Sindelkuv mlyn Traditional Geocache

Tato keš patrí do serie kešek o mlynárství a mlýnech v údolí reky Setiny

Neco z historie

Mlynárské remeslo patrí v Cechách k tem nejstarším. Nekterí historikové kladou vznik prvního vodou hnaného mlýna na území našeho státu již do 8. století. Z roku 718 pochází údaj o prvním vodním mlýne ve strední Evrope, který postavil tesar Halak mlynári Svachovi v Žatci na rece Ohri. Podle mlýnu bývaly casto pojmenovány osady, kde se tato zarízení nacházela. Za všechny si uvedme Melník (pozdeji Melník), Mlýnce ci Mukodely.

Nejstaršími držiteli mlýnu byly kláštery a prebendy, pozdeji mesta a vrchnosti, které je dávaly do docasného, nebo i dedicného nájmu mlynárum. Jako remeslo bylo mlynárství dlouho nesamostatné. Nejníže stáli tzv. mlynári náchlební, kterí pracovali pro vrchnost za mzdu. O neco vyšší postavení meli mlynári pracující za urcitý peníz, resp. díl duchodu, kterým hradili náklady na provoz mlýna. Nejlépe na tom byli mlynári s pevným nájemným neboli úrokem. Dávka ze mlýna se platila podle poctu vodních kol a sestávala i z ruzných služeb vrchnosti.

Duležitou institucí bývali ve stredoveku tzv. prísežní mlynári. Ti vymerovali a cejchovali strouhy, jezy a stavidla a zároven byli rozhodcími ve sporech, které se týkaly mlynárských práv a povinností.

Už v casech Karla IV. meli mlynári vlastní cechovní organizaci. Protože jich však v této dobe ješte nebylo mnoho a byli roztroušeni po celé zemi, dávali se zapisovat k cechu pekarskému v nejbližším meste. Tak se dostaly na nekterá cechovní pecetidla krome známého mlynárského kola a širociny také preclíky, žemle nebo perník. Poplatky za vstup do cechu bývaly vysoké. Za ochranu a bratrství se platívalo až 60 kop grošu. K tomu musel kandidát splnovat dané podmínky. Napríklad se vyžadovalo predložení tzv. cejtu a také dokladu o poctivém zplození. Cejt (z nemeckého slova die Zeit = cas) potvrzoval, že mlynár urcitý cas – vetšinou alespon pul roku – mistroval v obci, k níž mlýn patril. Druhý požadavek se dal obejít tzv. ocistou, kterou za poplatek poskytovala vrchnostenská kancelár. Hlavním požadavkem ovšem bylo složení nárocné remeslné zkoušky. Mravní bezúhonnost mlynáre se považovala za samozrejmost. I potom se ale mlynári museli rídit velmi prísnými vrchnostenskými instrukcemi, takže mlynárské pomery nebyly tak idylické, jak by se na první pohled mohlo zdát. Svuj cech mívali nejen mlynárští mistri, ale i tovaryši.

Vyucený mlynár, který byl majitelem mlýna nebo alespon jeho nájemcem, byl nazýván pan otec. Predstavoval hlavní osobu rídící provoz mlýna. U vetších mlýnu se staral o obchodní záležitosti, reklamu, investice a rozvoj. Na práci mel pomocníky (mládky a stárky) a ucedníky (prášky). U malých mlýnu pak sám obsluhoval stroje a mlel. Mlynári bývali velmi vzdelaní lidé s rozsáhlými znalostmi z mnoha oboru a s remeslnými dovednosti. Museli být i dobrými obchodníky a zemedelci, protože k mlýnu patrilo hospodárství. V obci zaujímali významné místo, casto byli voleni za starosty nebo soudce z lidu. Nárocná práce jim však prinášela radu zdravotních problému, jako zaprášení plic, nedoslýchavost, revma nebo casté úrazy. Podle velikosti vodního díla se rozlišovali mlynári velkovodští (na velkém rícním mlýnu), potocníci (na potocích) a tzv. žabari (na potuccích a strouhách).

Technický pokrok si ve mlýnech razil cestu jen velmi pomalu. Mnohé vytrvaly až do konce pri vodním pohonu mlýnských kol a s mlecími stroji s mlýnskými kameny. Pred dožínkami musela probehnout údržba celého strojního zarízení i vodního díla, napr. oprava jezu, vycistení náhonu, vyspravení polámaných ceslic a palcu ozubených kol, výmena lopatek vodního kola, nakresání mlýnských kamenu apod. Pokrokem bylo zavedení turbín, parních pohonu a stále se zdokonalujících mechanismu k cištení meliva. Ríká se, že sám Karel VI., který se zabýval sestrojováním ruzných technických vynálezu, zkonstruoval železný mlýnek, a stal se tak prukopníkem pozdejších válcových mlýnu. U nich funkci mlecích kamenu zastávaly ocelové válce, které se do mlýnu zacaly zavádet behem 19. století. Velký význam sehrály mlýny pri elektrifikaci obcí. Mnohé z nich dodávaly elektrickou energii pro verejné osvetlení dávno predtím, než bylo prikroceno ke všeobecné elektrifikaci.

Vodní (kolový) mlýn je mlýn  pohánený proudem vody. Energie proudící vody je prenášena na hrídel prostrednictvím vodního kola. Tento  vynález, známý antickému svetu již od 2. st. pred n.l., se do stredoveké Evropy dostal až za krížových výprav z Orientu. Mlýn (latinsky "mola", nemecky "mühle") do Cech pravdepodobne prinesli mniši ..,benediktán. Nejstarší zmínky o vodních mlýnech u nás pochází z 12.století . Základem vodního mlýnu obecne je vodní kolo, které roztácí energie vodního toku – konstrukce i zpusob pohonu vodního kola pak delí mlýny na ruzné typy.První spolehlivá zpráva o existenci mlýnu v Cechách se týká Únetic a sahá k r. 1125. Vodní kolo bylo revolucní novinkou techniky, nebot dovolilo zapráhnout konecne i jinou sílu než lidskou nebo zvírecí. Mlýny na potocích a rekách pocaly pracovat nejméne stonásobne úcinneji než rucní rotacní žernovy.

Šindelkuv mlýn

Mlýn puvodne patril mlynári Tešku Ferdovi ..tento mlýn nechal postavit Tešek v  roce 1430, kdy  velká voda rícky Seziny natolik poškodila jeho první   mlýn, že se Tešek rozhodl postavit mlýn nový na prítoku Seziny – Setine. Domníval se totiž, že na vyšším toku se obdobná povoden opakovat nebude. Bohužel se zmýlil. Po 5 letech prosperity jeho druhého (dnes Šindelkova) mlýna velká voda težce poškodila mlýnské kolo. Témer celé léto byl mlýn vyrazen z provozu. .

Tešek Ferda mezitím zadal opravu zniceného mlýnského kola kolári Šindelkovi, který od nej mlýn v roce 1439 koupil a zacal v nem mlít,
proto se dnes jmenuje Šindelkuv mlýn.

Zakladatel mlýna u kterého se keš nachází mlynár Tešek Ferda se narodil roku 1404 v rodine mlynáre Mateje Ferdinanda. Prvorozený Tešek mel osm bratru – Jakuba, Budislava, Výška, Tíska, Olbrama, Zbyslava, Viléma a Dobroslava a sestru Štepánku.

Keska je soucásti kešek založených  na pocest mlynárského remesla na rece Setine
V techto keších hledej prémiová císla ( pokud jsi si je zapomel opsat kontakuj autora endoto@seznam.cz , rádi ti je zašleme )	Typ	Jméno
		GC1J0BQ  Tajemstvi mlynare Teska Ferdy
		GC27JAQ Mezi mlýny
		GC27E1E Sindelkuv mlyn
Prémiová keš:		GC2D9XT EndoTova mlynarska