Obrat k lepsimu – pocatky konsolidace bohnicke
lecebny
Pro stale se stupnujici prekracovani luzkove kapacity lecebny
vcetne vsech doprovodnych negativních jevu (napr. skladaci
luzka na chodbach pavilonu, nedostatecna diferenciace nemocnych)
dochazi v polovine roku 1956 rozhodnutim predsednictva vlady k
postupnemu navraceni majetku lecebny z rukou vojenske spravy. Stale
vice se rozviji novy typ pracovni terapie. Misto drivejsiho
zapojovani nemocnych do uklidu a pomocnych praci dle potreb
lecebny, dochazeji nyni vhodni pacienti na centralni pracoviste,
kde jsou organizovane, cilene a odborne vedeni.
Vynalez chlorpromazinu – prvniho
psychofarmaka
Zdravy, do te doby psychicky zcela nenapadny,
„normalni“ tricetilety muz se najednou rano probudi se
zvlastnim strachem a nevi z ceho. Je to jen neco jako zla
predtucha. Uzkost mu svira hrdlo, sotva muze mluvit. Premuze to
vsak a neda na sobe nic znat. Po snidani se strach trochu zmirni,
odejde do prace, ani do vecera vsak nemuze na zvlastni pocit cizoty
a nejistoty zapomenout. Svet mu pripada nejaky zvlastni, zmeneny.
Dlouho nemuze usnout a pak se mu zdaji divoke, desive sny.
Úzkost po probuzeni je tentokrat tak silna, ze ho zcela
ovladne. Vsude vidi nejake zvlastni nebezpeci. Snad se blizi konec
sveta. Slunce dnes sviti tak divne, auta venku zvlastne troubi, to
vsechno jiste neco znamena ... Jen kdyby mohl prijit na to, co to
je. Pobiha z mistnosti do mistnosti, prerovnava veci. Neco hleda.
Boji se, ze bude pozde, nevi vsak proc. Neco se deje s casem. riti
se strasne rychle a pak se najednou zastavi. Kdyz zazvoni lekar,
propada panice a utika k oknu. otevre ho a vola o pomoc. Uz je vsak
asi pozde, a tak se nebrani injekci. Je po ni podivne otupely,
nekam ho vezou autem. Nikoho nepoznava, na co se ho pta ta pani v
bilem plasti? Prohlizi si svou ruku, je nejaka zvlastni. Dlouha,
podivne zluta, prsty jak drapy. Asi ho otravili a udelali z neho
zvire. Ale on jim ukaze, co dovede. Zacne rvat. Ne, do klece ho
nedostanou a on se ubrani i tem peti katum, co ho prichazeji
popravit. bez soudu. Bez rozsudku. Chteji ho utratit jako prasiveho
psa ... Psychiatri tomu rikaji akutni stav zmatenosti s velkym
psychomotorickym neklidem, panickou uzkosti a agresivitou.
Hypnotika na to moc nepomahala. Nemocni byli leceni studenymi
zabaly, oblekani do kazajek, privazovani k luzku. Nemocny zpravidla
odmital jidlo a piti, byl v neustalem pohybu. Druhy ci treti den se
objevila vysoka horecka a nemocny do sesteho dne umiral vycerpanim.
Francouzsti psychiatri ve spolupraci s chirurgy nemocnice Val de
Grâce v Parizi se pokusili zachranit tyto nemocne
antihistaminiky a podchlazenim (zpomaleni fyziologickych procesu,
podobne hybernaci). Kdyz nemocny prezil akutni stav trvajici
nekolik malo dni, vetsinou se bez nasledku uzdravil. Jednou se
stalo, ze v jedne nemocnici nemeli led a tak nemocny dostal jen
antihistaminikum. Nejucinnejsi byl chlorpromazin, vyrabeny pod
obchodnim nazvem Largactil. Ukazalo se, ze lecba byla stejne ucinna
i bez podchlazeni. Kdyz se ukazalo, ze chlorpromazin zachranuje
zivot pri akutni katatonii, byl uz jen krucek k tomu uzit ho u
neklidnych schizofrennich nemocnych. Jako prvni tak ucinili
francouzsti psychiatri Delay a Deniker. Zjistili, ze
chlorpromazinschizofrenni nemocne nejen uklidnuje, ale zmirnuje a
posleze odstranuje i ostatni priznaky schizofrenie: bludy,
halucinace, uzkost a poruchy mysleni. Chlorpromazin pritom zaroven
vyvolava zvlastni stav urciteho dusevniho klidu az apatie, nechuti
k pohybu, snizuje iniciativu. Medikamentozni lecba schizofrenie
byla necim kvalitativne novym a znamenala pro psychiatrii vpravde
revolucni zmenu. Zavedeni neuroleptik do lekarske praxe znamenalo
pocatek nove ery, ery moderni psychofarmakologie. Prvni nemocni
byli chlorpromazinem leceni v letech 1951 – 1952 a do roku
1961 vyuzili dobrodini teto lecby celosvetove desitky milionu
nemocnych. Nastalo obdobi, kdy se sice uz vedelo, jak pomerne
uspesne lecit schizofrenni nemocne, nevedelo se vsak, proc
neuroleptika schizofrennim nmocnym tak pomahaji. Lekarska praxe
predbehla farmakologicky vyzkum.
Prameny:
J. Tichy: Historie bohnicke psychiatrie v letech 1903 –
2005
O. Vinar: Leky pro dusi
TATO CACHE VZNIKLA VE SPOLUPRÁCI S PL BOHNICE,
AREÁL JE PRÍSTUPNÝ DENNE OD 8 DO 22
HOD.