaly práci cetníkum. (Jedna ze smernic vydaná dne 29. kvetna 1931 pod c. j. 121 byla nazvána „Usvedcování lupicu pokladen pomocí mikro a makrografického zvetšení stop hasáku“. V této dobe se stal Havlícek prvním místoprísežným soudním znalcem v oboru mechanoskopie v CSR. Publikoval nekolik clánku v odborném tisku cetnictva a soucasne pracoval na slovníku zlocinecké hantýrky. Navštevoval jeden rok Ústrední školu delnickou v Praze. Mimo jiné také spolupracoval jako hlasatel v pátracích rozhlasových relacích cetnictva Radiojournalu, jejichž vysílání bylo zahájeno dne 2. kvetna 1935. Vysíláním bezpecnostních zpráv pro podrízené pátrací stanice, ale i pro ostatní cetnické útvary, bylo povereno Ústrední cetnické pátrací oddelení v Praze. Dne 9. dubna 1938 se Havlícek oženil s Marií Zatrepálkovou, úrednicí Zemského úradu na Smíchove. Odešel z kasáren a prestehoval se do bytu v Praze - Dejvicích. V roce 1944 se jim narodil syn Ladislav. Ladislav Havlícek mel trvalé a logické hodnostní povyšování. V roce 1932 byl povýšen na štábního strážmistra, v roce 1934 se stal praporcíkem a v roce 1937 byl povýšen do hodnosti vrchního strážmistra. V roce 1940 vydal první ucebnici mechanoskopie na svete, s názvem „Mechanoskopie stopy a znaky remeslných nástroju“. Pripravoval knihu „Lupici pokladen a zlocinci z povolání“, bohužel rukopis knihy nebyl nikdy nalezen. Havlícek nemel problémy s psaním úredních písemností, to byl také jeden z duvodu, proc jsou jeho knihy a clánky tak skvele stylizovány.
Po okupaci CSR (1939) byl Havlícek pridelen jako policejní technik k neuniformované policii na oddelení kriminalistiky (ke kriminální policii). Prevážne porizoval fotodokumentaci. Je zajímavé, že zpracovával první fotografickou dokumentaci z atentátu na zastupujícího ríšského protektora Heydricha a byl zrejme i pri ohledání a fotografování místa posledního odporu ceských parašutistu v kostele sv. Cyrila a Metodeje v Praze. Postupem casu byl jmenován do funkce revírního inspektora. Dne 11. kvetna 1945 byl zajišten a zprošten služební pragmatiky od cinné služby. Byly zde dva formální duvody zajištení: Prvním bylo odmítnutí predání techniky po skoncení druhé svetové válce. Byl to zrejme jediný kázenský prestupek, kterého se dopustil. Druhý duvod zajištení spocíval v neshodách s dvema obcany v Nebušicích1), kde zasahoval v dobe okupace proti krádežím na osobním majetku. Dne 14. ledna 1946 byl Havlícek propušten z ochranné vazby ve veznici na Pankráci. Byl distancován od policejní služby. Nejprve pracoval manuálne na stavbe rodinného domku nekde v Praze-Strešovicích, pozdeji byl zamestnán v kancelári u jedné instalatérské firmy na Senovážném námestí. Také pracoval u Národního pozemkového fondu, který zajištoval konfiskovaný majetek po celém území republiky. Naposledy byl zamestnán v firmy Baraba, která vymerovala nové a rekonstruované trate. Dne 13. srpna 1948 s Havlíckem Ministerstvo vnitra definitivne rozvázalo služební pomer s úcinností od 1. zárí 1948 a dne 9. listopadu 1948 byl zbaven funkce stálého soudního znalce. Byl propušten ze služby bez jakýchkoliv nároku, vcetne penzijních. V této dobe vrcholil také jeho rodinný rozvrat. Ke dni 8. ríjna 1949 se musel vystehovat ze svého bytu v Praze-Dejvicích.
V bezvýchodné situaci emigroval 9. ríjna 1949 pres západní hranici na Domažlicku do SRN a byl internován v uprchlickém tábore. Od té doby až do roku 1968 byl oficiálne nezvestný. V roce 1968 navázal korespondencní styk se svým synem Ladislavem, ale v korespondenci o svých aktivitách po roce 1949 nikdy nepsal. Do roku 1955 žil prevážne v tehdejším západním Nemecku. Podruhé se oženil (druhá manželka Selma, zemrela v roce 1967). V roce 1955 odešel do USA. V roce 1970 uvažoval o novém vydání knihy „Mechanoskopie“ v anglictine, což ale bylo spojeno s mnohými potížemi. Knihu by musel nechat preložit a vydat na vlastní náklad. V emigraci se kriminalistice zrejme již nevenoval. V Americe naposledy pracoval v bance jako expert na zkoumání rucního písma. Ke konci života trpel Parkinsonovou chorobou, které nakonec podlehl. Zemrel 30. cervence 1976 v Chicagu, sám, nezlomen, duševne sveží do posledních chvil.
Pred smrtí si sám musel zarídit pohreb, sepsat oznámení o úmrtí; z jeho vlastních penez se dokonce do roku 2076 bude udržovat jeho hrob na Ceském národním hrbitove v Chicagu. Havlícek byl evangelické víry. Byl to velmi nadaný clovek s prirozenou inteligencí, manuálne zrucný, spíše uzavrené a hloubavé povahy, ve službe nekompromisní a nepolitický. Pres všechny možné výhrady predstavoval ve své dobe významnou osobnost ceskoslovenské kriminalistiky.
Ladislav Havlícek dokázal konstituovat novou kriminalistickou metodu – „mechanoskopii“, címž bezesporu prispel k rozvoji kriminalistické techniky na svetové úrovni. Jisteže, Havlícek musel vycházet ze svetové literatury. Asi první, kdo v historii svetových dejin použil urcité prvky zkoumání mechanického poškození z kriminalistického hlediska, byl rodák z americké Nebrasky, vedec a kriminalista Luke May (1892 – 1965). May publikoval v roce 1912 svou práci o využití mikroskopie pro identifikaci rýh na nožích a náradí. Ve dvacátých letech se May podrobneji venoval identifikaci náradí podle rýh a v roce 1930 publikoval v casopise „American Journal of Police Science“ stat „Identifikace nožu a náradí“.
Mechanoskopie v praxi
Podle mechanoskopických stop a deformací se zejména:
a) zjištuje postup a cinnost pachatele na míste cinu
b) urcuje skupinová príslušnost použitého nástroje
c) identifikuje nástroj, kterým byly vytvoreny stopy (individuální identifikace nástroje)
d) zjištuje, zda stejným zpusobem nebo nástrojem nebyly vytvoreny stopy na dalších objektech a místech
e) proveruje, zda cin není predstírán
Nástrojem je každý predmet, který byl použit k prekonání prekážky
a) nástroj sériové tovární výroby
b) nástroj sériové tovární výroby dodatecne upravený
c) nástroj individuálne vyrobený k takovému úcelu (pácidlo, natrhovac, kasarský hasák, profilový rozlamovac cylindrických vložek, paklíc apod.)
d) jakýkoliv další predmet, podle okolností i nahodile použitý k takovému úcelu a zpusobilý k prenášení fyzické síly
Objekty zkoumání mechanoskopie:
a) nástroje a jejich stopy
b) zámky, cylindrické vložky a kování
c) bezpecnostní úschovné objekty (tresory)
d) plomby
d) porušená skla
e) mechanicky poškozené odevní soucástky
f) mechanicky poškozené predmety z kovových i nekovových materiálu (str. soucásti, prístroje, trubky, mríže, lana, dráty aj.)
g) úlomky nástroju a predmetu
Druhy zkoumání:
a) nástroju a jejich stop vzniklých pácením, údery, sekáním, rezáním, pilováním, vrtáním, preštípnutím, rozstrižením nebo jiným mechanickým zpusobem na predmetech (nositelech stop)
b) stavebních (dverních) zámku, cylindrických vložek, visacích zámku a jiných uzáveru, kde se zjištuje stav mechanizmu zámku, zpusoby jeho rozrušení a poškození nástroji a nenásilné zásahy do mechanizmu nepravým klícem, paklícem nebo speciálními prípravky
c) bezpecnostních úschovných objektu (trezoru), zejména prírucních (prenosných) pokladnicek, ocelových skríní, ohnivzdorných skríní, sejfu (vestavných, zazdených), mobilních trezoru, komorových trezoru a trezorových vrat, kde se podle stop nástroju zjištuje, jakými nástroji ci jinými technickými prostredky bylo provedeno rozrušení sten nebo zámkového mechanismu anebo jakým zpusobem byl prekonán uzamykací systém
d) plomb, tj. kontrolních uzáveru železnicních vozu, prepravních skríní, poštovních pytlu, celních zásilek, merících prístroju apod., kde se overuje stav (zejména zda s plombou nebylo neoprávnene manipulováno) a zároven se zjištuje vznik stop, jejich druh a zpusob narušení plomby
e) poškozeného skla, u kterého se urcuje, zda úlomky tvorily puvodne jeden celek, mechanizmus poškození skla (úderem, tlakem, teplem, rezným nástrojem apod.), z jaké strany bylo sklo poškozeno (rozbito), které poškození skla bylo prvotní a které až následné; urcováním fyzikálních vlastností (napr. indexu lomu) se zabývá kriminalistická fyzikálne-chemická expertiza
f) odevu poškozeného mechanickým zpusobem (vcetne rozedrení následkem smýkání apod.), kdy se podle charakteru, tvaru a umístení stop urcuje druh a mechanizmus vzniku poškození (rozliší se, zda textilní vlákna byla prerušena proríznutím, prestrižením, roztržením, prodrením apod.), približný tvar a približné rozmery bodného nebo rezného nástroje, g) mechanicky poškozených predmetu z kovových i nekovových materiálu (napr. trubek, hadic, drátu, provazu, lan, prutu, mríží, pletiva, drev, pneumatik, strojních soucástí, prístroju a zarízení) za úcelem zjištení, jakým nástrojem a zpusobem byly mechanicky poškozeny a jakými nástroji bylo na ne pusobeno
h) úlomku predmetu (vcetne úlomku nástroju) za úcelem zjištení druhu a puvodu predmetu, z nehož byly odlomeny a zda pred odlomením (rozbitím) tvorily vzájemne jeden celek nebo celek s urcitým predmetem.
Zámky, cylindrické vložky a kování
1) Cylindrická vložka v rezu, 2) Dozický zámek, 3) Obycejný zámek, 4) Motýlkový
Mechanoskopická identifikace vychází z následujících zákonitostí:
Neexistuje predmet s absolutne hladkým povrchem a žádné dva predmety stejného druhu nevykazují identickou strukturu povrchu (struktura povrchu je individuální pro každý predmet).Nositelem identifikacních znaku je nástroj, na jehož pracovních cástech se nacházejí nerovnosti, které se jeví jako vyvýšeniny, prohlubeniny a ruzne clenené nepravidelné geometrické tvary pocházející z technologických postupu pri výrobe nástroje, z úpravy a opotrebování nástroje pri jeho používání. Tyto nerovnosti jsou jedinecné a ve stejném usporádání, tvaru a velikosti se nemohou vyskytnout (opakovat) na jiném i tvarove (úcelove) podobném nástroji.
Druhy mechanoskopických stop
Mechanoskopické stopy jsou v podstate plastické. Podle trajektorie pohybu nástroje a zpusobu vniknutí cinné cásti nástroje do materiálu napadeného objektu se clení na:
1) Stopy statické – vznikají zaborením cinné cásti nástroje do materiálu, nedojde však k následnému pohybu nástroje – vtisky (obvykle vhodné pro individuální identifikaci použitého nástroje)
2) Stopy dynamické - vznikají zaborením cinné cásti nástroje do materiálu a následnému pohybu nástroje
a) rýhy (nevhodné k individuální identifikaci
b) stopy sešinuté (obvykle vhodné)
c) stopy zhmoždené (obvykle nevhodné)
Obrázky z leva - statické a dynamické vtisky, komparace sešinutých stop, komparace vtisku
O tom, že mechanoskopie má své opodstatnené a nezastupitelné místo v soudobé kriminalistice, dokládají následující príklady:
Pocátkem roku 2002 byly nalezeny v odlehlém a težko prístupném terénu na území katastru obce Studénka na Novojicínsku ostatky ženy. Policisté ostatky zajistili a zaslali ke zkoumání (v rámci pitvy) se zamerením na zjištení totožnosti zemrelé a prícin úmrtí. Policisté rovnež zajistili ruzné druhy stop, které odeslali ke zkoumání expertum na odbor kriminalistické techniky a expertiz.
Na základe indicií se podarilo zjistit, že se jednalo o tehdy 69letou ženu z Ostravy. Zustávalo proverit, zda na smrti paní nemela podíl cizí osoba. Jisté zajištené stopy byly i mechanoskopické. Policejní experti – mechanoskopové – zacali s detailní analýzou zajištených vecí. Jednalo se predevším o odevní svršky ženy. Kriminalisté venovali znaleckému zkoumání maximální pozornost. Prestože byl odev velmi znehodnocen, v rozkladu, a hledání jakýchkoli stop bylo nárocné, velila policistum profesní cest se hned tak nevzdát. Jejich mimorádné úsilí vyústilo ve zjištení, že zkoumané spodní prádlo ženy nese znaky poškození, které jednoznacne zpusobila cizí osoba. Vec tedy byla právne posuzována jako trestný cin vraždy.
Další prípad, který policisté uzavreli a pachatel byl pravomocne odsouzen, je z roku 2001. Tehdy 33letého muže napadl v restauraci v Bohumíne pachatel, který mu zpusobil mnohacetná poranení na tele. Poškozený na míste zranením podlehl. Vec byla kvalifikována jako trestný cin vraždy. Policisté na míste nástroj, kterým se vraždilo, nenalezli.
Mezi zajištenými stopami byl však také úlomek nejakého nože, který zustal v hlave zemrelého. Experti tak meli jednoznacný úkol: zjistit, zda cást pozdeji nalezeného nože a úlomek tvorí celek – tedy zbran, kterou pachatel použil pri útoku proti zemrelému. Mechanoskopové mohli po provedeném zkoumání konstatovat, že oba zkoumané vzorky tvorí jeden celek.
Jak tedy vyplývá bez mechanoskpoie a bez posudku policistu – mechanoskopu – by se v mnoha prípadech vubec nepodarilo ruzné zlocince dopadnout. Nebo by se ani neprokázal podíl cizí osoby na smrti poškozeného.
A ted již k samotné keši:
K získání souradnic budete muset zodpovedet nekolik následujících otázek
1) Ladislav Havlícek se narodil dne A. dubna 1900 v Krížlicích u Jilemnice
2) Na zkoušku jako cetník na Zemském velitelství v Praze byl Havlícek prijat 2B zárí 1922
3) C = Pod jakým c.j. byla vydána smernice "Usvedcování lupicu pokladen pomocí mikro a makrografického zvetšení stop hasáku"
FINAL je na dosah:
N 49° 16.(C-B-A)+2
E 17° 00.C-(A*B)-2
Tak a ted jiz preji jenom uspesny lov, a podotykam na zaver, ze toto je druha cache z planovane serie, a dalsi dily budou postupne vychazet.
V soucasnosti mate na vyber:
GC2G2GG DK#1 - Daktyloskopie
GC2G45G DK# 2 - Mechanoskopie
GC2G48R DK# 3- Rekognice
GC3347D DK# 4 - Trasologie
GC2G48R DK#5 - Krev
GC2G48R DK#6 - OMČ