Zlatá Olešnice
Prevzato z oficiálních stránek obce www.Zlata-Olesnice.cz.
Zlatá Olešnice se rozkládá na stranách podél potoka Zlatník. V potoce se kdysi dávno rýžovalo zlato, jeho brehy jsou lemovány olšemi a práve od toho je odvozen název obce. Horní cást obce spadá do chránené oblasti Jizerských hor, nejvyšší je zde kopec Javorník, dosahující nadmorské výšky 826 metru. Rozloha katastru je 1595 ha.
První zmínky o obci jsou z r. 1033, kdy podle nekterých zpráv byl vybudován první krestanský kostelík. Svedcí o tom zachovalý protokol, sepsaný pri komisionelním šetrení o jeho stavu, ze dne 13. IV. 1776. Domnenku potvrzuje však ješte jiný nález. Pri bourání staré budovy se nalezl na levé strane malého oltáre mocný trám s vyrytým letopoctem rímskými císlicemi MXXXIII. Historické záznamy o nem mluví v roce 1384.
Mlhavá povest vypráví, že sv. Cyril a Metodej, krácejíce kdysi po stezce, která vedla od Semil pres Bozkov, Stanov, po levém brehu Zlatníka k Bílé skále, Buchštejnu a dále pres hranice, založili náš kostelík (starou stezku lze dosud podle zarustajících úvozu sledovati.) Tato povest je spíše ve spojitosti se jménem mnichu Cyriaku, kterým snad kdysi náleželo porící reky Kamenice. Na dnešní "Michovce", správne Mnichovce, stával prý jejich klášter. Dnes na míste kostelíka stojí rímskokatolický kostel sv. Martina, chránená památka barokní architektury, která je dominantou obce. V roce 1775 byla blízko kostela vystavena první škola.
Obec náležela k panství navarovskému a osudy vesnicky v minulých dobách souvisí s dejinami hradu Navarov. Obživou obyvatel bylo dríve prevážne zemedelství, teprve pozdeji s rozvojem prumyslu textilního a sklárského zacali lidé docházet za prací do okolních obcí.
Pod Zlatou Olešnici spadají dále Lhotka, Návarov a Stanový.