Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá
Odedávna je les považován za studnici moudrosti a poznání, kteréžto pramení z jeho všestranného záběru. Najdeme v něm předmět zalíbení biologova oka, zdroj sběratelské vášně všeho druhu, parádní zabijačku i s mohutnou trofejí, otop pro celou dědinu, klidný palouk pro zamyšlení, poezii i spánek, hájovnu, pašeráckou skrýš, Krakonoše a také seník pro odpočinek po romantických toulkách ve dvou. Nedivme se tedy leckde zapomenuté tradici, chodit si v dramatickém čase halekat k lesu a s pokorou v srdci přijímat jeho rady. Po zvážení všech aspektů lesních možností, jsem již nesetrval ani minutu nad volbou publicistických poraden „Svěř se Arnoštovi“ a „Máš-li nějaké trápení, Bedřich si s ním poradí“ a s odhodláním jsem se ubíral k nejbližšímu smrkovému hájku. Dramaticky jsem odhulákal svou pohnutou žádost a nakonec jsem přidal magické zaříkávadlo, vyčtené z ohmataných brožurek, jehož znění, ve kterém figurovala jakási knihovna, jsem si nedokázal dát do spojení s přírodním prostředím. Pocit očekávání vystřídal pocit trpkého zklamání nad neurvalou odpovědí ztepilých jehličnanů. Neodvažuji se sice postavit proti neskonalé moudrosti hvozdu, avšak vám ostatním doporučím propříště nezatěžovat les dotěrnými otázkami, neboť jeho rady jsou jen nošením dříví do lesa.
Lesní cesty
Každý, kdo se vydá do lesa, tak lesní cestu považuje za samozřejmost. Možná v momentě, kdyby zmizely, bychom si uvědomili jejich důležitost. Nejenom, že zpřístupňují lesní pozemky pro vjezd dopravním prostředkům, kterými je denně dopravována dřevní hmota, materiály, mechanizace pro obhospodařování lesa a zaměstnanci jezdící sem za prací, ale také sehrávají důležitou funkci pro vjezd požární techniky a dopravních prostředků policie či záchranné služby. Lesní cesty jsou také využívány i k relaxaci, a to v podobě cyklostezek, turistických tras anebo v horských oblastech jako lyžařské běžkařské trasy. Také se využívají ke sportovním akcím, jako jsou orientační běhy či terénní cyklistické závody.
Do lesa s bordelem, z lesa se dřevem
Mnozí z vás si jistě všimli, že v poslední době se kolem Zlína mnohonásobně zvedla těžba dřeva. Na dřevorubce, jejich techniku či na výsledky jejich práce narážíme prakticky na každém kroku. Nu což, nedá se nic dělat, les se dostal do věku, kdy je dřevo nejvhodnější použít jiným způsobem. Co mě ale zaráží je, jak se dřevo těží. Majitel lesa, v tomto případě Lesy ČR, nechá vyvážet do lesa stavební suť na zpevnění svých cest, ač jim to sám lesní zákon zakazuje. Tady je něco špatně ne? Ano máme cestu po které naše harvestory krásně pojedou a neušpiní si kolečka od bahna. Ale co lesní zvěř včetně zběře člověčí? Projít se, neřkuli proběhnout po takové cestě s rozbitými obkladačkami, dráty všeho druhu, cihlami a podobně, musí být třeba pro kopýtka laňky naprosto devastující.
U Boudy
je rozcestí s pěkným přístřeškem dobře dostupným na kole, pěšky či v zimě na běžkách. Přístup je pohodlný po asfaltových lesních cestách vhodných i pro kočárek: od hradu v Malenovicích 2,5 km; ze zastávky Maják točna 2,5 km; od obce Salaš 2,5 km.
Jak na keš
Kešule je umístěna nedaleko přístřešku. Na místě kam vás dovede navigace se porozhlídněte a až uvidíte schovku použijte hrubou sílu v rozumné míře na správném místě... dřív ne. Snad nám chvíli vydrží. Do logu můžete přidat souřadnice či fotografii na nichž jsou vidět nějaké nepravosti v lese, ať už v tomto nebo kdekoliv jinde.
Varování
Pozor na mudly, bývá tady rušno.
Nezapomeň na psaná i nepsaná pravidla a etiketu. Bez fyzického zápisu do oficiálního logbooku je to, jako bys kešku nenašel, takže si nemůžeš regulérně zapsat log na webu. Proto si na lov nezapomeň vzít svou „zbraň” - tužku. Fotolog není rovnocennou náhradou, uznávám ho jen výjimečně a vždy jen po předchozí dohodě (v souladu s pravidly).