Lucany nad Nisou
Prevzato z www.Lucany.cz.
Lucany nad Nisou, dríve Wiesenthal, leží uprostred jabloneckého okresu jižne od Janova nad Nisou a Maxova, severne od Jiretína a Smržovky, na sever od Nové Vsi a východne od Jablonce nad Nisou a Jindrichova. Mesto je vzdáleno cca 4km od Jablonce nad Nisou a 15km od Liberce.
Presné datum vzniku obce nelze doložit. První písemná zmínka o Lucanech u Jablonce je z roku 1623. Nalezneme ji v kronice sklárské rodiny Schüreru z Waldheimu ve Mšene, kdy jako kmotr pri krtu je uveden Bartolomej Fischer, rychtár Lucan. Další písemnou zmínku nalezneme v Urbári semilském z roku 1634. Pri založení patrila obec k panství semilskému, jehož majiteli byli páni ze Smiric. Roku 1635 pripadá panství rodu Des Fours, kterí sem prišli z Lotrinska ve Východní Francii. V roce 1647 je jméno obce uvedeno na zvonu kostela ve Smržovce. Hrabe Albrecht Maxmilián Desfours oddelil v roce 1662 statek Smržovku s vesnicemi Smržovkou, Tanvaldem, Lucany, Novou Vsí a Janovem ze semilského panství. Roku 1679 se panství Hrubý Rohozec spojilo se Smržovkou. Sídlo vrchnosti pro oblast lucanska bylo ve Smržovce na zámecku. Nejstarší pozemková knuha je z roku 1708 a je dokladem toho, že obživu lucanským poskytovalo drobné zemedelství, domácí tkalcovství a predení. Sklárská výroba prišla do Lucan teprve v 18. století.
Jméno obce je pravdepodobne odvozeno od lucanského údolí, kterým protéká nyní bezejmenný potok v „Gruntu“ horení cásti obce, nebo od dalšího údolí, kterým protéká Lucanská Nisa. Zatím co Nisa tece s Odrou do Baltského more, „Grundbach“ vtéká do Kamenice a s ní Jizerou do Labe a do Severního more. Stredem obce vede tedy rozvodí, které je nejmarkantnejší na „Krojcenku“ (Kreutzschenku).
V roce 1850 byla odstranena vrchnostenská neboli patrimoniální správa. Nekdejší vrchností dosazované rychtáre vystrídali volení starostové a na míste poddanských vsí se vytvorily obce jako spolecenstva nezávislých a svéprávných obcanu. V roce 1883 byl založen hrbitov a v roce 1889 byla dokoncena stavba kostela. Od roku 1886 mela obec i vlastního strážníka.
Zpocátku se nepravidelne vyucovalo v ruzných místnostech a statcích. Vznik provizorních školních místností a vyucování mužeme zaradit do roku 1766. Od roku 1858 existovala dvoutrídka a roce 1864 byla postavena zdená škola, která byla rozdelena do šesti tríd. V roce 1881 vznikla prumyslová škola kreslící a v roce 1887 to byla škola pro další vzdelávání (živnostenská škola pokracovací). Soukromá škola „Madam Zappe“ jedné Švýcarky byla mezi dvema svetovými válkami francouzským internátem. Vyucovala se zde francouzština. V polovine dvacátých let byla otevrena škola pro ceskou menšinu.
Roku 1867 získala obec poštu a telegraf, telefon získala v roce 1893. V této dobe na základe rozhodnutí císare Františka Josefa I., z 2. 12. 1892 se Lucany mohly nazývat mestysem s tržním právem. V roce 1894 byla dokoncena železnicní trat a zrízena zastávka v Dolních Lucanech. V 1905 – 1906 byl zaveden plyn a v roce 1913 byl mestys elektrifikován. V roce 1913 rozhodnutím již dríve zmíneného panovníka byly Lucany nad Nisou povýšeny na mesto a v té dobe patrne získaly i svuj vlastní znak, v nemž je na tmave- cerveném štíte stríbrný pelikán s rozepjatými krídly, krmící tri mládata v hnízde ( tento symbol se používal približne od roku 1850, kdy byl znázornen na obecní peceti). V roce 1945 na konci války byl ustaven Národní výbor ceskoslovenský pozdeji místní správní komise. Pozdeji to byl Místní národní výbor. V té dobe obec Lucany prišla o statut mesta. Následoval Obecní úrad a v soucasné dobe je to opet Mestský úrad. Na pocátku roku 2005 obec zažádala o navrácení historického statutu mesta a ten ji byl rozhodnutím Parlamentu Ceské republiky 10. ríjna 2006 navrácen.
Pod Lucany nad Nisou dále spadají Horní Maxov a Jindrichov.