Vltavín
Co to je a kde se to tu
vzalo?
Když se v roce 1788 objevila první zpráva o nálezu podivne
vráscitých zelenavých kamenu poblíž Vltavy v jižních
Cechách, vyjádril se profesor prírodopisu Josef Mayer, že jde
nejspíše o chryzolity sopecného puvodu. Pozdejší
celosvetové výzkumy však odhalily jinou pravdu. Po objevu
podobných sklovitých hmot v Austrálii, v Asii, v západní Africe
nebo u Aralského jezera, kterým se souhrne zacalo ríkat tektity, se
vedecká obec shodla na tom, že jejich vznik souvisí s dopadem
mimozemského telesa na povrch Zeme. Dodnes však existuje
nekolik teoríí procesu jejich vzniku a nekolik názoru na to odkud z
vesmíru pocházelo teleso, které je stvorilo. Jedna z
nejuznávanejších teorií ríká, že tato prírodní
kremicitanová skla lahvove zelené barvy, která se nacházejí na
území jižních Cech a Moravy, vznikla pri dopadu velkého
meteoritu u Stuttgartu, kde je dnes kráter Ries o prumeru 24
kilometru, pred 14 800 000 lety. Pri dopadu vzniklo obrovské
množství tepelné energie, která pretavila povrchové vrstvy
horniny v oblasti dopadu na sklo. To pak bylo silou nárazu
rozmetáno do ovzduší a proudy plynu a vzdušnými víry
zaneseno do oblasti dnešního výskytu. Navíc se pri explozi
doprovázející dopad, vytvorila vakuová bublina, díky které je v
dutinách tektitu zachován velmi nízký tlak plynu. Jiné teorie
ríkají, že samotné vltavíny jsou mimozemského puvodu a
dopadaly v rojích na povrch Zeme po dlouhé ceste vesmírem.
Zelená skla z Jižních Cech a
Moravy
At už se k nám tato skla dostala jakkoliv, jejich další
osud urcovala voda. Predpokládaných 3000 tun skla, což by byla
krychle o hrane 11 metru, bylo splaveno do rek a následne
uloženo do píscitých sedimentu, kde sklo milióny let
naleptávaly agresivní prírodní roztoky. Naleptávání nestejne
odolného povrchu tektitu pak melo za následek ruzne clenitou a
hlubokou vráscitost jednotlivých kousku i odlišnosti podle
místa nálezu. Unikátne zbarvené ceské a moravské vltavíny se dnes
nachází predevším na polích, pod nimiž leží
píscitá vrstva puvodních sedimentu. Pri hluboké orbe se vltavíny z
písku primíchají do vrstvy zeminy a dostanou se na povrch. Díky
castému pohybu a težké zemedelské technice jsou však
bohužel casto poškozeny a rozlámány. Hledání vltavínu v
pískovnách je sice méne úspešné - 1 až 3 kousky na metr
krychlový, ale nálezy odtud jsou cisté, lesklé a
nepoškozené, címž výrazne získávají na hodnote. Nejvíce
ceneny jsou kompaktní kusy kulovitého tvaru s bohatou pravidelnou
strukturou povrchu. Vltavíny se vkládají do šperku bud v
prírodním stavu nebo s rytinou na vyleštené plošce.
Prumerná velikost vltavínu ceských je 6,7g a moravských 13,5g,
jejichž výskyt je však mnohem ridší než v
Cechách. Nejvetší známý vltavín na území Ceské republiky pak
pochází ze Slavic a váží 265,5g. Nekdo videl v luxusních
mineralogických obchodech v Coloradu i v New Orleans prodávat
jihoceské "moldavity" vedle kompletní lebky malého dinosaura nebo
zubu obrího vymrelého žraloka za nekolikaset dolarové cifry a
jejich velikost pritom ani náhodou nedosahovala velikosti kousku,
které má v krabici od bot každý kluk žijící ve vesnici
poblíž nalezišt. Videli to zrejme i jiní a tak se mnohé
lokality na jihu Cech promenily v doly na ilegální težbu. Lesy
v tech místech se podobají lesíkum, které je možno videt v
ruském výcvikovém prostoru u Ralska, kam dopadaly granáty
všech velikostí a úcinku. Hluboké záhraby a krátery zde
doslova odrízly mohutné korenové systémy borovic od pudy a soukromé
pískovny se stávají cílem nájezdu organizovaných skupin vybavených
težkou technikou.
Hledaci
Vltavínu ubývá a nové již nebudou, jejich cena stoupá a úsilí
hledacu se zvyšuje. Svet je zásobován záhadnými zelenými
vráscitými sklícky z jižních Cech a rád za ne štedre
platí. Ti kterí hledají vltavíny pro radost, do své sbírky nebo
jako dárek blízkému cloveku, dál chodí celé dny po polích, nejlépe
po orbe a po dešti, kdy je clenitá sklovitá hmota omytá a
nejlépe viditelná a casto nenajdou vubec nic. Jsou však i
dny kdy se urodí a clovek jich najde treba šest. Hledacum
pro radost a bez bagru preji a doufám, že je jednou
nezaženou spolecne s najatými kopáky. Rozumím jejich touze po
krásném kousku mimozemské hmoty, po prírodním klenotu i romantice
samotného hledání. Smutno pak bude všem nadšeným
sberatelum, až kvuli nenasytnosti a bezohlednosti k prírode
jiných, zbaví je vyhlášky, zákazy, ploty a ostraha,
možnosti sebrat jakýkoliv barevný kamínek.
Nalezište:
Vrábce u Ceských Budejovic - Vltavíny se nacházejí na poli po pravé
strane silnice vedoucí z Vrábce do Záhorcic. Pole výskytu je
ohraniceno na strane vzdálenejší od Vrábce osamoceným
stavením, na strane bližší ke vsi, potokem a nudlovitým
prilehlým polem. Za tímto malým polem, smerem dál od silnice se
nachází borový lesík, pri jehož kraji se nalézá menší
pískovna s výskytem vltavínu a valounu záhnedy v ruzne hlubokých
vrstvách píscitých naplavenin. Od blízkého zemedelského statku
poblíž vesnice, vede k pískovne polní cesta.
Na míste si dejte pozor na
mudlo-zamestnance pískovny, proto odlov nedoporucuji v pracovních
hodinách. Keš po odchodu zamaskujte tak jak byla než
jste ji našli, at nedochází ke zbytecným
ztrátám.
Príjemný, doufám že mudly
nerušený odlov preje Tomigun.