Skip to content

Lhoticky antracit Multi-Cache

Hidden : 5/17/2010
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tato nenárocná multicache je venována zajímavé technické památce spojené s težbou antracitu u Lhotic na Ceskobudejovicku


Lhotický antracit

Historie obce Lhotice je nerozlucne spjata s težbou antracitu. Težba antracitu, resp. cerného antracitického uhlí, probíhala severne od Ceských Budejovic mezi obcemi Hury a Úsilné a v okolí Lhotic.

Ale, co to ten antracit vlastne je? Receno jazykem geologa, antracit je nejvýše prouhelnelným clenem kaustobiolitu uhelné rady. Má mikrostrukturní znaky prechodu z turbostratického usporádání do usporádání krystalického .... No dobrá, tak trochu lidsky: antracit je nejvíce prouhelnené cerné uhlí, dalo by se ríci nejcernejší cerné uhlí. Jedná se o silne lesklé homogenní uhlí, což je spojeno s vysokými teplotami a tlaky pri metamorfních procesech doprovázejících jeho vznik. Texturní znaky antracitu jsou makroskopicky nerozeznatelné, v procházejícím i dopadajícím polarizovaném svetle je dokonale anizotropní. Obsah uhlíku presahuje 92 %, obsah vody a prchavých látek je velmi nízký. Hustota antracitu se pohybuje mezi 1,4 a 1,7 g.cm-3. Antracit je težko zápalný - potrebuje vyšší teplotu než ostatní druhy uhlí, ale má soucasne i nejvetší výhrevnost. Ložiska antracitu jsou v porovnání s ostatními uhelnými ložisky pomerne vzácná. Nejznámejší výskyty antracitu u nás jsou v Brandovské pánvi v Krušných horách a severne od Ceských Budejovic.

Výskyty antracitu na ceskobudejovicku jsou vázány na tektonicky omezený relikt usazenin permokarbonu tzv. blanické brázdy o plošném rozsahu okolo 18 km2. Výskyt sloje antracitu v ceskobudejovickém permokarbonu byl poprvé zaznamenán v roce 1560 pri ražení dedicné Eliášovy štoly, která mela sloužit k odvodnení dolu Rudolfovského revíru. Eliášove štole je venována naše další geologická cache (GC1P5F8), v jejímž listingu se mužete docíst více o historii a soucasnosti tohoto úžasného díla. V devadesátých letech 19. století byl cca 1 km jv. od Úsilného založen težarstvem "Sudbohmische Steinkohlengewerkschaft" dul Josef. Ten sledoval uhelnou sloj upadající pod úklonem asi 35° k severu. Po 13 letech byla težba ukoncena z duvodu nerentabilnosti. Dále zde byla založena šachta Karolina, která však byla díky nepríznivým geologickým podmínkám již v r. 1895 opuštena.

V okolí Lhotic vychází na povrch antracitová sloj uklonená pod úhlem 24° k jihu. Antracit zde byl zjišten ve dvou slojích, resp. v tektonicky zdvojené sloji. První pokusy o dobývání antracitu u Lhotic spadají již do první poloviny 19. století, kdy zde kutal hrabe Schwarzenberg a pozdeji ceskobudejovický meštan Taschek. V roce 1931 zde byl založen ve své dobe velmi moderní dul Etna a dobudován byl v roce 1933. Správa dolu sídlila prímo ve Lhoticích.

O pocátku dolování je možno se docíst v kronice obce Lhotice z roku 1931 následující: "V roce tomto zacalo se zde kutati. Antracitoví uhel na pozemku Cirhana, na tak zvaných podbrtí. Brzy nato zacaly pracovat na pozemku Kanky (v Hájku). V mesíci cervnu obe tyto šachty opustily, a zacaly odvírat jámu tretí, na pozemku Oudoka (Na novinkách) kde nalezeno v jednom metru hloubce uhlí. V zacátku na této šachte pracovalo se v menším rozsahu a prestávkách což bylo prícinou nedostatek penez".

O dostavbe dolu hovorí kronika takto: "V tomto roce prišly doly do chodu kde zamestnáno bylo pres 200 delníku, na tri smeny se pracovalo. Doly tyto nesly název Težarstvo Svatého Mikuláše. Tu dobu stavena k dolum nová silnice, na náklad dolu, a pak postavena nová budova pro úradování, zavedena elektrika, staven nový transformátor, postavena nová trídicka na uhel což vyžádalo si milionových nákladu".

Dul byl založen v jižnejší tektonické kre. Težní jámou byla už v hloubce 2 m naražena 60 - 70 cm mocná antracitová sloj. Vedení dolu si slibovalo od založení dolu denní težbu ve výši 60 - 70 tun, nicméne realita byla ponekud jiná. Negativní vliv mely nepríznivé geologické podmínky (nestálá mocnost sloje 0,4 - 1 m, nepravidelná cockovitá stavba uhelné sloje a místy silné podrcení antracitu, nevhodné založení težní jámy poblíž severojižní dislokace). Ze zacátku pracovalo v dole ve trech smenách kolem padesáti horníku, pricemž prumerná mzda cinila cca 30 Kc. Ložisko antracitu bylo otevreno do hloubky okolo 50 m nekolika úpadními jámami dlouhými 150 m. Z úpadnic vybíhaly prekopy ve dvou patrech. Tato patra byla zhruba 20 metru nad sebou.

Práce na uhelném dole byla spojena i se znacným nebezpecím pro pracující horníky a na Lhotickém dole také v prubehu težby docházelo k castým úrazum. O tom svedcí napr. zápis v Dolovém deníku z ledna 1934:


Težba ložiska byla doprovázena mnoha financními problémy, velcí odberatelé se obávali zrizovat topenište na antracit z duvodu nejistoty, že dodávky budou pravidelné. Navíc v období krize docházelo k hromadení zásob neprodejného antracitu, které v cervenci 1934 dosahovaly až 7 000 tun. Po vstupu dalšího investora - Kontinentální a obchodní spolecnosti v Bratislave - se situace prechodne zlepšila, nicméne v roce 1935 byly zásoby skladovaného antracitu 12 000 tun. Na dul byla uvalena konkursní správa, pricemž za rok 1936 uvádí Kontinentální spolecnost ztrátu témer 2 260 000 Kc.


Nejvetší rozmach dolování zde byl v období 2. svetové války, pricemž v roce 1943 byla dosažena težba 15 000 tun na dolech Etna I, Etna II a Jaroslav. Pracovalo zde více než 140 horníku a denní produkce se pohybovala okolo 6 vagónu. Dobyvatelná cást ložiska však byla brzy vytežena až do hloubky 350 metru. V kvetnu 1945 vetšina osazenstva dolu odešla, spodní patra dolu byla postupne zatopena vodou a zavalena. V cervenci 1945 byla težba obnovena - do konce roku 1946 nahradili chybející horníky internovaní Nemci. Provoz na Etne byl ukoncen 31. 1. 1948. Krátkodobe byla znovuotevrena kutací jáma c. II v severní tektonické kre. Po vyrubání této sloje a ochranných pilíru na Etne byla težba definitivne ukoncena dne 31. 3. 1948.

V soucasné dobe jsou dulní díla zcela zlikvidována, místy lze v terénu nalézt zbytky hald s uhelnými lupky se silne navetralým antracitem. Kusy antracitu jsou casto pronikány žilkami kalcitu, a na puklinách jsou casté drobné krystalky sádrovce, povlaky limonitu a další sekundární minerály. Obcas lze v haldovém materiálu nalézt otisky preslicek a jiných permských rostlin. Nejvíce zachovalá halda dolu Etna je bohužel postupne rozvážena a zarustá vegetací.

Lhotické doly byly ojedinelým podnikem ve strední Evrope a dodnes zachované objekty jsou významnou technickou památkou.


Použitá literatura:
Cepek, L. (1935): O vzniku jihoceského antracitu. Vest. SGÚ CSR, XI, 1–2, s. 1 – 8. Praha
Hanzlík, P. (2004): Sorpcní vlastnosti prírodních uhlíkatých látek a jejich interakce s toxickými kovy. MS Disertacní práce, PrF UK Praha.
Chábera, S. et al. (1982): Jihoceská vlastiveda - Geologické zajímavosti jižních Cech. Jc. nakladatelství C. Budejovice, 158 s.
Chábera, S. a Novák, V. (1978): Príspevek k poznání montánních forem antropogenního reliéfu v oblasti Lišovského prahu. Sbor. Jihoc. muzea v C. Budejovicích – Prír. vedy 18, 21 – 30. Ceské Budejovice
Chábera, S. et al. (1985): Jihoceská vlastiveda – neživá príroda. Rada A, Jihoceské nakladatelství, 269 s. Ceské Budejovice
Koblic, J. (1950): Antracit z Lhotic u Ceských Budejovic. Vest. SGÚ, 25, 38 – 48.
Koran, J. a Koutek, J. (1947): Rudní ložiska oblasti rudolfovské a jejich dejiny. Geotechnika 2. Praha.
Valeš, V. (1961): Geologický výzkum a mapování permokarbonu v okolí Lhotic, MS DP PrFUK, Praha, 72 s.
Pametní kniha obce Lhotické. Archiv SOkA Ceské Budejovice.
Dolový deník 1933 – 1948 (dul Etna). Archiv SOkA Ceské Budejovice.


Jak na keš:
Tato krátká nenárocná multina Vás provede po zbytcích bývalého antracitového dolu Etna. Ac to tak nevypadá, jedná se o významnou technickou památku, která si zasluhuje více ohledu a péce, než se jí prozatím dostává. Proto jsme se snažili volit místa jednotlivých zastavení tak, abyste nemuseli „obdivovat“ odpadky a sut, které nekterí místní obcané vyvážejí do blízkosti haldy. To je ale bohužel údelem vetšiny podobných míst.


Doufáme, že se vám cache bude líbit, a pokud vám "šutry" nic neríkají, snad bude alespon námetem na zajímavou procházku spojenou s dalším "bodíkem" do vaší kacerské statistiky.



Stage 1: Výchozí souradnice

Úvodní souradnice vás zavedou k rozcestníku u nejvýraznejší a nejzachovalejší haldy bývalého dolu Etna. Halda je již zcásti rozvezena, zarustá náletem keru a stromu a v její blízkosti se bohužel hromadí odpadky a sut. V haldovém materiálu lze nalézt kusy více ci méne zvetralého antracitu, a pokud budete mít štestí, i otisky permokarbonských rostlin. Pro výpocet dalších souradnic vás však bude zajímat zmínený turistický rozcestník u boku haldy. Zde je potreba zjistit:


  • A = celkový pocet tabulek na rozcestníku
  • B = vzdálenost do Cerveného Újezdce
  • C = století uvedené na jedné z cedulí rozcestníku


Stage 2: N 49° 03.170, E 014° 32.694

Na tomto míste naleznete zbytky betonové konstrukce násypky. Pozor, jedná se o technickou památku. Také upozornujeme, že loucka v tesné blízkosti je soukromý pozemek, proto sem pricházejte odzadu (z lesíka od haldy). Zde zjistete:


  • D = pocet nohou násypky
  • E = pocet volne stojících betonových sloupu


Stage 3: N 49° 03.188, E 014° 32.711

Nyní se nacházíte pred domkem, který patríval do souboru dulních budov dolu Etna. V celní zdi mezi okny se nachází pametní deska obetem dulních neštestí.


  • F = pocet písmen v posledním rádku pametní desky. Vzhledem k úpravám fasády domu a dočasným problémům s získáváním této indicie vám prozradíme, že F=7 :-)

Vzhledem k tomu, že se jedná o soukromý obydlený objekt, chteli bychom vás poprosit, abyste nelovili za tmy a nesvítili do oken.


Finálka:

Tak vidíte, ani to nebolelo a už jste u konce této krátké multinky. Takže honem spocíst souradnice a hurá do cíle!

49 03.(D-F) (F-2*E) (E/B)
14 32.(2*E) (C/A+E) (E/B)



Obsah cache:
Do krabicky vkládáme pro první tri nálezce FTF, STF a TTF prémii (neaktivovaný Czech Geocaching Geocoin), 4x GC, 1x CWG Jeskynari a 3x nálepka (logo geocachingu).


Prosíme, nedelejte z cache smetište a vkládejte pouze predmety, které ješte mohou nekoho potešit.
Do cache vkládejte pouze trackovatelné predmety, CWG, sigitems a jiné predmety s logem geocachingu (odznácky, nálepky, geocakes, a pod.).
Obal cache je dvoupláštový, vyjímejte pouze krabicku.
Nezapomente si z logbooku opsat bonusovou otázku!!! Budete ji potrebovat pro Velkou geologickou cache.



Pripravujeme pro vás celou sérii caches s geologickou tematikou:

  • Lhotický antracit
  • Vltavínárská cache (v príprave)
  • Velká geologická cache (v príprave)

Additional Hints (Decrypt)

bgriíeng fuben

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)