Kostel sv. Jana Krtitele v Dolnich Hbitech Mystery Cache

This cache has been archived.

Tobias Reviewer: Archivace listingu keše.

[b]Tobias Reviewer, Reviewer pro ČR[/b]

More
Hidden : 11/18/2009
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Nejvyznamnejsi pamatku v Dolni Hbitech predstavuje kostel sv. Jana Krtitele.


Prvni kostel, ktery byl v Dolnich Hbitech postaven kolem roku 1368, se do soucasnosti nedochoval. Za husitskych valek byl zpustosen. Nasledne byl obnoven po roce 1597, tento kostel stal az do roku 1868, kdy byl pro svou nedostatecnost a vetchost zbouran. Bourani zacalo 24. 2. 1868
Autorem projektu soucasne podoby kostela byl pravdepodobne vyznamny cesky architekt Josef Mocker.


Kostel 1368 az 1868



K popisu tohoto kostela se dochovalo toto:
Kostel je postaven z kamene a stoji pri pohledu ze severni strany na male vysine. Je s presbytarem 10 sahu a 2 stopy dlouhy a 4 sahy a 2 stopy siroky. Jeho strecha je pokryta prejzy, ma osm oken, hlavni vstupni dvere, sakristii s depositarem, potom predsin a kruchtu, drive ze dreva, od roku 1835 z kamene a cihel nove vystavenou spocivajici na dvou zdenych pilirich.
Presbytar, sakristie s predsinkou byly klenute, kostel je od roku1818 opatren rakosovym stropem. Do roku 1818 mel kostel po obou stranach postranni kruchty, ktere byly pri orakosovani a vybileni stropu odstraneny – timto kostel ztratil mnoho prostoru.

Kostel ma tri oltare. Hlavni oltar je zasveceny sv. Janu Krtiteli na pousti. Je vyroben ze dreva, mramorovany a misty zlaceny. Oltarni obraz malovany na platne je zasazeny ve zdobnem ramu. Predstavuje, jak je Svetalecitel krten, nad nim se nachazi jeste okrouhly obraz, predstavujici Boha Otce. Ma drevene tabernakulum (oznacujici eucharisticky svatostanek skrinkoviteho tvaru urceny pro ulozeni nadob s Eucharistii primo na oltar v kostele) se dvema klecicimi cherubiny.

Hlavni oltar byl nove postaven v roce 1692. Vzadu na nem lze cist toto:
Leta Pane 1692 byl tento rok oltar zhotoven nakladem tohoto haitskeho zadusi za spravy dvojctihodneho kneze p. Mateje Frantiska Kunce t.c. farare slivickeho a administratora haitskeho a pana Jana Frantiska Karhutskeho, spravce milinskeho. Dolnohbitsky kostel zpocatku patril pod slivickou farnost a az pozdeji se osamostatnil.

Na tabernakulu vzadu je opet nalepen psany listek tohoto obsahu:
Skromnost trojice Tobe, jez podle slibu trva, k tomuto dilu zboznosti prihledni bozska Trojice. 1790
Frant. Jos. Oesterreicher Vacl. Oesterreicher Marian. Baltazar,
Cis. Kral. prvni duchovni duchovni kostela, kooperator, jinak
spravce rodny bratr p. spravce pensista radu sv. Benedikta

Podstavec hlavniho oltare ma tento napis:
Cis. kral. dolnohbitsky kostel leta Pane 1733 dne 11. Dubna. Nejjasnejsi a nejdustojnejsi Pan p. Jan Rudolf z hrabat ze Sporku, z milosti Bozi a apostolske stolice biskup adratansky, nejsvetejsiho Pana naseho papeze prelat, veleknezskeho trunu prisedici, starsi kanovnik metropol. prazskeho kostela u sv. Vita – tento prenosny oltar zasvetil k pocte Boha vsemohouciho, B. Panny Marie a vsech svatych, predevsim sv. Celestyna, sv. Benedikta, sv. Kunigundy, sv. Chusanta, jejichz ostatky vlozil a uzavrel.

Postranni oltar vpravo zasveceny nasemu svatemu Janu Nepomuckemu. Oltarni obraz pochazi z klastera Pavlanu zruseneho v Oboristi.

Postranni oltar vlevo byl sice zasvecen sv. milacku Jezisovu, nyni vsak je pod ochranou sv. mucedniku Jana a Pavla. Hlavni obraz predstavuje svate bratry a pochazi rovnez od Pavlanu u Oboriste.

Kostel ma deset klekatek, v roce 1836 nove zhotovenych, z mekkeho dreva nahradou za predtim rozbita, ma jednu zpovednici, jednu kazatelnu, varhanky a krtitelnici z cerveneho mramoru s drevenym nastavcem.

Varhanky maji tento napis:
Za prvniho farare Frantiska Josefa Oesterreichera mne zhotovil z venovanych penez Jakuba Jechorta Jan Koch z mesta Breznice tj. 1783. Opravil mne r. 1839 v mesici srpnu a zari Jeronym Vrabec, varhani mistr, zavolany sem z Pravonina, za farare Fr. Royta

Kostelni vez ze dreva je na kostele pripevnena ve strese, na jeji vrcholu vynikal cerny orel z plechu – cisaruv znak, ktery vsak byl v 23.cervna 1839 na narizeni odstranen. Misto neho byl pripevnen kriz ze zeleza. Ve vezi visi dva hlavni zvony, treti klekanicek je pripevnen pod lesenim na stitove zdi kostela. Prvni zvon prostredni velikosti sv. Jan Krtitel je asi sest centu tezky, kolem dokola ma necitelny goticky napis a letopocet 1500. Druhy zvon sv. Prokop bez letopoctu, asi ctyri centy tezky, treti zvon je 59 liber tezky, v roce 1638 prelity prazskym dvornim zvonarem Karlem Bellmannem s vyobrazenim sv. Floriana bez napisu a letopoctu.

ZVLASTNI OBRAZY A NACINI V KOSTELE
Zdejsi kostel ma malo zvlastniho a vzacneho.
Zatim jsou zde nektere obrazy, ktere zaslouzi zminky napr. Obraceni Pavla na viru malovane na desce, 1 sv. Jeronym ,sv. Magdalena a sv. Ivan, malovane na platnu. Vsechny pochazeji ze zruseneho Pavlanskeho klastera v Oboristi.

Mezi posvatnymi nadobami je pozoruhodny kalich na hostie /ciborium/ ne pro svou hodnotu jako spise pro svuj napis, ktery zni takto:
S Obzvlastnim zaslibenim a naklonnosti k b.P.Svatohorske kralovska obec pisecka z obecni sve pokladny tento darek darovala a venovala dne 8 Sept r. 1693


Kostel - soucasny
Je postaven v novoromanskem slohu. Jedna se o jednolodni kostel s apsidou a prucelni vezi a clenitym portalem. Na jizni strane rovnez ozdobny portal.



Dne 10. Cervna 1868 byl ve slavnem pruvodu prevezen zakladni kamen k novemu kostelu z Hornohbit a zde od zesnuleho p. vikare Jos. Votypky posvecen. Kostel byl potom uplne dostaven roku 1872.

Pri sveceni zakladniho kamene ke zdejsimu kostelu byl v Cirkevni Blahovesti otisten 14. cervence 1868 clanek, ve kterem se psalo:
„Sveceni zakladniho kamene k chramu Pane Hbitskem dne 10. cervna, den to pred Bozim Telem, se odbyvalo zpusobem slavnym. Jiz dva dny pred tim pracovano na slavnostnich chvojich, kvitim a prapory ozdobenych branach; u vchodu do vesnice dva vysoke jehlance korouhvemi okraslene postaveny. Vecer pred tim dnem strelbou z hmozdiru v horejsich i dolejsich Hbitech, slavnym vsemi zvony vyzvanenim, jakoz i krasnym navrchu nad obci ohnem a osvetlenim ohlasovana prichazejici zitrejsi slavnost. Na den slavnosti same hned z rana lide se schazeli ze vsech stran, o pul sedme hodine byla ticha mse svata, po te se hnul pruvod do horejsich Hbit, pred nim v cele znacna cast osadniku se svymi obecnimi starostmi jela konmo; za hrmeni strelby druha cast osadniku, kteri se v horejsich Hbitech shromazdili, jeli konmo naproti. V horejsich Hbitech zastupy lidu shromazdeneho staly okolo kamene zakladniho, jenz byl na dvou ctyrspreznych krasne kvitim a venci ozdobenych vozech jiz pripraven. Odtud se bral pruvod nasledovne: Napred jela cast jezdcu, za nimi s korouhvemi skolni a odrostlejsi obojiho pohlavi mladez, kapela, muzi, druha kapella (kterez obe stridajici se nabozne pisne prednasely), druha cast jezdcu, pak konecne zeny. Byl to pohled veru dojemny, na vsech tvarich bylo mozno spatrit naboznou radost a nadsenost! K desate hodine pribyl pruvod na urcite misto, touz dobou z farniho domu vyslo v pruvodu velebne duchovenstvo s. v. d. p. vikarem, zaroven fararem zdejsim v cele, doprovazeno patronatnim komisarem a jinymi vzacnymi hosty. Na stavenisti mel d.p. vikar jadrnou rec uchvacujici, v niz dokazoval, ze krasny a ozdobny chram vyzaduje 1. cest osadniku, 2. jejich duchovni a telesny prospech, 3. ze toho vyzaduje sama velebnost Bozska. Spolu pochvalil naboznou obetavost osadniku a neopomenul k setrvani povzbudit, nacez zapocaly obrady a slavnost ta se koncila msi svatou s cetnou asistenci.

Novy kostel byl pozehnan 18. prosince 1871 vikarem Vaclavem Brozem fararem z Dobrise pri prilezitosti instalace prvniho farare Jana Strizky. Od teto doby se v kostele konaly bohosluzby coz bylo velmi obtizne, protoze kostel zatim nemel ani jedno okno.
2. kvetna 1872 byla na kostel pripevnena ban uzavirajici dulezite listiny a na ni vytycen posvatny kriz. V temze roce se na vez dostali i zvony a p. Prokes hodinar ze Sobotky postavil hodiny.

V roce 1873 byly v kostele postaveny varhany od p. Vocetka z Prahy



Po cely advent az do vanoc roku 1874 stavel p. Keller umelecky truhlar z Prahy oltare, kazatelnu, zpovednici a lavice. Zlatil a lakoval pak p. Vanek pozlacovac z Prahy, obrazy nad oltarem a kazatelnu maloval p. Bernard akademicky malir z Prahy cela prace byla 29. ledna 1875 od c.k. mistodrzitelskeho vrchniho ingeniem Scheinera prijata.



Kostel byl 24. Dubna 1875 posvecen osobne kardinalem Bedrichem Schwarzenbergem.
V roce 1896 darovan a na Silvestra zavesen v kostele bronzovy lustr na 35 svici
V dnesni dobe ma hlavni vez kostela bridlicovou strechu zbyla cast kostela strechu z pozinkovaneho plechu.

1913 na patre zdejsi stodoly nalezen stary zelezny kriz z veze byvaleho kostela.

26. ledna 1968 byla pri snehove bource zasazena bleskem hlavni vez, ze ktere uhorelo asi 6m krovu. Vez byla sice opravena, ale znacne skody vznikly na vnitrnim vybaveni (hodinach, varhanech) stresni krytine a stropech. Hlavni opravy bylo mozno zahajit az v roce 1992/93, kdy byla proveden oprava vetsi casti strech a male veze. K oprave hlavni veze a casti stropu doslo v roce 1999. Nasledne ve dvou fazich probihala oprava fasady


To je vse, co se podarilo nalezt k historii kostelu v Dolnich Hbitech. Soucasnou podobu kostela po rekonstrukci si muzete prohlednout na nize uvedenych souradnicich.
A nyni k nasi cache:

Pro vylusteni teto cache bude potreba jak domaci priprava, tak prace v terenu.
Vychozi souradnice vas nedovedou k cache, ale pred vstup do kostela.
Vasim ukolem bude zjistit zde nasledujici informace:
Presne datum zahajeni bourani kostela. Ciferny soucet cisel je =A
B = Pocet schodu u bocnich dveri (jedná se o liché císlo)
C = Pocet pismen prijmeni prvniho farare puvodniho kostela, ktery byl zbouran (ch = 1 pismeno)
D = Pocet schodu na pesine za kostelem
E = Kolik ctyrsprezi vezlo zakladni kamen na stavbu noveho kostela
F = pocet vsech velkych oken na hlavni lodi deleno dvema

49° 39,(A+1)B
014° 10,(CxD)xE - 144

Vyse vypoctene souradnice vas zavedou na misto, kde je umisten puvodni zelezny kriz nalezeny na patre jedne zdejsi stodoly. Jedna se o tkzv. jetelovy kriz -- maliri a sochari behem staleti obohacovali proste linie krize ruznymi ozdobnymi formami. Tak vznikl napriklad tento tzv. jetelovy kriz.

Cache zde jeste nehledejte!!!
Na tomto miste zjistite: G = Celkovy pocet listku jetele na konci krize

Finalove souradnice cache vypoctete po dosazeni do tohoto vzorce.
Neni-li mezi pismeny uvedeno znamenko, cisla se napisi pouze vedle sebe.

49° 39,BE(B+F)
014° 10,0[(GxB)-B]

Additional Hints (Decrypt)

cbq xnzrarz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us

Inventory

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...