Co je to vlastne masopust
Masopustem se nazývá období, které zacíná po svátku Trí králu a koncí v úterý, které predchází Popelecní strede. Období masopustu bylo v minulosti obdobím zabíjacek, sousedských zábav, besed a také svateb. Toto poklidné období koncilo práve veselou a casto rozpustilou obchuzkou masopustního pruvodu. I když se v minulosti obchuzka konala v úterý, byl tento den svátecní a lidé vykonávali jen nejnutnejší práce v hospodárství. Pruvod masek obcházel vesnici, masky koledovaly a žertovaly s prihlížejícími. Po skoncení obchuzky se všichni sešli v hospode, kde se konala tanecní zábava. Ta však musela skoncit do pulnoci, protože od rána Popelecní stredy zacínal prísný šestitýdenní pust.
Tento obycej se na Hlinecku souvisle udržuje po generace v aktivním povedomí obyvatel. Zejména ve vesnicích Hamry, Studnice a Vortová zachovává tradicní podobu písemne známou už v 19. století. Tvar, charakter a funkce jednotlivých masek jsou stále témer totožné. Uskupení ani výraz masek se v naší zemi jinde nevyskytují a ojedinelé jsou i v Evrope…“
Podobne bujarý masopust se koná v celém okolí. Tady „v horách“ mimo Studnice i v Hamrech a ve Vortové. Pripojíme údolní Vitanov ci Blatno, dnes už predmestí Hlinska. I když v obou místech chodí i postavy, které ve Studnici nemají co delat.
Dobra a zla - cervena a cerna tvar masopustu
Masopust v dnešní podobe se podle odhadu odborníku tady v okolí Hlinska udržuje 200–250 let. Zdejší staroceská maškara má dve tváre: tu peknou mírnou a laskavou neboli cervenou, která v poklidu tancuje.
A tu ošklivou, zlou, však se nazývá cerná, která vás ani na chvíli nenechá na pokoji. Hodná maškara krácí sporádane – vpredu patricne vnadná Žena v bílé sukni, cerném kožíšku, doprovázená Strakatým neboli Laufrem, jehož bílý oblek je pošit barevnými ústrižky látek. Má jich být tolik, kolik je dnu v roce – 365. Pred každým stavením – a je jich zde celkem 154 – jde dvojice pozdravit, zeptá se, co si domácí prejí zahrát. Za nimi krácí dve dvojice Turku v cerveném a modrém úboru, kterí tancují. To musí být chlapci svobodní, dríve odvedenci. Vydržet to celý den je docela fuška.
A kolem nich poskakují ty zlé. Musí se o sebe postarat samy. Možná proto je jich mnohem víc. Kobylky a Rasové vás rádi proženou, a nemáte-li ješte porádnou šmouhu ve tvári, urcite ji brzy mít budete. Hlinku rozetreli s indulonou a pridali kapku oleje.
Mezi tím pobíhají Kominíci, Slamení, kterí si pripravili stejnou zbran, místo hlinky však vymetli komíny…
Židé se snaží prodat kdeco. Prípadne vás oholí a navoní. Medvedár s Medvedem a Medvídetem jdou od hloucku ke hloucku. Malé díte u vrátek vytreští oci, jeho maminka Medvedovi nabídne štamprdle.
Medved se zastaví, sundá masku a podle libreta klasické opery zvolá: „Podívej, já nejsem medved, já jsem jako ty…“ nacež sklenku do sebe obrátí. A nasadí si masku
Laufr, též Strakatý
Toho poznáte podle bílých kalhot a haleny, která je pošita barevnými odstrižky látky. Na hlave má vysokou, špicatou cepici, na jejímž vrcholu jsou kytky z krepového papíru a pentle visící dolu. V ruce drží bic, kterým práská a pohání ostatní masky k serazení do pruvodu. Laufr tvorí dvojici se Ženuškou. Krácí v cele pruvodu a žádá starostu o povolení a behem obchuzky jednotlivé hospodáre, zda muže maškara navštívit jejich dum.
Starosta/ka povolení udelí a zároven maškarám pripomene, aby se chovaly mravne, vysoko skákaly a pekne tancovaly. A to proto, aby byla dobrá úroda.
Ženuška
Za tuto masku je prevlecen muž. Má na sobe ženské oblecení, které vychází z lidového odevu prelomu 19. a 20. století. Na hlave má burinku ci jiný mužský klobouk. Celou dobu drží košícek a vybírá od jednotlivých hospodáru penežité dary.
Turci
Ctverice Turku je oblecena do kalhot a haleny, dva jsou modrí a dva cervení. Jejich úkolem je tancovat pred každým domem, aby se vyvedla úroda. V maskách Turku se mohou objevit pouze svobodní chlapci, kterí mají pred vojnou.
Slamený
Maškaru obalenou slámou nemužete prehlédnout. K jeho výbave patrí i roh zavešený pres rameno (tím oznamuje zahájení obchuzky), velký kravský zvonec pripevnený vzadu na sukni a býkovec spletený ze slámy. Maska Slameného je v pruvodu obvykle zastoupena v poctu dvou a ctyr. Kdyz všemony praotec studnickeho masopustu, sam velky Masopust, rozdaval role, pohledl na slameneho a pravil.
At Kobyly, Rasové i Kominíci se snaží a o prízen bojují, ty jdi – a nebude ženy, jež neskloní svoji hlavu k tvému rameni a nepohlédne milým okem v tvoji tvár. At mladá, zralá, ci starenka s holí, každá se usmeje a zaposlouchá do tvých medových slov. Nejedna si s tebou i zaskáce, aby byla vecne zdravá.
Možná si vzpomene, že si má z tvého odevu vytáhnout stvol slámy, to aby slepice i husy, až jim ho pridá do podestýlky, rodily jako divé.
Procež dbej, pacholku, at je tvuj krejzlík na slamené veste belostný a rádne seprán a at si ho nezacintáš od cerné tváre…“
.....a takto koncivaji masopustni obchuzky na Hlinecku
"Obchuzka se pomalu chýlila ke konci. Nadešel obrad porážení masky zvané Kobylka. Maškary si stouply do kruhu, v jehož stredu pobíhala maska Kobylky s maskou Rasa. Maska Žida precetla tzv. Testament obsahující hríchy, kterých se Kobylka behem roku dopustila. Žid se zameril predevším na stoupající ceny zboží a potravin a velkou nezamestnanost. No a pak Ras pretnul kobylce žílu. Svalila se za velkého nárku na zem a ostatní masky okolo ní vesele tancily. Ras se nakonec smiloval, dal kobylce napít ohnivé vody, ta vyskocila a zvesela tancila. Tímto okamžikem skoncila masopustní obchuzka“.
Záverem
Maškary z Hlinecka aspirují na zápis na seznam nehmotných památek UNESCO. Krome studnických by mohly být na tento prestižní seznam zapsány i masky z obcí Vortová, Hamry a místní cásti Hlinska zvané Blatno. Žádost o jejich nominaci podá ministerstvo kultury letos na podzim, jedná se ale o velmi nárocný proces, podobne prísný jako u movitých památek UNESCO. Tech má Ceská republika zatím dvanáct, z nehmotných památek byl dosud zapsán pouze slovácký mužský tanec verbunk.
uryvek z clanku:
A to už harcuje zvonek. Maškar je plný dvur i predsín a Strakatý se Ženou predcítají uctivou supliku:
„Velevážená paní starostová, premilý pane starosto, staroceská maškara prišla, aby vás srdecne pozdravila a poprosila vaši milost, aby z moci ourední povolení jste udeliti rácila k návšteve obce což království vaše jest.
Za to vám maškara muže slíbiti, že se bude slušne chovat, že panen a dívek nebude tuze škádliti a pánum sousedum újmy na majetku ciniti. Jenom bude tancovati a muzicírovati, možná i drobet píti. Všem prejeme pekné pobavení, vždyt je to dobrého zdraví znamení!“
K povolení starostka dodá, jak urcuje dlouholetý scénár:
„A skákejte hodne vysoko, aby se nám urodilo pekné obilí…“ Ale v revu už její slova nejsou vubec slyšet.
cely clanek tady:
www.lideazeme.cz/clanek/cervena-a-cerna-tvar-maskary
MASOPUSTNÍ MAŠKARY Z HLINSKA ZAPSÁNY NA SEZNAM UNESCO
Nejvyššího celosvetového kulturního uznání se dostalo organizátorum masopustních pruvodu v Hlinsku. Tradicní pruvody byly zapsány na seznam nehmotného dedictví Organizace Spojených národu pro výchovu, vedu a kulturu na petidenním zasedání UNESCO v kenském Nairobi. Krome masopustu na seznamu pribylo také sokolnictví, které navrhlo 11 zemí vcetne Ceska. To dosud v soupisu zastupoval pouze tanec verbunk ze Slovácka.
Podle vedoucí hlineckého Souboru lidových staveb Vysocina Ilony Vojancové se nominacní žádost pripravovala pet let. Zápis je nejen obrovským ocenením tradice samotné, ale i velikou výhodou pri žádostech o pridelení grantu nejen u tuzemských institucí i složek Evropské unie. Ze zápisu ovšem plynou také povinnosti, a to nejen pro žadatele, ale i pro radnici v Hlinsku, kam zvyk spádove spadá, a pro pardubický krajský úrad. Soucástí každé žádosti je totiž závazek, jímž se všichni zúcastnení zavazují, že budou zapsaný jev podporovat.
Masky kominíka, rasa, kobylky nebo Turku se ve vesnicích na Hlinecku dedí z generace na generaci, a mohou stát se velkým turistickým lákadlem. Odborníci nicméne pred prílišným optimismem varují: Samotný zápis turisty na Hlinecko neprivede. „Zápis je šancí, impulzem pro mesta. Pokud ale nebude pro turisty vybudované dostatecné ubytování, zajímavá stylová gastronomie a další zázemí, do techto míst neprijedou,“ komentoval zápis v tisku mluvcí Asociace ceských cestovních kancelárí a agentur Tomio Okamura.
Maškary se ze dvou set žádostí dostaly na seznam napríklad s tradicní cínskou medicínou, vázáním kobercu v Iráku nebo španelským národním tancem flamengem. O stejnou poctu usiluje také hrebcín v Kladrubech nad Labem, památkári ale žádost nechtejí podat, dokud nebudou mít záruky, že hrebcín bude výstavní kulturní památkou, a nikoli chátrajícím areálem.