Vesely namesti Traditional Geocache
Bohemian reviewer: Archivace listingu kese
[br][b]Michal, alias Bohemian reviewer pro CZ, SK a okoli[/b]
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Related Web Page
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Klasická mestská cache umístená na námestí mesta Veselí nad Lužnicí. Sloužící pocestným k rychlému odlovu, takže bacha na mudly. Pobaví predevším svými rozmery.
Pozor!! V kešce není propiska, šetrete prosím místem. Pokud místa nezbývá, uvedte to prosím v elektronickém logu, vymením logikuv. Dík
Mesto Veselí nad Lužnicí leží ve stredu jižních Cech, na soutoku rek Lužnice a Nežárky. Vzniklo spojením dvou mest - Veselí a Mezimostí.
K nejvýznamnejším architektonickým památkám patrí renesancní domy na námestí. Radnice z roku 1579, cástecne barokne upravená pred rokem 1763, a muzeum „Weisuv dum“ s psaníckovými sgrafity jsou dominantou severní strany námestí T. G. Masaryka. Za pozornost jiste stojí i dum c. 22 na západní strane námestí se tremi renesancními štíty.
Trocha historie - Veselí
Kdy Veselí vzniklo, mužeme pouze hádat. Jisté je, že nejdríve zde byla vybudována tvrz na míste zvaném „Na Talíri“. Tu dnes pripomíná zalesnený pahorek a obepínající príkop v severozápadní cásti mesta. Blízké okolí, na nemž pravdepodobne stávaly stráže, se dodnes nazývá „Na Strážkách“. Pod tvrzí potom vznikla osada Veselí. Název prozrazuje, jak tu bývalo, když zde Rožmberkové porádali ruzné kratochvíle a veselice.
První písemná zmínka pochází z roku 1259. To Veselí vlastnil Vok z Rožmberka a osada byla pravdepodobne velice ekonomicky sobestacná. Roku 1302 se majitelem stává ceský král Václav II. a roku 1362 bylo Veselí Karlem IV. povýšeno na komorní mesto. V patnáctém století bylo mesto nekolikrát vypáleno a pleneno.
Za vlády Petra Voka z Rožmberka nastal mohutný rozmach rybníkárství a Veselí se zotavuje z témer pulstoletí husitských válek. Od roku 1612 se zde ujali správy Schwarzenbergové. Mesto zacalo chudnout. Za Ceského povstání využívala vojska strategické polohy mesta - cesko-rakouské brány a neustálé presuny, drancování a plenení mesto poznamenaly. Od 27. zárí do 2. ríjna 1619 ležela ve Veselí armáda knížete Hohenlohea a Linharta z Felsu.
Po bitve na Bílé hore a porážce ceských stavu dostává Veselí císarskou milost a je mu odpuštena rebelie za Ceského povstání. Opet se zavádejí trhy a povoluje se varit pivo. Protože bylo panství velice zpustošené, prišla bída a hlad, lidé odtud utíkali. Ve Veselí zustalo z 97 usedlých jen 53, v Mezimostí z 38 jen 16.
Rekatolizace probehla bez odporu a 2. dubna 1660 je celé trebonské panství darováno Janu Adolfu Schwarzenbergovi. Rod Schwarzenbergu byl posledním šlechtickým rodem, který Veselí vlastnil. Až v roce 1918 získalo mesto plnou samostatnost.
Významnou událostí pro Veselí byla návšteva císare Karla VI. na veselské fare. Zdržel se zde pri své ceste do Budejovic 21. srpna 1732 mezi 10. až 17. hodinou.
Roku 1764 zažilo Veselí velký požár. Vyhorela radnice, mestský archiv, pivovar a ctyri velké domy. V roce 1852 byly do mesta umísteny státní úrady. V cervnu 1866 postihl mesto další velký požár. Dostal se i do Mezimostí, kde stacil strávit 35 domu.
Roku 1881 byla na veselském námestí vystavena nová školní budova. Do té doby se vyucovalo ve zvláštní školní budove naproti kostelu. V roce 1907 byla škola založena i v Mezimostí. Do zacátku II. svet. války byly otevreny dve vyšší školy - Prumyslová škola pokracovací pro ucne ruzných profesí a remesel, pozdeji prejmenovaná na Živnostenskou školu pokracovací (1886 - 1947) a Lidová škola hospodárská (1928 - 1944).
Místní muzeum bylo otevreno v roce 1950 a nese jméno sberatele lidových písní Karla Weise.
Mezimostí
Poprvé je tato osada pripomínána ve 14. století v souvislosti s veselskou tvrzí. Mezimostská tvrz byla od veselské vzdálena jen nekolik metru - stála pri soutoku Lužnice a Nežárky. Její puvodní držitelé - páni z Mezimostí - se nazývali Jeníkové a nosili ve štíte chrta. V roce 1369 se stal majitelem Mezimostí Oldrich z Rožmberka, koncem 14. století Vilém z Landštejna a v 15. století vlastnili osadu opet Rožmberkové. Roku 1465 ji Jan z Rožmberka prodal obci Mezimostí. V roce 1494 povyšuje Petr z Rožmberka Mezimostí na mestecko se všemi právy svobodných mest. Od roku 1725 vystrídala obec nekolik majitelu, až se po roce 1769 vrátila zpet meštanstvu. Mezimostí sdílelo podobné osudy jako Veselí, ale vzhledem k nepríznivejší poloze zažilo více povodnových katastrof. Nejnicivejší povoden v zárí 1890 strhla všechny mosty.
Strategického významu dosáhlo Mezimostí až v 19. století, kdy se stalo jednou z nejvýznamejších železnicních stanic v zemi. To zaprícinilo, že na pocátku 20. století bylo už pocetnejší než Veselí.
13. listopadu 1908 povyšuje císar František Josef I. mestecko Mezimostí na mesto.
Spojení mest
V minulosti bylo casto jednáno o sloucení mest Veselí a Mezimostí. Avšak neústupní patrioti, a to jak „koštálníci“ (veselští), tak „chramoštáci“ (mezimostští) nechteli videt výhodnost spojení obou mest. Až v dobe fašistické okupace byla správa obou mest seznámena s tím, že ke sloucení dojde cestou narizovací. Ministr vnitra ustanovil pro obec vzniklou sloucením Veselí nad Lužnicí a Mezimostí nad Nežárkou jednotný nemecký název „Frohenbruck“ a ceský úrední název Veselí nad Lužnicí, a to od 1. 1. 1943. V poválecných letech se mezimostští marne snažili opet rozdelit spojená mesta, a teprve cas prokázal prospešnost sloucení.
Additional Hints
(Decrypt)
Anab arav an mrzv