Prosím o maximální kešerskou opatrnost jak pri vyzvedávání,
tak hlavne pri UZAVÍRÁNÍ a ukládání! Dekuji!
Keš se nachází na otevreném prostoru a proveruje tedy
Vaši vynalézavost..:))
Trocha historie z okolí cache: Poprvé se jméno Retenic
objevuje v psané zpráve, kdy Vísek a jeho synové Bojslav a Vojtech
z Retenic v roce 1281 byli svedky, kdyz abatyse Alzbeta teplického
klástera prodávala cisterciákum vesnice Hrob a Vernerice. Dá se
tedy predpokládat, ze Retenice jsou jeste mnohem starsí, nez je
první psaný záznam.Nakonec i podle prastaré povesti se sídlo
zemana, ci rytíre Kolostuje, jehoz prasátka údajne objevila
teplické lécivé prameny,melo nacházet práve v Retenicích. Jedná se
tedy o dávno obydlenou lokalitu v blízkosti lécivých
pramenu.
Ve
stredoveku vesnice zcásti patrila k teplickému panství, zcásti také
dalsím drzitelum. Z Teplic vedla pres Retenice stará cesta do
Mikulova. Práve tak ovsem vsí procházela pozdejsí Císarská silnice
do Duchcova, postavená v roce 1830. Ta tvorila osu, kolem níz se
také soustredila hlavní zástavba. Procházela návsí, pozdeji
nazvanou Schillerovým a v jeste pozdejsí dobe Rooseveltovým
námestím. 
Práve pri Císarské silnici se také nacházela rada nejruznejsích
sluzeb a obchodu. Patrily sem také dva zájezdní hostince. První z
nich stál na návsi a jednalo se o puvodní stavbu dnesní restaurace
U Pramene. 
Druhý, nedaleko od neho stával pri Císarské silnici smerem na
Duchcov a nesl príznacný název U císare rakouského.Oproti
zájezdnímu hostinci U pramene se práve zde scházela spíse ta lepsí
spolecnost z vyssích kruhu, coz bylo konecne dáváno na vedomí i
vlastním názvem. Budova císarského hostince vsak uz dávno nestojí,
nebot byla zbourána ješte pred samotnou cástecnou prestavbou
Retenic, kdyz se pripravovala výstavba retenického sídliste koncem
padesátých a zacátkem sedesátých let 20. století. Prestoze puvodní
Retenice patrily k zemedelským obcím tak jako ostatní, zároven se
jednalo rovnez o prumyslovou lokalitu. Pálilo se tu vápno a cihly
pro vlastní potrebu i na prodej a v 18. století se zacalo na
zdejsích pozemcích i s tezbou uhlí. Dalsí rozvoj puvodne zemedelské
vsi predurcilo otevrení nových dolu, lomu, zeleznice a výrobních
podniku, které se zakládaly bud prímo v míste nebo také v okolních
obcích. V roce 1833 vykazovaly Retenice 21 domu se 112 obyvateli,
ale na konci 19. století zde stávalo uz; 92 domu s 1 600 lidmi.
Neustále se rozsirující obec mela také od roku 1867 zeleznicní
spojení s okolím prostrednictvím Ústecko-teplické dráhy. Retenice
byly puvodne nazývány Vretenice a pozdeji také Setenice od
nemeckého názvu Settenz. Za druhé svetové války od roku 1942 do
roku 1945 se staly soucástí Teplic, potom byly samostatné a od roku
1954 patrily opet k Teplicím. V letech 1954 - 1963 doslo opet k
osamostatnení ,az se definitivne roku 1963 spojily natrvalo s
Teplicemi. 
("Desetipatrák") Zdroj: iTeplice.cz
(PM) máoenqyí (yrcší mn gzl arob aácnqvgr xnzhsybing)
(RA) onavfgre ( orggre va qnexarff be vzntvangvir pbire-hc)