Tanvald
Prevzato z Wikipedie. Oficiální stránky obce: www.Tanvald.cz.
První zmínka o drevarské osade na levém brehu Kamenice pochází z druhé poloviny 16. století, kdy pravdepodobne byla soucástí Smržovky; samostatnou vsí se stal zacátkem 17. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1611.
Zpocátku se obyvatelstvo živilo poddanskou lesnickou a zemedelskou prací. Zacátkem 18. století se zde zacal pestovat len a vyrábet príze, v polovine 18. století se v Tanvalde uchytilo i tkalcovství. Osídlena byla tehdy oblast dnešního Horního Tanvaldu. Pocátkem 19. století byly v Tanvalde i dva mlýny, dve brusírny skla a dve belidla prádla. V roce 1828 ke zdejšímu textilnímu prumyslu pribyla strojová prádelna bavlny, pohánená vodním kolem. Opravárenská dílna prádelny se stala základnou místní strojírenské výroby. V roce 1845 zahájila provoz první tanvaldská mechanická tkalcovna. V rámci konjunktury po prusko-rakouské válce (1866) došlo k dalšímu rozvoji textilní, sklárské a strojírenské výroby, ke snižování pracovní doby z 15 na 12 hodin a snižování podílu detských delníku, hospodárská krize roku 1870 vyvolala vlnu nezamestnanosti a stávek, z nichž nejznámejší byla svárovská stávka (Svárov tehdy patril k Šumburku). Zchudnutí oblasti bylo zpusobeno nedostatkem bavlny za první svetové války a protržením prehrady na Bílé Desné roku 1916. Roku 1918 byla uzákonena osmihodinová pracovní doba. Vysokou nezamestanost a zastavení výroby v nekterých továrnách zpusobila svetová hospodárská krize v letech 1929–1933.
V roce 1869 mel Tanvald i s osadou Ždár asi 2400 obyvatel, pocátkem 20 století asi 3500 obyvatel, prevážne Nemcu. V letech 1848–1928 byl Tanvald samosprávným okresem, od roku 1848 soudním okresem. V dubnu 1895 byl Tanvald povýšen na mestys a v roce 1905 na mesto. Od roku 1897 mela hlavní ulice Tanvaldu a Šumburku elektrické verejné osvetlení. Od roku 1908 byla v Krkonošské ulici budova okresního soudu s veznicí a roku 1909 byla dokoncena secesní budova radnice. Z roku 1930 pochází mestské koupalište a z roku 1931 mestské kino. Roku 1942 byl narízením nemeckých ríšských úradu Šumburk pripojen k Tanvaldu a zároven byl od Šumburku odtržen Svárov a pripojen k Velkým Hamrum.
Mezi prevážne nemeckým obyvatelstvem Tanvaldu získala ve 30. letech vliv Sudetonemecká strana, v rámci Sudet byl Tanvald roku 1938 pripojen k Nemecku a bylo zrušeno ceské vyucování. Místní textilní firmy vyrábely výstroj pro nemeckou armádu a od roku 1942 zde byl pracovní tábor pro nucene nasazené Rusy, Poláky, Francouze, Italy a další cizince.
Po roce 1945 byla vetšina puvodního obyvatelstva vysídlena a domy obydleli Ceši z vnitrozemí. Znárodnením zde vznikla textilní firma SEBA, strojírenská firma TOTEX a elektrotechnická firma Elektro-Praga.
V Tanvalde bylo koncem roku 1947 novinárum predvedeno techniky Ceskoslovenského rozhlasu a Vojenského technického ústavu, kterí navázali na pokusy nemeckých výzkumníku z továrny Palme- Stumpe, první ceskoslovenské televizní vysílání – další vývoj pak prevzal podnik Tesla a další výzkumné ústavy. Ve znárodnených Riedlových sklárnách se vyrábely první ceskoslovenské televizní obrazkovky.
Po roce 1989 byla prumyslová výroba privatizována a utlumena, na významu nabývá turistický ruch. Na Špicáku ve smeru od Albrechtic a Jiretína pod Bukovou (na jehož území je železnicní zastávka Tanvaldský Špicák) je lyžarské stredisko se sedackovou lanovkou a nekolika lyžarskými vleky. Jeden lyžarský vlek je také nad Ceským Šumburkem.
Pod Tanvald spadají dále Šumburk nad Desnou a Ždár.