Slunecní Mesto
Zidlochovice, nebo téz Slunecní mesto
jak jsou nekdy nazývány, jsou malé mesto na jihu Moravy,
rozkládající se v Jihomoravském kraji na jihu okresu Brno-venkov,
na úpatí nejvyssího kopce Dyjsko-Svrateckého úvalu Výhonu (355 m n.
m.) pri soutoku Litavy (Cezavy) se Svratkou.
Ve 14. století byla ves Zidlochovice povýsena v souvislosti se
zavádením pestování vína na mestecko. Markrabe Jost pro
Zidlochovické vinare vydává roku 1379 Horenské právo. Do znaku
mestecka se dostávají hrozny a zustaly v nem i pres strídání
majitelu a spolecenských rádu dodnes.
Znakem mesta Zidlochovic je cervený stít se zlatou vinnou ratolestí
se tremi hrozny, pricemz dva z nich jsou na levé strane nad sebou,
tretí pak v horní cásti strany pravé.
Mezi pametihodnosti patrí napríklad zámecká kaple sv.Kríze,
radnice, kostel Povýsení sv. Kríze, zvonice na starém hrbitove. V
jihozápadní cásti katastru mesta se nachází zdejsí známý zámek s
prilehlou oborou, kde se narodila spanelská královna Marie Kristina
Spanelská (1858 -1929), a kde také zemrel její otec, arcivévoda
Karel Ferdinand Rakouský (1818 - 1874). Zámek také casto
navstevoval první ceskoslovenský prezident Tomás Garrigue Masaryk a
v soucasnosti je místem konání ruzných setkání politiku. Mimo jiné
se zde také natácel jeden z dílu seriálu Cetnické humoresky.
Toto historické mesto, vzdálené 20 km od Brna, má pouze 3 100
obyvatel
Puvod jména Zidlochovice (nemecky Gross Seelowitz) se vysvetluje
mnoha zpusoby. Jedna z nejpravdepodobnejsích verzí odvozuje toto
pojmenování od vlastního jména Zidloch (mozná pradávný významný
obyvatel techto kraju …). To bylo domácké oslovení Zidly,
který vznikl presmykem jména Zdislav. Puvodní slovo, ze kterého
vznikla vsechna tato pojmenování, je pravdepodobne
„Zdáti“ (= s nadejí ocekávat).
Zidlochovice lezí v úrodném klimatu jizní Moravy, na brehu reky
Svratky. Nad nimi se vypíná kopec Výhon, na kterém se darí
predevsím vinné réve a merunkám . Neprílis známé vsak je, ze k
Zidlochovicím patril i pivovar.
Varit pivo se zda patrne zacalo az pozdeji, tedy ve století
sestnáctém. Presné datum vsak neznáme. Souvisí vsak jiste se zmenou
vlastníka, ke které doslo v roce 1508, kdy mestecko Zidlochovice
spolu s blízkou Blucinou, Unkovicemi a pustým Kovalovem koupil za
15350 kop od Ladislava z Boskovic Vilém z Perstejna. Príchod
Pernstejnu znamenal rozvoj vinohradnictví, tak jako jinde na
pernstejnském panství rozvoj rybnikárství a mj. i stavbu
pivovaru.
K ní doslo pravdepodobne za Jana z Pernstejna, tedy pred rokem
1548. Jeho syn Vratislav, který pozdeji Zidlochovice prodal Janovi
Zdánskému ze Zástrizl, pak v roce 1559 udelil právo várecné blízké
Blucine. Uvedená listina má dulezité vazby i k Zidlochovicím.
Vratislav obyvatelum Bluciny povolil, aby i jinam na vsi a mestecka
cizích pánu, které by k panství Zidlochovskému neprinálezely,
vystavovati mohli, nez na mestecka vsi Zidlochovicím prinálezející
jim vystavovati ani prodávati nemají. Jestlize by sami dostatek
piva v mestecku (Blucina) nemeli, takze by odjinud tam vézti
museli, tehdy odjinud piva bráti nemají nez-li z pivovaru
Zidlochovského a jestlizeby pak se piva v pivovare Zidlochovském
nevarilo, tehdy ze vsi, mestecek k panství Zidlochovskému
príslusejících od nich zase piva bráti mají a
neodjinud.“
Listina tedy neprímo potvrzuje existenci Zidlochovského pivovaru,
který mel pochopitelne v rámci panství jistou supremaci.
Obyvatelé Bluciny nemohli své pivo distribuovat v rámci panství
mimo samotné mestecko a v prípade, ze by jim penivý mok z vlastního
provozu nedostacoval. meli pivo brát ze Zidlochovic,prípadne z
jiných mestecek panství.
Co se týce dalsích informací o Zidlochovickém pivovare,ty jsou
pouze kusé. Vlastiveda moravská udává k polovine 18.století výstav
12161 sudu piva. V druhé polovine 19. století byl pivovar
pronajímán. V letech 1865-70 je s otazníkem uváden pachtýr Eduard
Kasalovský. Naposledy byl pivovar v provozu roku 1873.
K rozresení zustává otázka lokalizace pivovaru. Podle vlastivedy
moravské stával pivovar na míste bývalého kasina, dnes sokolovny v
bezprostrední blízkosti známého zámku a dnesní ulice Nádrazní, tedy
poblíz reky Svratky. Hostinci vedle kasina se ríkalo „na
bednárne“, coz má jiste úzkou souvislosti s hospodárským
zázemím pivovaru. Pivovarský objekt se tedy do dnesních dnu oproti
napr. cukrovarskému v Zidlochovicích nedochoval, i kdyz i ze slávy
cukrovaru zbylo také jen minimum
Zde pravepodobne stal zidlochovicky pivovar- dnesni
Sokolovna.
Dulezitá historická data mesta
Zidlochovice
- První lidé se sem dostali po obchodní ceste tzv. jantarové
stezce.
- V 9.stol. se zde usadili Slované.
- 1226, 1237 – z listin královského archivu dolozena
existence Zidlochovic
- 1349 – obšírnejší písemná zpráva o vsi
Zidlochovice
- 13XX – markrabe Jost - udeluje Zidlochovickým vinohradníkum
horenské právo
- kolem roku 1420 – zprávy o prvním moste
- 1445 – nejstarsí cesky psaný pergamen chovaný v
Zidlochovicích (privilegium Hynka z Valdstejna)
- 1591 – zacátek pusobení kazatele Jirího Strejce v
Zidlochovicích
- 1611 – první zmínka o Zidlochovické skole
- 1771 – zavedeno císlování domu, které platí dodnes
- 3.dubna 1873 – Zidlochovice povýseny na mesto císarem
Frantiskem Josefem I.
- 1895 – zavedeno elektrické osvetlení mesta
- 1907 – nastoupivsí naducitel Antonín Coufalík pomohl
prosadit zásadu, ze ceské díte patrí do ceské skoly
- 1910 – v Zidlochovicích 53% ceského obyvatelstva
- 1918 – zámek a cukrovar pripadly do správy státu
- 1924 – na státní zámek poprvé prijízdí k letnímu pobytu
prezident republiky T.G. Masaryk (poté znovu v letech 1928, 1929,
1930 – jmenován cestným obcanem Zidlochovic, 1931,1933) Ve
stejném období casto navstevuje Zidlochovice a Hrusovany autor
Slezkých písní postovní úredník Vladimír Vasek
- 1938 – Zidlochovice podle scítání z r. 1910 ponechány
pohranicním mestem
- 16.brezna 1939 – obsazeny nemeckým vojskem
- 16.dubna 1945 – osvobození mesta Rudou armádou
- 1948 – uveden do provozu místní rozhlas, konec vyhlasování
zpráv bubnováním
- 1993 – v Zidlochovickém zámku probíhají jednání o rozdelení
Ceskoslovenska
- 1995 –dokoncena prestavba námestí Míru – zmena
vzhledu stredu mesta
- 2003 – postavena nová budova radnice
I básník, autor Slezkých písní si velice oblíbil Zidlochovice v
dobe, kdy sem prijízdel na letní pobyty T.G. Masaryk. Je jedním z
autoru prízviska „Slunecní mesto“ a mimo jiné napsal o
Zidlochovicích básen:
Zidlochovský park
Sto roku bílý zámek stál
a hledel v sosen sero;
pred lety se tu nadýmal
nás vrah, vévoda Gero.
Lid lhostejný: jej nenutí
ni láska, ni sklon nemý,
a chladne, cize, bez hnutí
hledely sosny k zemi.
Pred zámkem láska s nadsením
dnes, hlava vedle hlavy:
kdy vyjde – necht ho pozdravím! –
filosof usmevavý?
Filosof krácí z parku ven,
kde cekají nan s konem,
a sosny s nezným úsmevem
se ohlízejí po nem.
V básni mluví o markýzi Gérovi, kterého známe predevsím ze
Slezských písní. Markýz Géro nebyl nikdo jiný nez poslední drzitel
Zidlochovického panství z rodu Habsburku, Fridrich.
[CZ]
A nyní již k samotné keši:
Na výchozích souradnicích ji nehledejte.K jejímu získání
budete potrebovat následující indicie:
Rok narození autora Slezských písní
:ABCD
Letopocet vytesaný na hlavici sloupu v blízkosti výchozích
souradnic: AEEF [ Fotohint I]
Rok predání Národního domu do
uzívání:AFAG [Fotohint II]
Rok udelení horenského práva
Zidlochovicím:AHDF
Indicie nejsou vzdáleny více nez 100m od výchozího bodu.
Finálka pak asi 220m
Zde najdete co hledáte:
N49o (C-E-A)G.AG(3*H-B)
E016o(F-C)D.(G-A-A)(F-D-A)(D-E)
[EN]
And now for the cache:
Don't look for it on the default
coordinates. To get the cache, you will need the following
means:
Year of birth of author „Slezských
písní“:ABCD
Year inscribed on the pillars head near the default coordinates:
AEEF [Fotohint I]
Year passed the „Národní dum“to use:
AFAG [Fotohint II]
Year when the vineyard right granted to Zidlochovice:
AHDF
Means are in distance up to 100m. Final coordinates is 220m away
from basic coordinates
Here you find what you are looking for:
N49o (C-E-A)G.AG(3*H-B)
E016o(F-C)D.(G-A-A)(F-D-A)(D-E)