Hovorcovice se nacházejí ve stredních Cechách na hranicích
hlavního mesta Prahy, na jehož severovýchodní okraji sousedí s
nedalekými pražskými Cakovicemi a Treboradicemi. Z techto
pražských mestských cástí obcí prochází silnice smerem na
Mešice a Líbeznice (dále smerem na Kostelec nad Labem a
Neratovice, Melník). Obec Hovorcovice se rozkládá na území v
oblasti Ceské vysociny, podsoustave Polabské tabule. Leží v
rovinaté, mírne zvlnené krajine, obklopené zemedelskou pudou.
Nadmorská výška se pohybuje v rozmezí 220 - 250 m. Lokalita
je a byla kulturne a spjata s blízkou Prahou V kraji nalezneme radu
historických památek – patrí k nim prastará hradište
– Roztoky, hrady – Okor, zámky – Vinor,
Mešice i rada církevních památek jako kostely,
kláštery nebo zvonice. Rovinatý terén poskytuje ideální
podmínky predevším pro cykloturistiku. Samotnou obcí
prochází cyklistická trasa.
Historie
První historický záznam se datuje k roku 1088. Prvotní název
puvodní ceské osady byl snad Govoroci, nebo Morici, což
znamenalo ves lidí Hovorových. Ceský král Vratislav vydal
totiž nadacní listinu, v níž venoval nekolik obcí nove
založené Kapitule Vyšehradské. Naše obec je v
listine uvedena k nepoznání pod názvem "Nagoruyne" a podle názoru
prof. Sedlácka (nar. v Mladé Boleslavi v r. 1843, hlavní díla:
Hrady a zámky a tvrze ceské a Úplný slovník království Ceského,
cást historická) se jedná o Hovorcovice. Historie však
pokracuje. V roce 1130 se osada stává menzovním statkem jediného
kanovníka. V této dobe je obec uvádena pod jménem Govrisee a teprve
v roce 1453 se objevuje název v dnešní podobe. Zustanme
ješte jednou a naposledy u jména obce. Podle prof. Profouse
ve spise "Místní jména v Cechách" byl prý prvotní tvar názvu obce
skutecne Govorici, nebo-li Hovorcovice, což znamená "ves lidí
Hovorových". Z historických záznamu víme, že roku 1284
pronajala Kapitula Vyšehradská zdejší statek Oldrichu
Placerovi, od roku 1321 patrila ves opet k proboštství. V
roce 1436 daroval císar Zikmund ves Vankovi Duršmídovi z
Ostrova, v roce 1525 se ve spojitosti s Hovorcovicemi objevuje
jméno Jakuba Fikara z Vratu, jinak radního a meštenína mesta
Prahy. Obec se stává jeho majetkem. Jde o primátora mesta Prahy.
Brzy však nastal zvrat. V r. 1547 byl Fikar za úcast v
odporu proti Ferdinandovi I. odsouzen ke smrti a popraven. Jeho
ostatky mají být údajne pohrbeny v Hovorcovicích v kostelíku
Narození sv. Jana Krtitele. A jak bývalo zvykem, byl majetek Jakuba
Fikara konfiskován a prodán Janu Hoškovi, jenž byl v
roce 1563 dokonce za své služby povýšen do stavu
vladického s titulem "z Prosece". Byla to Tricetiletá válka,
zapocatá ceským stavovským povstáním (r. 1618) a koncící tzv.
Vestfálským mírem (r. 1648), jež zpusobila ponicení obce
švédskou soldateskou, a to pravdepodobne pri obléhání Prahy.
Obec úplne zpustla a podle povesti zustala v obci stát pouze
kostelní vež a zdi kostela. V roce 1652 koupil libenské
panství, ke kterému patrily i Hovorcovice, šlechtic Jan
Hartwig Nostic. Tento pán o rok dríve zdedil také sousední
Mešice. Zajímavé je zjištení, že práve jeden z
rodu Nosticu, Ervín, se hlásil k ceským vlastencum a postavil známé
Nosticovo divadlo v Praze. A stejne tak dal v roce 1841 postavit na
Premyslove poli u Stadic pomník s nápisem: "Zde od pluhu Premysl k
vévodství povolán!". Jeho predek pak postavil na míste sešlé
tvrze v Mešicích rokokový zámecek, který dnes slouží
jako zdravotní ústav. Nosticum byl však po r. 1945
veškerý majetek zkonfiskován, tj. zámek s parkem a
bažantnicí. V roce 1713 bylo v naší obci podle scítání
jen 8 chalupáru. Pri zavádení nové obecní správy v roce 1788 byly
dokonce Hovorcovice spojeny s Mešicemi v jednu obec. Do roku
1843 však vzrostly Hovorcovice na 27 císel popisných, aby se
v roce 1890, kdy byly poplatným dvorcem hrabete Nostice rozrostly
na 33 domu s 370 obcany. Od roku 1906 jsou Hovorcovice opet
samostatnou obcí.
Kostel
Pochází z 1. poloviny 13. století, pozdní románská architektura.
Filiální kostel Narození sv. Jana Krtitele, puvodne prostá stavba z
posledního románského období, byl v roce 1392 prestaven v gotický
(zachovalý presbytár). V roce 1784 byla z podnetu tehdejšího
majitele F. A. Nostice provedena další oprava. Z tohoto
období pochází iluzivní malba oltáre, pravdepodobne od J. Kramolína
(Josef Kramolín 1730 -1801). Vež kostela je viditelná i dnes z
celého okolí...
Ke dni 1.1.2011 zde žilo 1989 obyvatel (trvalý pobyt).