Smirci kamen.

Smirci kamen u Samotina.

Historie smirciho kamene.

1. Smirci kamen dle Jurmana.

V knize od Hynka Jurmana „Smirci kameny na Vysocine“, ktera vysla v roce 2000 je na strane 41 tento zapis: „Za jednim kamenem jsem si zajel do Spitalskeho lesa mezi Rudolcem a Janovicemi. Pri lesni ceste na Samotin jsem nalezl obly kamen /53-51-15/ s uzkym krizem, pod jehoz levym ramenem je vyryt jeste kalich. Tomuto mistu se rika „U kalicha“ nebo „Na Mande“. Rezník, snad evangelickeho vyznani, vedl touto cestou byka, ktery se splasil, rozzuril a reznika roztrhal“. Ja jsem se vydal po vydani knihy smirci kamen hledat, ale bohuzel jsem prochodil cele okoli, ptal jsem se kolemjdoucich a nic jsem nenasel. Pred casem jsem dostal od kronikare Janovic pana Stanislava Sobotky planek, kde se kamen nachazi. Jedno letni odpoledne jsem vyrazil na Samotin a podle planku pomerne snadno kamen nasel. Kamen jsem si zakreslil, zmeril a vyfotil ze vsech stran i s detaily. Rozmery kamene jsou trochu odlisne, nez uvadi pan Jurman. Tloustka kamene je dole u zeme 17 cm, a v horni casti 11 cm. Sirka je prumerne 51 cm, a vyska 60 cm, protoze kamen je trochu poodhrnut oproti predeslemu mereni. Kalich, který je vytesan v levem dolnim rohu je 8 cm siroky a 12 cm vysoky.

(Zpravodaj obce Podesin 4/2005 – Zdenek Jaros)

2. Smirci kamen dle Flesara.

Ve Zpravodaji c.4/2005 jsem psal o smircim kamenu ve Spitalskem lese u Samotina, kde se rika „Na Mande“. Informace jsem cerpal z knihy od Hynka Jurmana. Skutecnost je vsak uplne jina. Upozornil me na ni pan Vaclav Flesar a ja jsem ji opsal z jejich kroniky doslovne:

"Rok 1693.

Obcas se schazime (evangelici) u lesa zvaného Spital na panstvi rudoleckem, kde hranice jsou ceske a moravske a panstvi zde se deli. To organizuje reznik z Polne, jehoz jmeno psati nemohu. Tam motlitby a pisne bratrske zpivame a kazdy nejake zalmy z Bible nasi predcita. Jest nas porad mene. Nebot kazdy strach o hrdlo sve ma. Tam vsude i u nas na hranicich panstvi i hranic zemských sibenice stoji. Zradci vsude jsou. Tak napsati musim zpravu zlou. Dne 25-ho julis (cervence) leta 1693, kdyz jsme v nedeli odpoledne tam byli, nahle z lesa spitalskeho vice jak 20 zoldneru s rucnicemi se vyrojilo a mnichu nekolik. To pak rez velka nastala a nekolik se z nás jim stavelo silne. Ostatni se snazili zachraniti uprkem rychlym. My pak bezeli jsme podel lesa toho k Podesinu a jini k Rudolci, Janovicum, Staji i jinde. Když vsechno uklidnilo se, tak jsme se dovedeli, ze zabiti na miste byli 2 chlapi ze Staje, 1 z Chroustova, 2 divenky velke z Rudolce. On ten les bukovy husty jest a my to dobre zname. Take o zivot prisel ten kazatel, reznik nas Bratrsky z Polne Jakub Holy. On silne posekany byl a na sibenici zaveseny hned na miste tom. Pak velike vyslechy po vsich vsech se konaly, ale nikdo nezradil nic. Velike stesti bylo pro nasi dusi. Skoda toho reznika, kazatele dobreho, který let mnoho zpatky vsem nam Bratrum ceskym dobro poskytoval pro dusi i nadeji nasi, amen. Ta mrtvola jeho zohavena visi a hlidana jest dnu 17, ve dne v noci, až hlava se mu utrhnula a on na zem i padnul. Pak telo jeho zahrabano na miste stejnem jest. Ty zoldneri, co tajne jeho telo hlidali, doufali, ze nekdo dojde z nas a telo jeho odnese. To oni uz davno tak vypozorovane maji. Ale my všichni hloupi nejsme o nic vic, jak panstvo katolicke.

Rok 1698.

Nekteri lidé, co jeste Bratri cesti jsou, penize slozili a domluvu mezi sebou ucinili, ze postavi na miste tom, co Jakoubek, kazatel lidovy bratrsky zabity byl, kamen pamatny. To se stalo leta 1693 u lesa zvaného Spital v den jmena Jakub 25. cervence. Nekolik lidi techto i ja s nimi sel take. Do Polne na panstvi jsme se vypravili se suplikou (prosbou), aby povoleni jsme dostali. Slib jsme dali, že zadne srocovani konati se nebude a vsechno cestou pokojnou udelano bude. S nami sli i robotyri, kteri uz delsi cas viry katolicke jsou, ale svedomi hryze jest. Zastupce hrabete Ditrichstejna nas prijali, pisaru vselijakych u toho jednani jest a vyslechnuto bylo. Divne pohledy na nas padaji a vselijake suskani slyseti jest. Pak ven nas s kancelari poslali a pul dne jsme venku cekali. Nakonec zase pozvani jsme zpatky byli a rekli nam toto. Ze jestli vime, ze pan Ditrichstejn, tvrdy katolik jest a ze kacire rad nema nic Sice, ze jeho milost s timto nesouhlasi, ale kdyz zádne rebelie ciniti nebudem, at, tedy ten kamen nejaky tam vsaditi muzeme na strane ceske. Ze vsak, abychom penez na tu vec zbytecnou nezadali, sami si to zaplatili a praci potrebnou vykonali, krome casu robotniho a svatecniho. Kazdy jeden musel ruku podati, polibiti a pozpatky s komnaty ven vycouvati s hlavou ohnutou. Hned jsme po domluve ten kamen v Polne zhotoviti dali, na kterem jest datum ten i jmeno Jakoubek vytesano s tim napisem na strane jedne. Na strane druhe jest sekera reznicka, tot stav jeho i kalich nas, coz prislusnost k církvi Bratrske jest.

Na Miestie teym, zabiteg Byw clowiek Dobry
Reznig z Polny Gakoubek zwany
Syn Dobreg Cyrkwy Bratrski
To stalo sie Dnia 25 – ho Julis
Lietha Panie 1693

Kdyz ten kamen jsme davali do zeme potem pokropeny, to taky kosti jeho tam nalezeny byly a blizko mista toho zpatky dany jsou. Ti ostatni, co tady ubiti byli, jinde zakopany jsou, ale to nikdo povedet nechce z rodin tech, kam tech 5 rodin patrilo rodem svym. To byla jest tragedie hrozna a obzaloba cirkve svate, ktera za to muze."

3. Smirci kamen ve skutecnosti.

Jak to bylo doopravdy se jiz asi nikdy nedozvime. O panu Jurmanovi je znamo, ze pise historicke knihy, ale v archivech ho moc neznaji. O autenticnosti Flesarovy kroniky se také vedou dohady. At je to tak nebo onak, kamen tu stoji a je na vas jej navstivit.

Avšak nedávno mohl být kámen naždy ztracen. Pri težbe dreva byl kámen zaježden težkou technikou do zeme. Obyvatele nedalekého Samotína to zjistili, vyzvedli, vycistili a uložili ve svém dome. A nedávno vrátili zpet do lesa, avšak kvuli trvající težbe položili o pár metru výše nad cestu. Až bude v lese opet klid, vrátí jej na puvodní místo. A za to jim velké díky.

Kamen je registrovany pod polozkou 1410 a najdete ho take na internetovych strankach, odkud jsou fotografie nize:

Smirci krize 1

Smirci krize 2

Cache.

Ke kameni se dostanete z parkovište po lesni ceste. Kes se nachází 45 metru od smirciho kamene približne smerem k obci, ke ktere utikal predek pana Flesara pri zatahu zoldneru roku 1693. Vydejte se po jeho stopach. Je to presne smerem, kam se kámen nyní dívá.

Mapa.

Prejeme pekny vylet a uspesny odlov.

Kliknete a ohodnodte tuto kešku: