Cache se nachazi v Prucelske rokli, coz je zhruba 3 kilometry dlouha skalnata rokle mezi obcemi Brna nad Labem a Nemci, nachazejici se v chranene krajinne oblasti Ceske stredohori. Rokli proteka Prucelsky potok (znamy tez jako Prudky potok), ktery je pravostrannym pritokem reky Labe, do ktere usti v Brne nad Labem, mestske casti krajskeho mesta Usti nad Labem. Prucelsky potok prameni u obce Nemci v nadmorske vysce 617 m n. m., odkud odteka severozapadnim smerem skrze huste zalesnene svahy Vernerickeho stredohori, podcelku Ceskeho stredohori.
Na zaklade hydrografickych parametru (delka 3,14 km, plocha povodi 3,03 km2 a dva mensi pritoky) potok nepatri k vodnim toku regionalniho vyznamu. Vodnim tokem minimalne lokalniho vyznamu se ale stal diky sve silne erozivni cinnosti, cimz se vedle Labe zaradil k nejvyznamnejsim modelacnim cinitelum v oblasti. To dokazuje i fakt, ze na delce sveho toku prekonava vyskovy rozdil 478 metru. Uzemi je velice cenne i z hlediska ochrany prirody (jak jiz bylo receno, spada pod CHKO Ceske stredohori, pricemz vetsina uzemi spada navic do I. zony ochrany). Hlavnim predmetem ochrany je jedinecnost krajinneho reliefu mladovulkanickeho pohori, pestrost geologicke stavby a druhove bohatstvi rostlinstva a zivocisstva. Uzemi je vyznamnou ornitologickou lokalitou – hnizdistem vyra velkeho a ve zdejsich sutich byly nalezeny nektere reliktni druhy pavouku (u druhu Glyphesis servulus se jednalo o prvni vyskyt v Cechach). Uzemi je take zname z hlediska cestovniho ruchu. Krome beznych turistickych tras vede Prucelskou rokli naucna stezka „Pod Vysokym Ostrym.“ Malo znamym faktem je, ze temna romantika Prucelske rokle zrejme byla jednim z inspiracnich zdroju nemeckeho romanopisce Karla Maye.
Oblast povodi Prucelskeho potoka je hornatina se strukturne denudacnim reliefem se zbytky zarovnaneho povrchu, s rozsahlymi hrbety a suky –Maly Ostry (571 m), Skrivanci vrch (626 m), Siroky vrch (659 m) a Trpaslici kameny (671 m). V reliefu jsou patrne tvary typicke pro antecedentni, svahove udoli, s cetnymi tvary periglacialni modelace. Na soucasnou podobu reliefu ma nejvetsi podil tok reky Labe. Antecedentni zahlubovani ricniho toku v prubehu kvarteru nasledovane i jeho pritoky (Prucelsky potok) zpusobilo prubezne zmlazovani reliefu. Mezi svahovymi tvary dominuji prikre svahy se sklonem vetsim nez 15°. Takto prudke svahy jsou velmi nachylne k svahovym pohybum.
Behem vyraznych teplotnich vykyvu v kvarteru se krome zminenych svahovych akumulaci vyvinuly ruzne skalni formy. Mezi nejcetnejsi skalni utvary patri skalni srub, skalni soliter a skalni jehla. Dale byl prokazan vyskyt pseudokrasove jeskyne a skalniho okna. Castym jevem jsou rozsahle akumulace svahovych sedimentu. Kamenite akumulace jsou ve studovanem uzemi zastoupeny sutovymi poli, balvanitymi poli a balvanitymi proudy. Erozivni cinnost tekouci vody obnazila skalni utvary, ktere se staly nachylne k mrazovemu zvetravani, v soucasnosti dendrogeomorfologickemu efektu stromu, pripadne jejich korenovych systemu. To dopomohlo k jejich postupnemu rozpadu.
Pri samotnem lovu cache se muzete kochat zdejsi krajinou, ale i florou a faunou. Teren je narocnejsi (prevyseni je od mista vyslapu az po samotnou cache zhruba 200 metru na vzdalenosti asi 1,3 kilometru vzdusnou carou). Neni tedy vhodny pro kocarky ani bezna jizdni kola. S kvalitnejsi trekkovou obuvi vsak neni problem. Behem lovu prakticky nejde zabloudit, cela trasa vede po zelene naucne stezce, ale radeji sledujte i GPSku. Pri trose stesti spatrite stado muflonu.
Informace o Prucelske rokli jsem cerpal z bakalarske prace meho kolegy Mgr. Jiriho Duzara z roku 2009 s nazvem: Moznosti analytickych nastroju GIS pro geografickou charakteristiku vodniho toku – na prikladu Prucelskeho potoka.