Aktualita: Tento rok
slaví obec Ostružná 450.výrocí od založení.
Cache se nachází v 815 m.n.m. a je
prilezitosti pro peknou procházku po okolí a prekrásné prírode.
Radeji kes v zime nehledejte hrozi prozrazeni skryse !!! Prosím
parkujte pokud možno dole pred obecním úradem, at místní
nenadávají.
1) Fotografie z roku 1918
2) Fotografie z roku 1933
3) Fotografie z roku 1949
Horská obec Ostružná (700 - 950 m)
leží 1 km západne od Ramzovského sedla. Je nejvetším
strediskem cestovního ruchu na Jesenicku. V zime jsme
lyžarským rájem, v léte oblíbeným turistickým místem.
Historie: Klícem k vysvetlení ceského jména obce je její nemecký
název. Ten však puvodne znel Spaarrenhau ve významu místo,
kde se kácely klády. Z puvodního názvu vzniklo nárecní Spornhau
(Sporn- ve významu ostruha) a jeho prekladem koncem 19. století
dnešní Ostružná. Cástí Ostružné je osada a
katastrální obec Petríkov (nemecky Peterswald), které dal jméno
její zakladatel Hanuš Petrvaldský. Zatímco Ostružná
mela ve znaku na peceti dva kopáce preložené krížem, na
petríkovské pecetí byla radlice. V roce 1960 byla k Ostružné
pripojena osada Ramzová. Katastrální výmera se tím rozšírila
na 2508 hektaru a v roce 1991 v tomto areálu žilo 1 123 osob
ve 36 trvale obydlených domech. V letech 1975 až 1990 byla
Ostružná s osadami formálne pripojena k Branné. Bez Ramzové
mel katastr obce rozlohu 2443 hektary, z nichž 1820 pripadalo
na katastrální území Ostružné a 623 na katastrální území
Petríkova. Osou je údolí Cerného potoka s prameny pod Smrkem (1125
m), Brouskem (1114 m) a Travnou horou (1120 m) v severní cásti
petríkovského katastru pri státní hranici s Polskem. Proti toku
Cerného potoka smeruje železnicní trat z Hanušovic do
Jeseníku, severne od Ostružné opouští údolí a spolecne
se silnicí stoupá do Ramzovského sedla. Východní cást katastru
Ostružné je pokryta Keprnickou hornatinou, pod Keprníkem (1423
m) a Šerákem (1351 m) pramení reka Branná. Strední nadmorská
výška Ostružné je 694 m. Pocet obyvatel Ostružné
se od poloviny 19. století neustále snižoval. V roce 1869 zde
žilo 869 obyvatel, do roku 1900 se jejich pocet snížil na
791 ve 144 domech (v Ostružné 105 domu a 584 obyvatel, v
Petríkove 39 domu a 207 obyvatel). Až na jednoho se tehdy
všichni hlásili k nemecké obcovací reci. Avšak
postupne se zde po roce 1918, zejména zásluhou železnicních
zamestnancu, vytvorila ceská menšina (v roce 1930 bylo ze
708 obyvatel 51 Cechu). Výmena obyvatel po druhé svetové válce
vedla do roku 1950 k poklesu na 357 obyvatel ve 132 domech (v
Ostružné 314 obyvatel a 94 domu, v Petríkove 43 obyvatel a 38
domu). Pri posledním scítání V roce 1991 bylo v Ostružné
zjišteno 97 osob ve 28 domech, v Petríkove jen 16 osob v
peti trvale obydlených domech. Ostružná byla založena
kolštejnskou vrchností v roce 1561. Podle lánového rejstríku
zde roku 1677 hospodarilo již 41 usedlíku. Ti si v roce 1794
postavili kostel Trí králu a o rok pozdeji pri nem byla obnovena
fara, zaniklá v 16. století. Školní vyucování v soukromých
domech zacalo v 18. století, budova školy byla postavena v
roce 1800. V roce 1834 mela Ostružná 98 domu a 627 obyvatel.
Petríkov byl založen v roce 1617 a podle lánového rejstríku
hospodarilo v osade v roce 1677 12 zahradníku. Do roku 1834 se
rozrostla na 32 domu s 202 obyvateli. Po roce 1848 byly obe vesnice
pripojeny k staromestskému soudnímu okresu v šumperském
hejtmanství. V Petríkove se zacala rozvíjet težba pyritu
(zanikla po první svetové válce) a tuhy (s prestávkami pokracovala
i v meziválecném období). Ve druhé polovine 19. století zde
pracovala jediná výrobna zinkových barev v tehdejším
Rakousko-Uhersku. Zdejší rozlehlé lesy byly majetkem
kolštejnského velkostatku a v meziválecném období pecoval
státní revír o 900 hektaru lesa. Jeho bohatství bylo cástecne
zpracováváno na pile a výrobnou kartácových desticek. Mezi dvema
válkami pracovaly v Ostružné také dva mlýny. Pro její rozvoj
bylo duležité zrízení železnicní stanice na trati z
Hanušovic do Frývaldova v roce 1888. V roce 1854 zacalo
školní vyucování v soukromých domech v Petríkove a v roce
1915 zde byla postavena školní budova. K nemeckým
školám v obou vesnicích pribyly po roce 1918 ceské
menšinové školy, ale po roce 1938 byly uzavreny.
Politickému životu v obci dominovaly nemecká
krestanskosociální a agrární strana, které si své postaveni
udržely i pred druhou svetovou válkou. Po roce 1945 se
hospodársky málo atraktivní obec zacala vylidnovat. Na zemedelské
pude od roku 1949 hospodaril staromestský státní statek. Na druhé
strane se v míste zvyšoval turistický ruch a Ramzová
(zvlášte po vybudování lanovky na Šerák),ale i
Petríkov, se staly oblíbenými turistickými a zejména
lyžarskými stredisky.
DO LOGU NAPISTE
PROSIM VAS NAZOR NA TO ZE SE O GEOCACHINGU PISE SKORO V KAZDEM
CASOPISE A JESTLI JE TO DOBRE !!!
>
