Vznik této podhorské vesnice mizí kdesi v šerém dávnoveku.
První zmínka je z roku 1394, kdy se príbramský purkrabí dovolává
jako svedka Hanuše z Obecnice. Jako v mnoha podobných
prípadech se jednalo o soudní pri ve veci desátku z Drahlína ve
prospech príbramského plebána Adama. Vznik názvu obce taktéž
není zcela jasný, nicméne ve staré farní kronice se zachovala tato
v ústním podání tradovaná povest: " Jak dle starodávné povesti se
až dotud doslýchá, obdržel jistý rytír, zasloužilý
vojín, právo v zdejší bývalé lesnaté a mocálovité krajine se
usaditi, ji vzdelávati a mezi posluhy rozdeliti. Tento rytír mel
prý hrad svuj uprostred nynejší vesnice nad rybníkem, kde
nyní domek vystaven jest koláre príjmením Kopácka a vedle domek
horníka Zelenky. Sluhové jeho usadili se nablízku svého pána,
vystaveli sobe chalupy, vzdelali a opravili obecní pudu na pole a
luka a odtud prý to jméno Obecnice".
Odborníci se sice drží teorie, že název obce vznikl
nejspíše podle nejakého potoka, tuto verzi necht si ale
nechají pro své suchopárné knihy, protože postrádá
špetku poezie. O mnoho lepší je humorná verze
místních obcanu, kterí vyprávejí, že název vznikl z toho,
že pri každém jednání na dotaz rychtáre, co obec
obdrží, bylo odpovezeno vždy stejne: "Obec?! Nic!".
Stará pohlednice
Prvním známým vlastníkem Obecnice byl až do roku 1419
Zbraslavský klášter. Poté však byla církev za
husitských hnutí oloupena témer o všechen majetek a sama
Obecnice v roce 1421 prešla do rukou Jana Zajíce z Valdeka,
jehož rod ji držel až do roku 1544, kdy ji prevzal
karlštejnský purkrabí Jan Bechyne z Lažan. Po nem sedí
na panství Jan Korba z Korkyne od roku 1560 a v letech 1563 -1580
Eva a Johana z Lažan. V rode Lažanskýeh byly statky
až do roku 1603, kdy pripadla Obecnice Dobríšskému
panství, tedy královské korune. Ta celé panství prodala v roce 1630
Bruno Mannsfeldovi, jehož dedicové vlastnili vetšinu
techto statku až do první pozemkové reformy v roce 1919, kdy
byla cást zkonfiskována ve prospech rolníku, a v roce 1928 pak byla
vetšina lesu poskytnuta na výstavbu vojenské
strelnice.
Stará fara
Katastrální území Obecnice merí celých 4124 hektaru, z cehož
tvorí les 3404 hektaru. Obec je rozdelena Obecnickým (Cepkovským)
potokem na dve cásti: jižní Borek a severní Ves. Ke vsi patrí
i nekolik samot a predevším osada Osec, která kdysi patrila
príbramskému panství. Zajímavý je vývoj osídlení. V roce 1641 mela
32 domu, v roce 1710 již 78 domu, ke kterým patrila i dodnes
zachovalá hospoda Na Knížecí, v roce 1800 již 91 domu; v
roce 1863 v souvislosti s rozvojem zdejšího železárství
pak 129 domu. Dnes má Obecnice i s Osecí 448 domu s 1143 obyvateli.
Dosud však neprekonala rekord z období vrcholného úspechu
zdejšího železárství, kdy mela plných 1690
obyvatel.
Obživu puvodním obyvatelum Obecnice zajištovalo zrejme
nejdríve zemedelství doplnené o težbu dreva. Když nastal
veliký rozvoj težby stríbrné a olovnaté rudy na Príbramsku,
sloužily zdejší lesy jako bohatá zásobárna suroviny pro
výrobu dreveného uhlí. V povodí nedaleké Litavky pak existovalo
nekolik hutí na zpracování techto rud, z nichž
nejvýznamnejší byla a dodnes je hut ve Lhote. V 16.století
byl dokonce na svahu zdejšího tzv. Lískového vrchu otevren
dul na stríbrnou rudu, který se jmenoval Bohaté potešení. V
druhé po1.16. stol. a pocátkem století sedmnáctého prý dokonce
zabránil zrušení privilegii pro mesto Príbram, protože
byl po radu let jediným dolem s težbou stríbrných rud na
Príbramsku. Težba na Obecnicku zanikla koncem 18. století, kdy
se již nahrazovalo stríbrnorudné hornictví železárstvím.
To bylo provozováno v Obecnici již od 17. století, hlavní jeho
rozvoj však zacal až od roku 1714. V pol. 18 století se
již výrobky ze železa a litiny vyvážely až do
Prahy. V té dobe zde byly v provozu dve vysoké pece, z niž
každá mela hamr. V roce 1846 tu byla dokonce postavena
válcovna s parním pohonem a pudlovací pec na zkujnování
železa. V dobách nejvetší konjunktury ve druhé pol.
19.století zamestnávala nekolik stovek zdejších obyvatel a
výrobky s názvem Aglaina hut' (Aglaia Hiitte) mužete dodnes
spatrit na hrbitovech v podobe litinových krížu ci ve sbírkách
železárských predmetu z 19. století. Koncem 19. století
však již zdejší pece na drevené uhlí nestacily
konkurenci plaveného uhlí a koksu a podobne jako napr. závody v
Cenkove a Jincích zacaly upadat. Poslední vysoká pec vyhasla v roce
1903 a zdejší hutní závod byl definitivne zlikvidován v roce
1912.
Obecnická hut Aglaia
Co se zachovalo z dávné slávy této vsi? Ze stredoveku témer nic,
jelikož zdejší tvrz byla pustá již v roce 1544 a
dnes na ni stojí rodinné domy. Za nejstarší je
považován rekonstruovaný roubený statek c. 32 pana Sobotky,
který pochází z pocátku 17.století a dodnes patrí k
nejkrásnejším stavbám na Príbramsku, byt' má radu
pozdejších prestaveb. Z pocátku 18.století pak pocházejí
hospoda Na Knížecí, bývalá lesní správa, nekolik domu se také
zachovalo z druhé pol. 18.století vcetne mlýna U Šachty.
Zajímavou památkou je též žulový sloup s litinovou
soškou Panny Marie z 18..století na návrší u
hrbitova, které se ríká Panenka. Z období zdejšího dolování
a hutnictví se také mnoho nezachovalo, krome odvalu a dvou silne
prestavených budov. Z bývalých rybníku, které sloužily pro
zdejší hamry, zbyly již jen rybnícek U Šachty a
Dolní Vesský rybník.
Dolní Vesský rybník
Hlavní památkou obce je však kostel sv. Šimona a
Judy, který pochází z roku 1807, doby rozkvetu zdejšího
železárství. Vež pochází z roku 1825 a v roce 1854 byly
pristaveny dve bocní kaple. Z vnitrního zarízení je cenná
klasicistní kazatelna z konce 18.stol. a empírové dvere v západním
portálu. Zajímavou budovou je též dum c.152, který se dodnes
nazývá Stará fara. Pochází z roku 1842. Nová fara z roku 1864 dnes
slouží jako velice zajímavá místní výstavní sín, která
již publiku predstavila radu kvalitních ceských umelcu. Je na
ní umístena pametní deska prvního faráre Františka Vogla (do
té doby patrila Obecnice farou k Príbrami), který prý byl jedním ze
svedku "objevení" Královédvorského rukopisu v roce 1917. Tento
ceský vlastenec byl v Obecnici velmi oblíben, jelikož již
v roce 1843 zde založil chudobinec. Zajímavou historii má i
dnešní obecní úrad.
Dnešní Obecnice je úhlednou a prosperující vesnicí, která
vhodne využívá majetku zdedeného po predcích. Vedle
výše zmínené výstavní cinnosti zajištují místní
obcané bohatý sportovní, kulturní a spolecenský život.
Zdejší škola pak patrí mezi nejprogresivnejší
v zavádení výuky práce s výpocetní technikou. I když obec nemá
žádné špickové kulturnehistorické památky, presto
pusobí velice príjemným dojmem.
Masarykova základní škola
Text Václav Chvál, publikováno v týdeníku
Horymír, úryvky z publikace "600 historických let
A ted k samotne
kesi. Trasa kese je dlouha necelych 1,5km po cestach a pri klidne
chuzi se s casem do 1 hodiny vejdete (pocitano bez koupani a
obcerstveni na koupalisti :-))
zastavka I.
Krízek - N 49°42.976 E 013°56.825
Nacházíte se na obecnické navsi, kde je celkem rusno, tak pozor na
auta!!! Na Stedry den se tu kona pulnocni zpivani u stromecku (mohu
jen doporucit). Vas ale zajima kriz vedle kostela.
soucet cislic prvniho letopoctu = A
pocet letopoctu na krizi = B
zastavka II.
Roubenka - N 49°43.036 E 013°56.768
Další zastávkou je zrekonstruovana roubenka, ktera je
chloubou obce.
císlo popisné roubenky = C
zastavka III.
Vessky rybnik - N 49°43.027 E 013°56.723
O kousek vedle na hrázi Vesskeho rybnika spocitejte vsechny
lavicky.
kolik vidite lavicek? = D
zastavka IV.
Rozcestí - N 49°43.020 E 013°56.600
Prisli jste na rozcesti s krizkem a zde potrebujete vedet pocet
stromu v tesne blizkosti krize.
pocet stromu u križe = E
zastavka V.
Most - N 49°42.938 E 013°56.430
Dosli jste na mostek v chatove casti Obecnice, zde spocitejte pocet
konstrukcnich dilu zabradli na obou stranach mostku.
z kolika casti se sklada zabradli? = F
zastavka VI.
Koupaliste - N 49°42.922 E 013°56.560
Ted byste meli prochazet kolem prirodniho koupaliste s místní
hospudkou.
pocet betonovych mustku (skokanku) do vody = G
zastavka VII.
Pomnik - N 49°42.888 E 013°56.774
Pomnik lesniho delnika Antonina Koubka umuceneho nacisty.
soucet cislic dne a mesice v názvu sadu = H
mesic umuceni Antonina Koubka = I
zastavka VIII.
Skola - N 49°42.925 E 013°56.916
Stojíte pred zrekonstruovanou Masarykovou základní školou,
bohuzel uz bez obrovskeho stribrného smrku, ktery stál uprostred
zahrady pred budovou.
pocet oken v prostredni vodorovne rade = J
zastavka IX.
Fara - N 49°42.977 E 013°56.932
Stará fara o kterou se nemá kdo starat, tedy obec by se starala,
kdyby byla její. Bohužel na její odkoupení nema dostatecne
mnozstvi financnich prostredku.
pocet modrych oken = K
Ted už byste meli mít všechny potrebné informace k
vypocítání souradnic. Pro kontrolu - souctem cislic ze vsech
zastavek by vám melo vyjít císlo 116. Jestli ano, cache hledejte na
souradnicích
N
49°42.(A-H)(C/D)(D-E)
E
013°56.(F+G-H-1)(J/B)(I-K-1)
Cache prosim vracejte na spravne (oznacene) misto. Díky
