Platonova cache Traditional Geocache

This cache has been archived.

mftym: Neják tu obnovu nezvládám, nevylucuju v budoucnu keš znovu obnovit, ale nechci blokovat místo dalším...takže archiv.

More
Hidden : 9/9/2010
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Snad by tu mel být i hezký výhled, pokud se trochu pokusíte.
Pozor na mudly v autech.
Až témer ke keši se dá zajet autem. Velice blízko je i autobusová zastávka.
Otvírání je bezpecnostní, nejdrív zatlacit a pak až tocit(proti smeru hod. rucicek).

Poblíž si také mužete všimnout pekných graffiti o kterých se lze víc dozvedet zde:

http://www.chemisland.com/

Platón (427-347 pr. n. l.)



Zabýval se lidským poznáním sveta, politikou, matematikou a školstvím. Tento recký filozof a matematik založil na ostrove Akadémos úplne první akademii na svete. Formou rozhovoru s žáky vyucoval filozofii. Rohovor uplatnil i ve svých dílech která povetšinou psal formou dialogu nejcasteji sebe se svým ucitelem Sokratem(469– 399 pr. n. l). Platón se domníval, že vše v prírode se “pohybuje”. Všechno podléhá casu. Soucasne je ale všechno stvoreno podle jednotné formy, nadcasové, nemenné. Kladl duraz na rozdíl mezi formou a jednotlivcem. Všechny jevy se utvárejí podle jakýchsi vzoru. Vzor je dokonalý obraz neceho podle ceho se potom tvorí další jemu podobné ale nedokonalé jednotlivé jevy.Tyto vzory nazval ideje. Platón si myslel že za svetem vjemu a smyslu se nachází nemenná a dokonalá skutecnost nezávislá na našem svete. Tuto skutecnost pojmenoval svet idejí, to co je kolem nás nazval svetem smyslu. Dále tvrdil že když jsme videli dostatek odrazu ideje mužeme si udelat predstavu o její skutecné podobe. Ve svete smyslu vše uplyne a znicí se, ve svete idejí je to trvalé a stále stejné. Lze to ukázat na koních. Každý kun je jiný, ten kulhá a je hnedý, ten skáce a je bílý. Presto jsou si podobní, mají podobný základ “ideu”. Podle Platóna je i clovek složen ze dvou cástí. Pomíjivá cást telo a nepomíjivá cást duše. Duše existuje potom co je telo zniceno, ale dokonce i pred tím než je stvoreno. Ve chvíli kdy se clovek narodí, duše všechny dokonalé ideje zapomene.

Úryvek z Platónova díla Ústava jeho známé Podobenství o jeskyni


Sókratés: Predstav si lidi v podzemním príbytku podobném jeskyni, která má k svetlu otevrený dlouhý vchod podél celé jeskyne. V této jeskyni žijí lidé od detství spoutaní na nohou a na krku, takže zustávají stále na tomtéž míste a vidí jen rovne pred sebe, protože pouta jim brání otácet hlavou. Vysoko a daleko vzadu za nimi horí ohen. Uprostred mezi ohnem a spoutanými vezni vede vzhuru cesta, podél níž je postavena nízká zed na zpusob zábradlí, jaké mají pred sebou loutkári a nad nímž delají své kousky. Podél této zídky chodí lidé a nosí všelijaké náradí, které precnívá nad zídkou, podoby lidí a zvírat z kamene a dreva.
Glaukón: Predvádíš podivný obraz a podivné vezne.
Sókratés: Podobají se nám. Myslíš, že by takoví vezni mohli videt sami ze sebe a ze svých druhu neco jiného než stíny vrhané ohnem na protejší stranu jeskyne?
Glaukón: Jak by mohli vedet, když jsou celý život nuceni držet hlavu nehybne?
Sókratés: Tito vezni by nemohli pokládat za pravdivé nic jiného než stíny onech umelých vecí.
Glaukón: Nevyhnutelne.
Sókratés: Kdyby jeden z nich byl zbaven pout a prinucen náhle vstát, otocit šíji, jít a podívat se nahoru do svetla, mohl by to udelat jen s bolestí a pro oslepující lesk by nebyl schopen dívat se na predmety, jejichž stíny predtím videl. Co by podle tebe rekl, kdyby mu nekdo tvrdil, že tehdy videl pouze preludy? Nemyslíš, že by byl zmatený a domníval by se, že predmety tehdy videné jsou pravdivejší než ty, které mu ukazují ted?
Glaukón: Mnohem pravdivejší.
Sókratés: A kdyby ho nekdo odtud násilím vlekl skrze drsný a strmý vchod a nepustil by ho, dokud by ho nevytáhl na slunecní svetlo, nepocitoval by bolestne toto násilí a nevzpíral by se, a kdyby prišel na svetlo, mohly by snad jeho oci plné slunecní záre videt neco z toho, co mu nyní uvádí jako pravdivé?
Glaukón: Ne, alespon ne hned.
Sókratés: Myslím, že by si musel na to zvyknout, kdyby chtel videt veci tam nahore. Nejdríve by asi nejsnáze poznal stíny, potom samotné predmety. Dále by potom nebeská telesa i samotnou oblohu snáze pozoroval v noci, dívaje se na svetlo hvezd a mesíce. Nakonec by se myslím mohl dívat na slunce samo o sobe na jeho vlastním míste a mohl by též pozorovat, jaké je.

Vetšina Platónova díla jsou dialogy kde vystupuje Sókratés jako hlavní postava. Jedinou výjimku predstavuje dochovaný soubor Platónových Listu, kde zejména Sedmý list vrhá na Platónovo vlastní pojetí filosofie jiné svetlo: filosofii nelze sepsat jako systém ani ucit, nýbrž musí se dobývat vlastním myšlenkovým úsilím. O pravosti Sedmého listu se dlouho pochybovalo, v soucasném bádání se však stává naopak klícem k pochopení Platónova díla. Platónovy písemné dialogy Timaios a Kritias, napsané v roce 360 pr. n. l., jsou jediným zdrojem informací o záhadné, ztracené Atlantide.

17.10.2010 se zmenilo umístení keše, kvuli zhoršujícímu se stavu puvodního místa. Keš byla presunuta o pár metru.

Additional Hints (Decrypt)

Fyrcá

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...