První zmínka o českolipské podnikatelské rodině Wedrichu je roku 1790. Rodina se věnovala barvířství na břehu Ploučnice při okraji Hrnčířské ulice. Tam byl postaven časem rozložitý průmyslový a obytný komplex, dnes uváděný pod popisným číslem 737. Od poloviny dvacátých let 19. století podnikali Wedrichové na druhé straně řeky, kde postavili továrnu na potiskování textilu přibližně v místech dnešního obchodního domu Andy.
Poslední z Wedrichu, Heinrich, narozeny roku 1835, se věnoval v době úpadku svého oboru shromažďovaní přírodnin a uměleckých předmětů. Vytvořil také velmi cennou numismatickou sbírku a rozsáhlou knihovnu. Příležitostně ukazoval své poklady ve zmíněném domě.
Několik měsíců před svou smrti koupil pro své sbírky samostatnou budovu. Stal se majitelem dřívějšího hostince Údolí Josafat, který se nacházel nedaleko městského parku a starého židovského hřbitova. Býval to jeden z nejoblíbenějších výletních cílů místního obyvatelstva, místo spolkových schůzí i studentských akademii. Sem přestěhoval Wedrich své sbírky a určil jejich správce, pro nějž koupil malý domek v sousedství.
Po jeho smrti 7. listopadu 1904 byla zveřejněná závěť, dle níž byly sbírky i s domem odkázány městu a k tomu byly ještě přiděleny peníze na opatření honosného nápisu ve štítě budovy a zřízení busty zakladatele před ní. Sochařské dílo vytvořila sochařka a keramička původem z České Lípy Johanna Michelova-Meierova (1874-1944).
Město bylo darem evidentně zaskočeno, nicméně podmínky v závěti splnilo a sbírky byly zpřístupněny veřejnosti. Zájem o ně však nebyl velký. Ve dvacátých letech se sem nastěhovala městská knihovna a využila tak část prostoru. V letech 1933-34 nechalo město sbírku nově přehlédnout a vynořily se různé záměry s jejím zhodnocením. Na svět přišla myšlenka zřídit v této budově sudetoněmecké lovecké muzeum. Do České Lípy byly přesunuty i některé sbírky loveckých spolku, které zde již zůstaly. Záměr se však neuskutečnil.
V roce 1945 byla knihovna zrušena a Wedrichovo muzeum bylo znovu otevřeno roku 1951. Od začátku bylo zřejmé, že sbírka potřebuje značnou reorganizaci, aby mohla vyhovovat ideám vlastivědného muzea, které se v České Lípě zřizovalo. Po složitých jednáních vznikl v šedesátých letech projekt zřízení muzejní galerie starého i nového umění. Take tato myšlenka se zde nakonec nerealizovala.
V roce 1982 bylo muzeum zbořeno, aby ustoupilo plánovanému městskému okruhu. Z okruhu byla nakonec vybudována pouze spojka kolem parku na sídliště Sever.
V roce 2010 zde byl vybudován kruhový objezd.
Kostel Narození Panny Marie.
Již za krále Václava IV. stával na místě chrámu Narození Panny Marie malý kostel. Zakládací listiny chrámu byly potvrzeny generálním vikářem Janem z Pomuku, pozdějším sv. Janem Nepomuckým. Kostel byl zničen husity a také četnými požáry. Až roku 1710 byl přestaven z dřevěné podoby do dnešní kamenné.
Věž byla přistavena až roku 1873. Z původních čtyř zvonů je nyní na věži jeden ze 17. stol., darovaný Karlem Ferdinandem Valdštejnem a dva další zvony. Během první a druhé světové války byly zničeny zvony, které zde byly umístěny ze zaniklého děkanského kostela, jeden až z roku 1553.
V kostele je tzv. morový obraz z roku 1713 od Clauda Monnota s vyobrazením České Lipy. Na kůru jsou památné varhany z r. 1756 od pražského mistra Antonina Jakuba Spiegla a mají celkem 17 rejstříků a 820 píšťal. Pro jejich památnost nebyly ani za světových válek odstraněny.
Okolo kostela býval hřbitov, sloužící až do roku 1885 jako hlavni městské pohřebiště. Z něj se dochovala část hřbitovní zdi, fragmenty náhrobku a empirová hrobka rodiny Wedrichu.
Hřbitov u kostela Narozeni Panny Marie byl vždy vzorně udržován. Zásadní zlom nastal po druhé světové válce, kdy se tento hřbitov stal místem opuštěným, kam se zatoulali pouze volně pobíhající psi a děti sem konali dobrodružné výpravy. Prostor za kostelem byl v průběhu následujících desetiletí i stále častěji využíván nedalekou učňovskou školou k externí výuce, například brané výchovy.
Take stavba hrobky chátrá, až se polorozpadlá dožívá změny společenského prostředí v posledním desetiletí minulého tisíciletí, kdy dochází k celkové rekonstrukci. Rekonstruován je i cely prostor kolem hřbitova v parkové úpravě a hrobka sloužila nějaký čas ke komerčním účelům. Byla zde prodejna papírnictví, novin a tabáku. Ovšem obchod na tom byl asi podobně jako původní obyvatelé teto drobné stavby, takže ta je nyní již několik let opuštěná. Potešitelné však je, že se již alespoň nerozpadá...
Dnes je na půdorysu hřbitova volně přístupný park se vzrostlými stromy.
Jak na keš:
Výchozí souřadnice vás zavedou ke kruhovému objezdu, kde stávalo muzeum.
Nedaleko stojí farní úřad a kostel Církve československé husitské.
Kolem farního úřadu je zdobený kovový plot D = počet všech pískovcových sloupku tohoto plotu.
Na bočních stěnách kostela jsou kulatá osmidílná okna E = počet všech těchto oken. Přejděte ke vstupním dveřím do kostela, na levém křídle dveří je cedule B = počet písmen ve druhém řádku, C = počet skleněných výplní na dveřích.
Na dveřích kostela nastaly určité změny takže prozatím B = 6.
Pokračujte na stage 2:
Přímo před vchodem do hrobky roste kaštan A = počet jeho kmenů, F = počet skleněných výplní na dveřích do hrobky.
50°41.ABC
14°32.(D/4)EF+2
Kontrolní součet všech čísel ve výsledných souřadnicích je 48
####### Tato Cache podporuje stahování vzorců aplikaci HandyGeocaching ######
