Jednoducha drive-in cache u kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Velkých Pavlovicích
Historie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je postaven v barokním slohu. Nechal jej zde vystavet majitel velkopavlovického a hodonínského panství, hrabe Bedrich z Oppersdorfu (r.1670–80). Kostel byl puvodne bez veže, v pozdejším období mel pouze menší drevenou vež, až v roce 1883 byla postavena dnešní 35 m vysoká vež a byly zavešeny zvony. Nad vchodem kostela je dodnes k videní reliéf hrabat z Oppersdorfu. Oltární obraz Nanebevzetí Panny Marie je kopií obrazu slavného italského mistra Domenicheniho. Klenba kostela spocívá na osmi pilírích. V bezprostrední blízkosti sousedí tento svatostánek s novorenesancním hrbitovem. Vlastníkem kostela je rímskokatolická církev.
Do tricetileté války, pred bitvou na Bílé hore, stával na stejném míste gotický kostel zasvecený sv. Katerine, ten byl však na pocátku tricetileté války r. 1623 úplne znicen. Soucasný kostel stojí na stejném pudorysu jako kostel zpustošený. Ten byl cca o dve tretiny menší než dnešní.
Pripomíná-li se k roku 1355 kostel, musela v té dobe existovat i fara. Protože v 16. století držel Pavlovice rod pánu z Lipé, který patril k nekatolíkum, postavili si zde príslušníci jednoty bratrské svuj sbor, který byl vysvecen v roce 1581. Nový sbor pak byl postaven v roce 1592. V roce 1545 se tu usadili také novokrtenci, kterí však ves záhy opustili. Už na pocátku tricetileté války byla fara opuštena a farnost byla spravována z Podivína. Teprve v roce 1686 byla obnovena a byl zde usazen katolický farár. Nekatolíci se zde udrželi pomerne dlouho, nebot se uvádí, že Bedrich z Oppersdorfu, který se Pavlovic ujal v roce 1676, vypovedel odtud ješte zbytek nekatolíku. Dnes je fara soucástí dekanství klobouckého.
Svátek Nanebevzetí Panny Marie, ke kterému je Velkopavlovický kostel zasvecen, je odpradávna datován k 15. srpnu. Tento den predstavoval jeden z hlavních a soucasne nejstarších svátku mariánského kultu, slaveného již ve 4. století v Ríme, Carihradu a dokonce i arménské církvi. Toho dne se v kostele svetily byliny, plody a semena (proto taky svátek Panny Marie korenné), jimž se v lidovém lécitelství pripisovala zvláštní moc. Liturgické svecení kvetin je známo již z 9. a 10. století a navazovalo snad na dávný svátek plodu.
Cache
Co by to bylo za mesto, ve kterem bydli nekolik kaceru a pritom tu není u kostela cache? Proto jsem se to rozhodl napravit a jednu tradicni kostelni mikro umistil pro všechny navstevniky velkých pavlovic prave zde. Jedna se o pomerne frekventovane misto, tak hlavne nenapadne ;).
.
