Mirotice Multi-cache

MIROTICE

Mesto Mirotice, ležící na rícce Lomnici v severní cásti severního Práchenska, vzniklo ve druhé polovine 13. století na duležité Zlaté stezce.
Osídlení v místech dnešních Mirotic sahá prinejmenším do doby železné. Puvodní osada z 12. století ležela v prostoru za dnešním hrbitovem.
Královské svobodné mestecko Mirotice sloužilo jako operný bod na královské obchodní stezce. Tato poloha predurcila budoucí osud Mirotic.
Období prosperity se strídala s dobami bídy a zpustošení ve válecných dobách. Poprvé byly Mirotice poniceny v husitských válkách a prodejem se staly poddanským mesteckem.
Po zrušení Rožmitálské zástavy roku 1544 pripadly Mirotice správou ke královskému hradu Zvíkovu. Úsilí o úplné a nezávislé samosprávní postavení vyvrcholilo roku 1562 zrízením vlastní radnice.

V následujícím období mesto získalo celou radu privilegií. Slibný hospodárský rozvoj byl nacas zpomalen velkým požárem v roce 1575, pri nemž shorelo 50 domu.
Pri vpádu Pasovských roku 1611 bylo mestecko tak poniceno, že se muselo zaprodat v poddanství. Ani tricetiletá válka se Miroticím nevyhnula. V letech 1639 až 1648 byla zkáza mestecka dovršena.
K novému rozvoji došlo po roce 1688, kdy Mirotice, spolu s cerhonickým statkem koupil premonstrátský klášter ve Schläglu. Pod novou vládou došlo k hospodárskému oživení. Válecné události z roku 1741–1742 se Mirotic príliš nedotkly.
V roce 1850 dosáhl pocet obyvatel 1600. Výsadní postavení tržního a formanského uzlu ztratily po zavedení železnice v r. 1875, která se Miroticím vyhnula.

Z novodobých dejin zasáhla do historie a vzhledu mesta predevším druhá svetová válka. Dne 28. dubna 1945 zde zastavil nemecký vojenský kontingent vcetne dvou polopásových vozidel se ctyrhlavnovými kanony a kolona nemeckých civilních uprchlíku. 29. dubna ráno je zde objevila americká stíhací letadla. Pri vzájemném ostrelování a bombardování bylo zniceno 27 domu a dalších 57 bylo vetšinou težce poškozeno.
Na poválecnou obnovu navázal další rozvoj, který v soucasnosti pokracuje rozsáhlou výstavbou nových rodinných domu. Celkový rozvoj se odrazil i v tom, že Miroticím byl 1.6. 1998 navrácen statut mesta.

Mirotice jsou rodištem Mikoláše Alše (*1852), který zde také už ve svých 4 letech zacal s kreslením. Aleš zde žil s prestávkami do roku 1862, kdy nastupuje na studium v Písku. Pak zde pobýval prakticky jen o prázdninách až do roku 1874, kdy po smrti otce trvale odjíždí do Prahy. Na jeho pocest jsou každorocne porádány slavnosti nesoucí jméno Alšovy dny.
Ceský loutkár Matej Kopecký je druhou významnou osobností Mirotic. Kopecký se zde nenarodil, ale priženil se sem v roce 1795. Bydlel v Kvícalovské chalupe v Rybárské ul. cp. 112 (u kostela sv. Jiljí) do roku 1836. S tradicí Mateje Kopeckého souvisí i Mirotické setkání loutek a hudby, které zde od roku 2004 probíhá každorocne koncem srpna.

Pametihodnosti:

• Rodný dum Mikoláše Alše Puvodní Alšuv rodný dum v severozápadní cásti obce se nezachoval, protože byl zcela znicen pri požáru. Na jeho míste byla vystavena více méne zdarilá replika, ve které je nyní památník Mikoláše Alše a Mateje Kopeckého. Turistická známka No.1226.
• Kostel svatého Jiljí Kostel je nejvýraznejší památkou Mirotic. Nachází se na západ od námestí. První písmená zmínka je z roku 1254, jeho základy jsou však asi o 100 let starší.
• Zvonice stojí na návrší, vedle puvodne románského kostela sv. Jiljí. Postavena byla roku 1670 a je považována za jednu z nejhodnotnejších barokních zvonic u nás. Vysoká zdená hranolová stavba se zdobnou fasádou je krytá cibulovou strechou s lucernou. Ve zvonici jsou 4 zvony, nejstarší pochází z roku 1559, ostatní byly prelity v 19. století.
• Židovský hrbitov na severu mesta je jedním z nejlépe zachovaných židovských hrbitovu v jižních Cechách. Na hrbitove je mnoho cenných náhrobku renesancního a barokního typu s tradicními židovskými symboly. Je zde pohrben Simon Kafka, predek spisovatele France Kafky.
• Barokní kaplicka svatého Jana Nepomuckého.
• Most pres Lomnici – technická památka z roku 1939.

KEŠ SE NACHÁZÍ NA:
N49° 25.ACD
E 014° 01.BEF