Cesta k pokladu zrídka bývá rovinkou
- tahle vubec není výjimkou.
Sem bez GPS
radeji nelez!
Pokud však strach nemáš
a kuráž nechybí ti
a recmi nenecháš
se zastrašiti,
pak že výzvu najdeš vez
a od kaplicky vzhuru bež!
Je už stará,
rozpadá se,
Za ní hrbitov
prostírá se
a od nej v lesík
pešina se
spoustou rostlin
ubírá se.
Kopce vlevo
nelekej se,
na lepší cestu
vyškrábeš se.
Ta zleva doprava vede
a snáze v lehcí pout te svede:
Dáš-li se vlevo
na sokolskou chatu kvacíš,
pujdeš-li vpravo
semerem k Ludvíkovu krácíš.
Radeji se rozhlédni
kolem sebe pohlédni.
Že udýchán jsi nemusíš se stydet,
obec Železnou jde z plácku videt,
a že vidíš cestu ke hrebeni?
vždyt prehlédnout ji možné není!
Jenže cestu správnou najdeš
kolem ní když suše projdeš
a cestou druhou, za ní, dáš se
že zpocený jsi už jak prase?
Povím ti, že tento úsek
poslední je, už jen kousek!
Cesta vzhůru skrze klestí
tváří se dost nevlídně.
Za chvíli však s trochou štěstí
les po pravici prořídne.
A teď už snad za chviličku
při pohledu skrze les
na kraji strmém stát lavičku
na místě zvláštním zahlédneš.
Vpravo hled a pres kere kuk
- na kraji skalky stojí buk.
Tento strom v pokrocilém stárí
k Fürstenwaldu stojí tvárí
a jako všech buku král
kdysi velkou roli hrál.
Všeho ptactva kamarád
lidi ale nemel rád.
Onomu slavnému to králi
kamarády posekali.
Když pak i u nej došlo k první ráne
ve stromu prasklo, buk spadl na ne.
A to je príbeh, jak jsem jej slyšel
jak král stromu o korunu prišel.
Dolní pulka však žije stále
na památku buku krále...
Že ze skalky nadchne te do okolí výhled,
že rekneš si, že stál za to ten výlet
už proto, že s károu sem prijet
nejde - na to vem jed!
Jak hezké místo je to, dívej!
Tak odpadky neprispívej!
Není možné to tam hlídat,
tak treba ze me vem si príklad:
Já co mužu s sebou nosím
...
jenom kešku, nech tam, prosím:)
PS.
Ve výletech za temito kešky
nedostaneš se jinak, nežli pešky.
A stejne lepší, než dovnitr pohled
vždycky bývá odsud rozhled!