-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Mlýnskou branou se od kromerížského zámku odedávna procházelo dolu na predmestí, které se nazývalo sladovnické. Není težké uhodnout, jaká cinnost mu dala jméno. Hospodárské zázemí biskupského zámku sestávalo ovšem z dalších budov – dodnes zde stojí (ci spíše díky moudrým zákonum chátrá), bývalý biskupský pivovar, na slepém rameni Moravy zde stával mlýn a v neposlední rade dokonce mincovna, kde olomouctí biskupové razili vlastní minci.
Na výchozích souradnicích, z nichž k mincovne pohodlne dojdeme, stojí sousoší „Zvestování Panne Marii“ od francouzského sochare Jeana Baptisty Diuvessarta, které nechal porídit vardajn biskupské mincovny Šimon Ondrej Sinapi.
V kartuši na podstavci sousoší tento mincovní úredník sám sebe hrde tituluje jako „Hochfürstlichen Münzguardein und Bergwerksinspektor.“ Na Sinapiho by se ovšem daleko lépe hodil pojem podnikatel – dobrodruh. Neslavne skoncily predevším jeho pokusy v oboru výroby železa a oceli v prilehlých oblastech.
O jeho povaze svedcí také archivní záznam, který i jeho umelecké mecenášství staví do ponekud jiného svetla. Není divu, že druhé sousoší, které najdeme blízko od vlastní budovy mincovny pod kaštany, na námestícku zvaném Chobot, je méne zdarilé, hure dochované a možná i nedokoncené. Sinapi totiž úcty za sochání jaksi opomnel uhradit …
Jeho funkce v mincovne byla ovšem vysoce duležitá, príslušela mu totiž nezávislá kontrola jakosti ražené mince, v dobové terminologii „zrna“ a „stríže“. Proto se jeho iniciály objevují i na samotných mincích, ve zkratce SAS, spolu s portrétem biskupa, namísto obvyklé a znacky kromerížské mincovny, kterou byla dvojice hrotu prevzatá z biskupského erbu.
Na podstavci prvního sousoší najdeme dva letopocty, z nichž získáme první nápovedu pro záverecné souradnice, na kterých se nachází keš.
ABC (trojmístné císlo) = letopocet 1 – letopocet 2
Letopocet 1 udává datum, kdy bylo sousoší na stávající místo premísteno.
Letopocet 2 je treba vypátrat v nápise v kartuši, je až dole, vlevo od Sinapiho erbu a znací rok, kdy bylo porízeno.
Mincovní právo olomouckých biskupu je velmi staré, dvema panovnickými listinami je doloženo již ve 40.letech 12.století pro biskupa Jindricha Zdíka. Tehdy ovšem spadalo na hrad Podivín, ležící na soutoku Dyje a Svratky. Do tehdejšího sídelního mesta biskupu Kromeríže bylo preneseno až roku 1608, za kardinála Františka z Ditrichštejna, kterému privilegium potvrdil sám císar Rudolf II. Mincovní právo, tzv. regál, bylo totiž výsadou panovníka a propujcoval je pouze nejvýznacnejším osobám z rad duchovenstva a šlechty.
Ražba mince v Kromeríži probíhala od r.1608 až do zárí 1759, kdy mincovnu svým ediktem zrušila Marie Terezie. Tato osvícená panovnice vyznávala panovnický absolutismus a pro privilegia udelená v tak významném oboru jako je vydávání penez nemela pochopení. Zvlášte když tato byla puvodne udelena panovníkem z titulu ceského krále, což bylo obzvlášte proti mysli císarovniným rádcum z vídenské dvorské komory.
Za jeden a pul století její existence ovšem vyšly z kromerížské mincovny zlaté i stríbrné ražby, které jsou dodnes považovány za skvosty barokního umení a patrí k ozdobám všech vehlasných evropských muzejních sbírek.
Hned u sousoší Zvestování najdeme smerovku, která nás bez problému navede k samotné mincovne. Na smerovce uvidíme také stylizovaný erb olomouckých biskupu, kterých na okolních budovách spatríme jen cestou k mincovne hned nekolik. Nejlépe je vyveden na erbu nad malou kašnou vpravo od cesty, tzv. Maxlovým vodovodem. Zde spocítejme uzly na trásních biskupského klobouku (jejich soucet po obou stranách) a dostaneme další nápovedu pro souradnice kešky. Mimochodem – znamenaly neco jako hodnostní oznacení a každý církevní hodnostár mel právo na jiný pocet.
D = pocet uzlu
Poslední nápovedu již získáme u samotné mincovny. Nápovedou bude, jak už to u historie bývá, opet letopocet. Tentokrát je to rok, kdy byla budova postavena. Nechal ji zbudovat Karel II. Lichtenštejn- Kastelkorno (1664-1695), obnovitel mesta zniceného tricetiletou válkou. Hlásá to i erb nad vstupem do mincovny, na nemž je vytesán letopocet, kdy byla zbudována. Expozice uvnitr je otevrená v kvetnu až zárí, od 9-11.30 a 12-17 hod, bohužel jen ve všední dny.
Letopocet = EFGH
Samotnou kešku najdete v tesné blízkosti mincovny.
Souradnice kešky :
N 49° 18, (B-H) (C+E) (A+F+E)
E 17° 23, (D÷B) (F-G) (C-E)
Vzhledem k velikosti (micro) zde není místo pro obvyklé výmenné predmety. Místo je pomerne frekventované, pozor na mudly. K odlovu kešky stací pohyb na verejném prostranství, prosím respektujte!
Additional Hints
(Decrypt)
Qež fr cev mrzv.