zeleznicni stanice JIHLAVA Mystery Cache

První plány železnice Znojmo - Jihlava

První parostrojni železnice na územi Cech a Moravy byla privedena roku 1838. S nastupujícím rozvojem železnicní site nechtela být stranou dráhy ani mesta Jihlava a Znojmo. Již roku 1839 byl v Jihlave založen železnicní komitét pro zavedení železnicního spojení Jihlavy s Vídní a Prahou. Po nekolika letech dohadu, a ruznych navrhu se konecne naslo reseni.

· Dne 20. kvetna 1867 vydalo c. k. ministerstvo obchodu starohrabeti Františku Salm-Reifferscheidtovi povoleni k zahájení technických prípravných prací na stavbu železnice Víden - Jihlava. Ovšem krátce na to, vládním výnosem z 8. zári 1867 císlo 57, byla udelena definitivní koncese pro stavbu a provozování Rakouské severozápadní dráhy, kterou obdrželo sdružené konsorcium, jehož cleny byly kníže Thum-Taxis, starohrabe Salm-Reifferscheidt, Louis Haber a Bedrich Schwarz, spolecne s Jiho-severonemeckou spojovací dráhou. Koncesni listina zahrnovala stavbu a provoz tratí Víden - Mladá Boleslav, odbocky z Nemeckého Brodu do Pardubic a z nekteré stanice mezi Kolínem a Mladou Boleslavi k Trutnovu a prípadne i do Bakova. Stavba dráhy mela být ukoncena v úseku Znojmo - Kolín a Nemecký Brod -Pardubice do 3 let, úsek Kolín - Mladá Boleslav a odbocka trutnovská do 4 let, ostatní úseky do 5 let.

· Již v ríjnu roku 1868 prijely do Jihlavy vymerovací oddíly inženýru a geodetu a zacaly vytycovat polohu nového nádraží a trate. Jihlavští radní privítali inženýry a technický personál s velkou slávou. Jejich prízen však netrvala dlouho a zmenila se ve zlost, když se dozvedeli že nádraží má být postaveno 1.900 sáhu od mesta na katastru obce Drevené Mlýny, poblíž bedrichovských cihelen na bažinaté louce a ve stráni. Magistrát Jihlavy ostre protestoval a své protestní rezoluce posílal na nejruznejší mista. Tyto intervence však rozladily vetšinu kompetentních cinitelu stavební správy severozápadni dráhy a pri inspekci stavby v Jihlave generální stavební rada Ant. Rinner navrhl, že stavbu trate radeji povede z Luk prímo na Polnou a mestu Jihlave se radeji vyhne. Na tento argument jihlavská radnice upustila od svých intervenci. Rozhodnutí o nádraží v Jihlave nebylo stále definitivní.

· Ješte dne 20. kvetna 1869, kdy již probíhaly stavební práce v okolí Jihlavy, nebylo stále jasno kde bude definitivní poloha nádraží.

· Roku 1870 již byla známa definitivní poloha nádraží v Jihlave, i když nadále neustávaly protesty o jeho umísteni radními mesta Jihlavy. V dubnu roku 1870 bylo konecne zapocato s výstavbou jihlavské stanice, kde stále pracovalo na 30 zedníku a pridavacu. A museli pracovat rychlým tempem, aby byli s nádražní budovou hotovi dríve, než bude dán do provozu úsek z Nemeckého Brodu do Jihlavy. Do léta roku 1870 bylo na stavbe jihlavského nádraží spotrebováno 450.000 cihel. Dále se na nádraží soucasne stavela remiza pro 20 lokomotiv, která svoji velikostí byla u Severozápadní dráhy na tretím míste po Vídni a Nymburku.

Stanice JIHLAVA (poloha v km 198,608). výška nad morem 500,701 metru.

· puvodní název Iglau

· od roku 1888 Iglau Nordwestbahnhof, cesky nazev Jihlava severozápadní nádraží

· název v letech 1939 - 1945 Iglau Hauptbahnhof - Jihlava hlavní nadrazi

Mirny podzim roku 1870 umožnil ukoncení stavby jihlavského nádraži, která byla zahájena roku 1869.

· Dne 21. 12. 1870 se dockala Jihlava príjezdu prvního vlaku z Nemeckého Brodu, ale pravidelný provoz stanice byl zahájen až dne 25.1.1871.

Jiz roku 1872 vykazovala stanice Jihlava príjem z prepravy osob 35.563 zl. a z prepravy nákladu príjem 142.686 zl. Roku 1879 vykazovala stanice Jihlava druhý nejvetši príjem z celé Severozápadní dráhy, hned po Vídni.

· Od roku 1886 byla provádena stavba státní dráhy Veselí nad Lužnicí - Horní Cerekev - Jihlava mesto a stavba spojovací dráhy mezi nádražími v Jihlave, tedy Jihlavou mestem a Jihlavou severozápadním nádražím. Na úseku Jihlava mesto - hlavní nádraží byly postaveny dva velké mosty, hlavne most pod Jánským kopeckem se stal jihlavskou dominantní stavbou.

· Dne 3. listopadu 1887 bylo provedeno slavnostní zahájení provozu jízdou zvláštního vlaku z Jihlavy mesta do Veselí nad Lužnici. Pravidelná doprava na spojovací dráze Jihlava hlavni a mesto byla zahájena téhož dne. Jelikož obe nádraží patrily jiné dráze, Jihlava mesto Rakouským státním drahám a Jihlava hlavni Rakouské severozápadní dráze, byl pro provoz spojovací trate uzavrena mezi spolecnostmi provozní smlouva. Podle této smlouvy zajištovala spolecnost Severozápadní dráhy provoz prestavovacích nákladních vlaku svými prostredky a personálem, a Rakouská státní dráha zajištovala svými náležitostmi provoz osobních, tzv. omnibusových vlaku. Totiž všechny osobni vlaky od Tábora ci Veselí koncily svoji jízdu na mestském nádraží a mezi hlavním - mestským nádražím fungovala kyvadlová osobní doprava. Tento zpusob osobní dopravy zustal až do roku 1909 než byla Severozápadní dráha zestátnena.

Roku 1887 probehly i zmeny názvu stanic, kdy nové mestské nádraží Státní dráhy melo název Sladt Iglaua tímto bylo puvodní nádraží Iglau prejmenováno na Iglau Nordwestbahn.

Další zmena v názvu byla roku 1910 po zestátnení Severozápadní dráhy, kdy se zmenil název hlavního nádraží na Iglau Nordtwestbahnhof a mestské nádraží se prejmenovalo na Iglau Stadtbahnhof.

Roku 1890 došlo k rozsáhlé prestavbe stanice. Na nádraži byla postavena nová budova kasáren a nákladních pokladen (dnes sklad HUZ a lékarská stanice.

· Dne 26.8.1909 byla uvedena do provozu prípojová úzkokolejná poulicní elektrická dráha rozchodu 1.000 mm, od nádraží na Hlavni (Masarykovo) námestí, délky 2.742 metru. Mesto Jihlava tim získalo dopravní prostredek v podobe kapacitní a moderní elektrické tramvaje, která zajištovala prepravu osob a poštovních zásilek mezi stredem mesta a vzdáleným nádražím Severozápadní dráhy.

· Dne 28. ríjna 1918prijel osobni vlak Os 2116 z Tábora v 17 hodin a jako první nesl na dýmnici stroje pripevnený obraz prezidenta Masaryka. Teprve dne 29. 10. 1918 se nemecký prednosta stanice Jihlava podrobil rízení ceského vojska a úredníku.

Na jare roku 1919již prijala stanice Jihlava-hlavni celkem 50 zvláštních vlaku s legionári vracejícími se z italské fronty.

Ve dnech 19. až 20. cervence 1919 se konal v Jihlave sokolský slet župy plukovníka Švece a veškerý nápor prijiždejicich úcastníku byl zvládán na obou nádraži bez problému. Po ukoncení sletu dne 20. cervence v pozdních vecerních hodinách bylo u obou pokladen, ve meste i hlavním, vydáno a odbaveno jízdenkami celkem 20.000 cestujících (!) a vypraveno z Jihlavy na 18 zvláštních osobních vlaku a rychlíku.

· Dne 1. 10. 1921 se zmenil puvodní název stanice na "Jihlava - hlavni nadrazi'.

Roku 1921 probehla na severním zhlaví výstavba odbocné vlecky ke složišti a do areálu firmy "Karel Driala -továrna na lepenku v Bedrichové". Nadále odbocovala z obvodu výtopny vlecka do firmy "Schindler a syn-lovárna na zpracováni dreva", která mela také nejvetší vozový obrat ve stanici až 40 vozu denne. V prostorách této parní pily byl již od roku 1872 budován rozsáhlý úzkorozchodný systém prumyslové drážky, který roku 1938 dosáhl celkové délky 1.800 metru, rozchodu 700 mm.

Jihlavská stanice byla duležitým železnicním uzlem o cemž svedcí nekolik statistických císel z roku 1933. Denne projelo hlavním nádražím až 100 vlaku. Obrat vozu za 24 hodin se dosahoval na hlavním nádraží až 600 vozu a na mestském nádraží až 300 vozu. Provoz na obou nádražích byl nepretržitý ve dne i v nocí. K zajištení potrebného posunu ve stanici, tvoreni a rozposunování nákladních vlaku, sestavování osobních souprav, obsluha nákladišt, složišt a obsluhy šesti vlecek k prumyslovým závodum, byly potreba tri posunující stroje - zálohy, a to dva na hlavním nádraží a jeden na mestském nádraží. Doprava cestujících za rok 1933 byla velká a pocítala se na obe nádraží s prumernou denní frekvenci na 3.200 osob. V Jihlave byla také jedna z hlavních prekládkových stanic pro kusové zboží s rozsáhlou prekládaci rampou, na které se denne zpracovalo až 100 vozu s kusovým zbožím.

· Dne 23. 9. 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace a jelikož v Jihlave byla velká vojenská posádka se zvýšil i pocet dojíždejících záložníku hlásících se k jihlavským útvarum. V tratovém úseku Jihlava - Polná Stoky byly zrízeny dve hlásky (ze stanovišt strážníku trate) pro urychlení sledu vlaku v mezistanicním úseku. Velký obrat nastal dne 10. rijna pri odstupování pohranicí a železnicních stanic na Znojemsku. Do Jihlavy byli sváženi všichni železnicári ceské národností ze Znojma spolu se strojním zarízením a lokomotivami z vozebni stanice Znojmo. Obe nádraží v Jihlave byla také používána k deponování a vykládce vojenské techniky i civilního zboží z odstoupených území, které se nesmelo dostat do rukou Nemcu. Dopravní úrad Jihlava mel velký pocet zamestnancu složený z obyvatel nemecké národnosti. Proto probehla dne 10.10.1938 výmena, kdy ke službe u DRB do Znojma bylo preloženo 71 zamestnancu nemecké národnosti a do Jihlavy prevedeno 179 ceských zamestnancu z odstoupených územi.

· Cerným dnem stanice byl 15. brezna 1939, kdy bylo mesto Jihlava celý zbytek Ceskoslovenska okupován nemeckými vojsky. Jelikož v Jihlave byla vetšina obyvatelstva nemecké národnosti dostalo se prijíždejícím nemeckým vojskum vrelého až slavnostního uvítání. Až dne 19.3.1939 byl v 8 hodin prevzat dopravní provoz ve stanici Jihlava nemeckým úrednickým personálem.

· Dne 19.brezna prijel do Jihlavy v 10 hodin od Znojma prebirací nemecký težký pancérový vlak. Následující den nastal obrovský príjezd nemeckých vojenských transportu a souprav s nemeckým vojskem, hlavne ve smeru od Vídne. Rampy a skladište v Jihlave-hlavnim a meste byly preplneny nemeckým vojenským materiálem.

V letech 1939 až 1940 byly v jihlavské stanici vybudovány další nové stavby a zarízeni vyžadující zvýšený provoz ve stanici. V prostoru mezi výpravní budovou a poštovní budovou, byla roku 1942 postavena budova lékarské stanice Nemeckého cerveného križe. Zacátkem roku 1943 byla stanice urcena jako sberná stanice zásilek brambor které byly potom odesílány do Chorvatska.

Zmena ve vedení stanice byla od 9. ríjna 1943, kdy probehlo rozdelení stanice na Další záznamy a údaje o provozu stanice v letech 1939 až 1945 se nedochovaly, nebot stanice byla rízena hlavne nemeckým personálem a veškeré dopravní záznamy byly roku 1945 po osvobození zniceny.

· Dne 28. 12. 1944 zažila stanice Jihlava-hlavní první letecký nálet na stanici a okolní trate.Tri stihaci letouny neocekavane zautocili ve 12:46. Hloubkari nakonec "ulovili" jen jednu lokomotivu (c.524.083) - viz.odkaz http://hloubkari.bloguje.cz/458398-jihlava-28-prosince-1944.php

V kvetnu roku 1945 se postupne blížilo osvobozeni a také velký pocet vojenských transportu a evakuacních vlaku se zabraným materiálem pres Jihlavu na Prahu a Tábor. To již byla celá stanice obsazena jen nemeckým personálem a dopravní službu vykonávaly nemecké železnicní oddíly.

Dne 6. kvetna dorazil do Jihlavy první osobni vlak Os 1053 z Tábora, který již mel na vozech prepsané nápisy "BMB-CMD" na CSD. V pondelí dne 7. kvetna dojel v odpoledních hodinách do Jihlavy od Znojma pancérový vlak, ale byl v Jihlave zastaven. Toho dne byla také omezena osobní doprava a pro vlak 1208 musel jet až do Prahy stroj výtopny Jihlava.

Dne 8. kvetna byla vetšina tratí v okolí Jihlavy narušena traskavinami a partyzánskými útoky. Odstavený nemecký pancérový vlak v Jihlave byl ve vecerních hodinách vypraven na Tábor.

Dne 8. 5. 1945 byl prijat telegram, že ruská vojska se již v 16 hodin nacházena v Moravských Budejovicích. V odpoledních hodinách byly ješte z Jihlavy vypraveny dva vlaky nemeckých uprchlíku na Tábor, v noci projely tri vlaky uprchlíku a nemeckého vojska od Nemeckého Brodu na Cerekev a jeden vlak od Luk smerován na Cerekev.

Ráno dne 9. kvetna 1945 se v 7 hodin objevil první ruský tank na nádraží.

Od dne 19. kvetna až do srpna 1945 byly v Jihlave zrízeny dva ruské vlakové dozory a oblastní správa Ruského tratového reditelství Po osvobození v kvetnu 1945 se postupne menily i podmínky provozu.

· Roku 1949 a 1950 došlo k další prestavbe stanice a to hlavne severního zhlaví. Dále byla roku 1948 zrušena monumentální stavba jihlavského nádraží a to prechodní lávka do výtopny pres severní zhlavi stanice.

Provoz elektrické tramvaje od nádraží na hlavni námesti byl ukoncen dne 14.6.1947 a od dne 19. 12.1948 byla zahájena silnicní trolejbusová doprava.

Velké zmeny ve stanici nastaly po roku 1959. V kvetnu 1959 vznikl velký požár v podniku Jihlavských drevarských závodu, který se následne rozšíril na budovu lokomotivních dilen a i na budovy lokomotivniho depa a lokomotivni remizy. Po tomto znicujícím požáru bylo rozhodnuto pristoupit v rozsáhlé prestavbe nejen depa ale i kolejového usporádání stanice, která byla zahájena od podzimu roku 1960 a skoncila v kvetnu 1962.

· Významným okamžikem pro stanici Jihlava se stala elektrifikace trate od Havlíckova Brodu strídavou proudovou soustavou. Již od ríjna roku 1965 se v Jihlave zacaly vykopávat hluboké základy pro stožáry v obvodu stanice a behem listopadu došlo k postupnému vztycování sloupu a natahování nosných lan. Stanice Jihlava hlavní byla zatrolejována až zacátkem prosince a elektrizacní práce ve stanici byly dokonceny do 25.12.1965, kdy byly zatrolejovány pouze koleje c. 5,3,1,2 a cást tratové koleje na moste do Jihlavy-mesta, pro objíždeni lokomotiv. Dne 30. prosince 1965 byla slavnostne dokoncena elektrizace stanice Jihlava a zapojena pod napetí. Pravidelný elektrický provoz ve stanici byl zahájen až v cervnu roku 1966. Následne roku 1967 byly ve stanici zatrolejovány všechny dopravní koleje. Seradovaci, manipulacní koleje a jižní výtažná kolej byly zatrolejovány až roku 1975..

Novinkou bylo roku 1965 instalováni prvního svetelného návestidla a to odjezdového u koleje c.2a na jižním zhlavi a roku 1969 bylo instalováno skupinové odjezdové svetelné návestidlo na severním zhlavi. Úplná výmena mechanických návestidel ve stanici za svetelná typu AŽD byla roku 1971.

· Roku 1980 byla zatrolejována stanice Jihlava mesto a mezistanicní úsek do Jihlavy hlavního, kde byl zahájen elektrický provoz dne 28. 5. 1980 trate Jihlava - Horní Cerekev.

V letech 1985 a 1986 se prikrocilo ve stanici k rešení naléhavé situace v cásti osobního nádraží. Do té doby se celá osobní doprava, nástup a výstup cestujících uskutecnoval na nástupištích u kolejí c. 5, 3,1,2a ostrovních nástupišt c. I a ci 2a. Toto rešení se již koncem 70. let stalo neúnosné nebot nákladní vlaky musely vjíždet mezi osobni vlaky a koncicí vlaky musely být co nejdríve rozposunovány, aby uvolnily místo pro osobní dopravu. Proto bylo rozhodnuto zahájit v listopadu roku 1983 kompletní prestavbu stanice a vybudovat nové samostatné osobni nádraží. V rámci prípravy stavenište byly od prosince 1983 do dubna 1984 zbourány objekty ležící na sevemí strane budoucího osobního nádraží. Zbourána byla roku 1984 í budova pravé cásti skladište spolu s nakládacími a prekládacími rampami. Na tomto míste byla zahájena výstavba dvou nových ostrovních nástupišt z cásti krytých. Položení kolejište nového nádraží, koleji 7 až 13 bylo provedeno Železnicním vojskem.

Slavnostní predáni do provozu a zahájeni vjezdu osobních vlaku na nová ostrovní nástupište bylo dne 14. listopadu 1986.

Nejvetsi akce ve stanici Jihlava nastala v r. 2007

A	B	C	D	E	F

N 49° 24.ABC E 015° 35.DEF

Kontrola souradnic:

Stage 1:

Na vypočtených souřadnicích nalezneš původní místo finálky, kde hledej hliníkový štítek s dvěma trojcifernými čísly xxx, yyy

FINAL:

Cache hledej na souřadnicích: N 49° 24.xxx E 015° 35.yyy

Cache je umistena do 5 min od zst. Jihlava. Nelezte nikde do kolejiste, mosty, prejezdy - tam cache neni.