Zricenina kostela sv. Apoleny Traditional Geocache

Cache je venovana zricenine kostela u hlavni silnice vedouci z Primdy k hranicnimu prechodu Zelezna. Cache se nenachazi uvnitr, ani v tesne blizkosti rozboreneho kostela!

Zricenina kostela sv. Apoleny (Apolonie)

Kostel svate Apoleny je dnes jiz pouze ruinou davajici matne tusit obdobi davnych casu plnych zazraku a viry. A ac se jedna o jeden z mnoha znicenych objektu na Tachovsku, nebyl puvodcem zaniku odsun nemeckeho obyvatelstva, ani nasledne socialisticke hospodareni. Kostel byl ponicen jiz v dobe pred rokem 1938.

Jeho romanticky vyhlizejici zriceninu najdeme vysoko pod hrebenem kopce mezi Novou Vsi a Malkovem. Prvni zminky o tomto miste se dochovaly z roku 1580. Byla to doba, kdy byla u mistniho pramene zrizena kaple. O necelych sto let pozdeji, nechal tehdejsi majitel panstvi, hrabe Georg Maximilian Lindelo, upravit pramen (vyzdit, zastresit) a renesancni kapli prestavet na rane barokni kostel. Stalo se tak na zaklade zazraku, ktere se zde meli udat. Za udajne zazraky byla odpovedna voda zdejsiho pramene, ktera mela lidem navracet zrak a uzdravovat zuby. Diky teto moci byla za patronku kostela zvolena rim­ska prvomucednice a panna Apolonie z Ale­xandrie, ochrankyne pred bolestmi zubu. O provoz kostela se od roku 1639 starali dva poustevnici z radu Paulanu. Kostel byl vysvecen v roce 1670. Primo nad stu­dankou byla postavena kaple Panny Marie Pomocne.

V 19. stoleti pocala slava poutniho kostela pohasinat. V samem zaveru 19. stoleti kostel vyhorel, byl vsak znovu opraven a opatren novym krovem. Pocatkem 20. stol. zacal byt ovsem kostel ve spatnem stavebnim stavu. Velke mse, ktere zde byvaly o svatodusnich svatcich, se musely od r. 1938 slouzit venku, protoze hrozilo zriceni kostela. Vnitrni zarizeni kostela bylo premisteno do kostelu v okoli. V roce 1922 vyhorela poustevna stojici pri kostele. Zivot pomalu uhasinal i v male osade, ktera zde behem let vyrostla. Jednalo se o nekolik malo domu mezi nimiz byla hajovna a hospoda. V roce 1930 bylo v osade Sv. Apolena uvadeno 36 osadniku, o osm let pozdeji jiz pouze 5. Po roce 1948 ves zanikla a zustaly pouze ruiny.

Z architektonickeho hlediska se jednalo o rane barokni kostel doplneny vestavenou hranolovou vezi. Stavba byla vybudovana na pudorysu obdelniku. Vnitrni kompozice vsak tvorila tvar rovnoramenneho krize, coz bylo zpusobeno vnitrnimi naroznimi pristavky s kaplemi a snekovymi schodisti. Tato ctyri schodiste vedouci na kruchtu (kur) jsou velmi zajimavym architektonickym prvkem Sv.Apoleny. Jejich pozustatky jsou dodnes velice dobre patrne.

Castecne zlepseni havarijniho stavu kostela prislo az v roce 2009, kdy bylo provedeno staticke zajisteni kostela. Na tuto opravu poskytlo financni prispevek Ministerstvo kultury v ramci Havarijniho programu. Byly vyzdeny cihlove klenby v chybejicich castech mezi lodi kostela a zapadni stenou, nad vstupem do kostela byla dale dozdena chybejici cast steny, byly osazeny nosniky a nektere casti objektu byly stazeny ocelovymi tahly. Nakonec byla vyklizena sut z lode kostela.

Svata Apollonie

Apollonie byla zena zijici ve druhem az tretim stoleti v Alexandrii. Pravdepodobne se jednalo o zastupkyni slechtickeho rodu. Zila si pomerne klidne az do okamziku, kdy byla spolu s ostatnimi krestany zajata pohany. V dobe kdy dosahla jiz vysokeho veku, nastalo v Alexandrii velke pronasledovani krestanu. Stalo se tak roku 249. Zfanatizovany dav usmrtil kazdeho krestana, ktery se mu dostal do rukou. Apollonii opakovane bili do obliceje, vyrazili (nebo vytrhali klestemi) ji vsechny zuby a pak rozbili celisti. Pritom ji neustale mucili ohnem. Chteli, aby se zrekla sve viry a vyhrozovali ji upalenim zaziva. Zoufala a bolesti silena zena se jim v jednom okamziku, po kratke modlitbe, vytrhla a vrhla se sama do plamenu, kde skonala. Tehdejsi alexandrijsky biskup sv. Dionysius zachytil zpravu o umuceni svate Apolonie v dopise Fabianovi z Antiochie. Velmi brzy po jeji smrti se rozsirila k teto mucednici nebyvala ucta, nejprve na vychode Evropy, pozdeji i na zapade. Diky okolnostem tykajicich se jeji smrti je patronkou ochranujici pred bolesti zubu, proti nemocem v ustni dutine, zubnich lekaru, zubnich laborantu. Spodobnenou ji najdeme s klestemi, nekdy se zubem, dlatem, nozem ci horici hranici.

zdroj:
www.abcsvatych.com/mesice/2/unor9.htm
www.zanikleobce.cz