Pomnik kapitana Alfreda Soukupa Traditional Cache

Zde v troskách letounu Ba 33-2 zahynul 6. IX. 1929 v 15.37 hod. kapitán polní pilot letec Alfréd Soukup – letecký pluk 1 – nedokonciv vítezne zapocatý závod státy Malé dohody a Polskem.“

Jen nekolik slov – co všechno však vyjadrují. Je tam uvedeno jméno jednoho z našich nejlepších vojenských letcu v období pocátku ceskoslovenské armády. Cítíme i kus historie naší zeme pri zapojení do aliance Malé dohody. Poznáváme príslušnost vojáka ke svému pluku i typ jeho milovaného letadla. Bohužel je tam i poznámka, že zahynul, a to práve nedaleko tohoto místa.

Alfréd Soukup se narodil 20. ríjna 1899 v Lužci nad Vltavou (okres Melník). Studoval na reálném gymnáziu v Klatovech. V období let 1915-1918 absolvoval tri a pul rocníku kadetní školy v Praze. Cinnou službu v ceskoslovenské armáde konal od konce ríjna 1918 u námorní polní roty v Praze. Pilotní výcvik prodelal ve vojenském leteckém ucilišti v Prostejove a v Chebu. Navštevoval pilotní školu a pokracovací školu jednosedadlovou, a to s tím nejlepším hodnocením, jakého absolvent mohl dosáhnout.

Nalétal desítky hodin na ruzných typech letadel. Byl hodnocen jako klidný, nekdy až príliš odvážný, pri startu a pristání jistý. V Praze navštevoval kurz nocního létání. Po krátké službe na Slovensku se dostal na konci r. 1928 k vojenské letce do Prahy. V dubnu 1929 byl povýšen, získal hodnost kapitána. Pri výctu jeho zvláštních znalostí nadrízení konstatovali, že dokonale hovorí i píše nemecky, domluví se ve francouzštine, jezdí na koni, vyniká i v šermování, je dobrým plavcem a má jedinecné pozorovací schopnosti.

Alfréd Soukup byl vynikajícím a ctižádostivým letcem. Jeho predstavení se mohli spolehnout, že v každém zápolení bude stoprocentne plnit zadané úkoly treba i v nebezpecných situacích. Z toho duvodu se stal v roce 1929 naším soutežním pilotem ve III. rocníku leteckého závodu zememi Malé dohody a Polskem (Malá dohoda bylo obranné uskupení trí státu – Ceskoslovenska, Jugoslávie a Rumunska – které se v roce 1920 zavázaly ke vzájemné spolupráci a upevnování mezinárodních pozic). Poradatelem závodu v roce 1929 se stal královský Aeroklub rumunský. Úcast byla vyhrazena maximálne šesti letadlum každého státu Malé dohody a Polska.

Bylo prihlášeno 24 stroju. Soutežilo se na trase Bukurešt – Jassy – Lvov – Varšava – Krakov – Praha – Brno – Záhreb – Belehrad – Bukurešt. Dálkový okruh byl rozdelen do dvou dnu. První den mel pet etap s prenocováním v Praze, druhý den následovaly další ctyri etapy. Dne 6. zárí 1929 casne ráno bylo pripraveno 24 letadel na letišti v Bukurešti k prekonání petietapového závodu. Alfréd Soukup byl v prvních dvou etapách nejlepší, také ve ctvrté etape se stal vítezem. Na celém závodu se však velice nepríznive projevilo špatné pocasí. „

Z Krakova byl let normální… Bouri jsem potkal nad Tešínem a odtud jsem prolétával jednu bourku za druhou… Ac jsem byl pevne uvázán, sedel jsem na sedadle opravdu jen chvilkami, jak príšerne se letadlo zmítalo. Motor pracující na plné obrátky se každou chvíli zahltil. Až k Olomouci jsem myslel, že neprolétnu. Jedna bourka se táhla od severu, druhá od jihu. Konecne jsem se dostal nad Prostejov a nabral jsem to prímou carou na Prahu. Pred Svitavami je vysoký les. Mraky sedely na nem úplne dole, až bylo z toho úzko. Mezi nimi a horejší vrstvou konecne spatril jsem mezeru asi 100 metru a tou jsem tedy proletel, dostav se za Svitavy a dál podél silnice na Policku. Za Polickou mne prepadl strašný déšt. Vracet se, to už nešlo, napravo i nalevo mezi Polickou a Borovou lesy. Hledal jsem tedy pole, kde bych si sedl. Byla již tma, neurcil jsem smer vetru, a proto jsem nasadil na pristání smer na Policku… Pri pristávání se ulomil podvozek, motor se zaryl do zeme, ale v tom ješte celý letoun odskocil, obrátil se ve vzduchu a dopadl na záda. Asi ctvrt hodiny jsem zustal v bezvedomí.“ … Lidé se o statecného letce postarali.

Tak, jak prulet v 5. etape popisoval kpt. Malkovský, prožíval ho pravdepodobne stejne i kpt. Soukup. Ten se dostal se svým letadlem 6. zárí 1929 po 15. hodine do vetrné smršti u obce Oldriš u Krouny. Podle úredne zapsané výpovedi svedku, kterí byli vyslechnuti komisí ustavenou posádkovým velitelstvím ve Vysokém Mýte, je zrejmé, že „se letadlo zrítilo z výšky asi 500-600 m k zemi, rozbilo se, a když uvedení svedci prispechali na místo neštestí, nalezli v troskách letounu mrtvolu kpt. Soukupa. Lékar MUDr. Eckstein z Krouny konstatoval hned na míste, že pilot je mrtev…“ V roce 1930 byl poblíž místa tohoto neštestí odhalen pomník na upomínku tragické smrti odvážného, nadejného, mladého hrdiny - pilota kapitána Alfréda Soukupa. Použitá

literatura: Marcela Nekvindová, Poslední let kapitána Soukupa (Oldriš 1929)

prevzato z krouna.cz