Tato minisérie je o trech podobách mesta Kourimi. První Kourim, mohutné hradište Zlicanu, byla nejmocnejší v 9. století. V blízkosti tohoto hradište je umístena finálka multicache GC2FJ3P Kourim I. Druhou podobou mesta byla Kourim knížat rodu Depolticu, vystavená na ostrožne sv. Jirí. Tady je naše cache GC2FJ3R Kourim II. Tretí a soucasná podoba mesta je Kourim krále Václava, ke které se váže naše cache GC2FJ3W.
Depoltici si rikala vedlejsi vetev premyslovskeho rodu. Byli to potomci Depolta I., jenz byl synem ceskeho knizete Vladislava I. (| 1125). Jeho starsi bratr Vladislav II. (asi 1110-1174) mu sveril caslavskou, chrudimskou a vratislavskou zupu. Jeho syn Depolt II. byl pry „muzem znamenitych vloh“. Puvodne zil ve shode s ceskym knizetem, ale roku 1185 se dozvedel, ze ma byt zajat, a tak moudre uprchl ze zeme. Zemrel pri krizacke vyprave v roce 1190 u italske Ancony. Z jeho tri synu byl nejvyznamnejsi Depolt III. Studoval na vysokem uceni v Magdeburgu a po navratu do Cech se pokusil o statni prevrat (1203), protoze mu Filip Svabsky udelil Cechy v leno. Premysl I. Otakar (1155-1230) vsak akci uspesne potlacil. Po roce 1216 byli vyhlasenim zakona o nastupnictvi pri volbe Vaclava I. (pravidlo prvorozenosti) Depoltici definitivne zbaveni nadeje na cesky trun. Presto se Depolt III. pokusil jeste jednou o povstani proti krali, ale v bitve u Kourimi roku 1223 zahynul. Jeho rodina se uchylila na dvur Jindricha I. Bradateho a synove Depolta III. se uz do Cech nevratili (kral uz totiz drzel moc pevne v rukou). Svuj vliv tak uz depolticti bratri neziskali. Po roce 1247 zpravy o Depolticich mizi.
Hrad v Kourimi patri spolu s Oldrisi k nejstarsim hradum v Cechach. Byl zalozen Premyslovci kolem roku 990, po vyvraceni starsiho hradiste „Stara Kourim“ na sousedni ostrozine. Prvni pisemna zminka o hradu je v zakladaci listine brevnovskeho klastera z roku 993 v souvislosti s kostelem sv. Klimenta, ktery prispel blize neurcenou platbou ke vzniku klastera. Za vlady knizete Jaromira (zemrel 1035) se zde kratce razily mince. Jako centrum jednoho z obvodu rane feudalnich Cech je hrad zminen v listine knizete Sobeslava I. z roku 1130. V roce 1167 je dolozen kourimsky kastelan Zdeslav a v roce 1177 kastelan Rudolf. Na prelomu 12. a 13. stoleti ziskal kourimsky hrad Depolt III. V teto dobe byl jizne od kostela sv. Klimenta, ktery stal na spicce ostrozny v sousedstvi kamenne veze, postaven romansky emporovy kostel sv. Jiri, pisemne dolozeny az v roce 1295. Jak prokazal archeologicky pruzkum, kostel byl postaven na zakladech neznameho predromanskeho kostela z 10. stoleti. V roce 1218 zahajil Depolt III. boj s Premyslem Otakarem I., ktery byl ukoncen v roce 1223. Kourimsky hrad byl dobyt, znicen, a sam Depolt III. pri jeho obrane zahynul. Od teto doby hrad jiz nebyl obnoven a jeho spravni ulohu prevzalo nove kralovske mesto Kourim zalozene nasledne nejspise kralem Vaclavem I. Kostel sv. Klimenta se naposledy uvadi v roce 1407 a pozdeji jeste v 17. stoleti prestaveny na stodolu, kostel sv. Jiri byl sice v roce 1559 opraven, ale v roce 1790 byl zrusen a v roce 1830 zboren.
Hrad Kourimsky, postaveny na trojuhelnikovite ostrozne rozdelene pricnym valem, byl po obvodu opevnen mohutnou, 10 – 12 metru sirokou hradbou, sestavajici z celni kamenne zdi o siri 2,5 m, prolomenou dvemi protilehlymi branami. Hradba vymezovala plochu cca 6,2 ha. V severni casti byly kolem kostela sv. Klimenta soustredeny sidlistni a remeslnicke objekty, jizni cast byla sidelni a krome kostela sv. Jiri byly zjisteny pozustatky dvorce opevneneho palisadou a zaklady kamenne veze (?). Z hradu se zachovaly jen nepatrne stopy valu v podobe terenni vlny v severni casti arealu.
K Depoltovi II. se vaze i templarska minulost. Podle historickych pramenu byl soucasti templarske vypravy Fridricha Barbarossy i cesky oddil. Ackoliv cesky knize Bedrich se ke krizove vyprave zavazal, zemrel jeste pred zahajenim vypravy a Bedrichuv nastupce Konrad II. Ota Bedrichuv slib nevzal za svuj. Ceskemu kontingentu tedy nakonec velel Bedrichuv verny spojenec Depolt. Ceska vyprava se skladala nejen ze slechtickych oddilu, ale jeho znacnou cast tvorili „lotrasove“, zlocinci, kteri byli pod slibem ucasti na kruciate propusteni z ceskych zalaru. Cesi se k cisarske vyprave pripojili v Ostrihomi a Depoltova skupina, posilena o uherske oddily, cestou Balkanem tvorila predvoj cisarskeho vojska. Kdyz krizaci dorazili na byzantske uzemi a stretli se mistnim obyvatelstvem, Cesi se aktivne zapojili do drancovani; Dne 21. listopadu 1190 zemrel i vudce ceske vypravy knize Depolt a zbytek Cechu presel do sluzeb Richarda Lvi srdce. Dalsi osud Cechu na krizove vyprave neni znam. Je pravdepodobne, ze vetsina jich na krizove vyprave zemrela, nicmene existuji zpravy o veteranech, kteri se do Cech nakonec vratili, at uz z Anatolie po smrti Fridricha Barbarossy, nebo i z Palestiny.
Depolt ovsem stihl z krizacke valky odeslat podle legendy templarsky poklad do sveho Kourimskeho hradu. Z techto davnych dob se dochovalo pouze sousosi Kourimskych lvu. Jedna se ovsem o nalez nesmirne cenny. Podle legend prave kourimsti lvi hlidaji poklad templaru. Na boku piskovcoveho podstavce je dobre citelny tajemny templarsky napis. A prave ten podle mnohych odkryva cestu ke krizackemu pokladu. Kourimsti lvi“ z doby kolem roku 1200 (original je dnes v lapidariu Narodniho muzea v Praze, kopie v kourimskem muzeu).
Sousosi, z obdobi Depolticu, tvori obluda stojici na dvou lvech a puvodne slouzilo jako kazatelna nebo podstavec krtitelnice – na boku byl nalezen napis , ktery podle mnohych ukazuje cestu k davnemu templarskemu pokladu: