Tenhle Ušípanský mlýn, o kterém vám budu vyprávet
je už hodne hodne starý. To se pozná podle toho, že je o nem zmínka
z r.1578, kdy Aleš Klenovský rozdelil panství vlašimské na dva
díly. K druhému dílu patril v Pavlovicích dvur Blanický s tvrzí
pustou a mlýn Ušípaného. Je víc nežli jisté, že mlýn kdysi patril
ke dvoru Blanici. Za druhé také proto, že má nebo lépe receno mel
takové ohromné drevené kolo, které vesele klapávalo, když ve mlýne
vesnicané z celého okolí mleli zrní na mouku.
To se ví, dnes už v nem není pan otec-jak se
kdysi mlynárum ríkávalo, nepobíhá tam mlynárská chasa-umoucnený
stárek a mládek. Nezastaví se v mlýne svetobežný krajánek. Byl to
stejne vzláštní nárudek tihle krajánci. Putovali s rancem pres
záda, hulkou v ruce od mlýnu k mlýnu, pešky podle potoku a rek,
krížem krážem široširým krajem. Mluví-li se o myslivecké "latine",
pak krajánci bývali mistry mlynárské "latiny". Zvlášte ve mlýne
bývaly veselé "tácky". Besedníci sedávali kolem stolu porízeného z
vysloužilého mlýnského kamene a krajánek vyprável o tom co se mu
cestou prihodilo a co se deje ve svete nového. Škoda, že se
nezachovaly záznamy historek od kamenného stolu a z umoucnené
šalandy.
A najednou je všemu konec. Ušípanský mlýn r.1934
vyhorel a kdyby i né, stejne by jej chtej nechtej potkal stejný
osud jako všechny jiné mlýny na Blanici. Kdo by se dnes v dobe
elektriny, nebo v dobe kdy už létáme na mesíc spoléhal na vodu,
které bylo nekdy málo, nekdy zase kapánek moc.Takže takový pan otec
nevyšel nikdy zestarostí jestli dnes mu voda nesebere "vontroky" s
jezem, nebo zítra celý mlýn.
Povezme si neco o tom, jak to vypadalo v
takovém "Ceském mlýne". Že to ve mlýne vždycky dobre klapalo,
ríkalo se mu také "klepác". Obrovské vodní kolo na silném
dobovém hrídeli pohánelo menší palecní kolo a to zase otácelo
hrídelem, na kterém byl upevnen mlýnský kámen t.z. behoun.
Mlýnské kameny byly dva, spodní stál a vrchní se otácel do
jehož stredu-do oka behounu padalo obilí, které se dostalo
otácením behounu mezi drsné plochy kamenu, takže se zrní
drtilo-mlelo na menší kousky-šrot. Nejdríve bylo nutné zrní
"ošpicovat", to jest zbavit zrno slupky a pak teprve pocalo
vlastní mletí mouky. Rozdrcené zrní prešlo pres hedvábné síto,
které vysívalo mouku, zbytek po síte prepadával do násypky a
tak se to opakovalo nekolikrát. "Mlec" majitel obilí každý sám
musel svoje melivo prenášet z dolejšího patra zpet do mlýnice
k dalšímu sejití. Když se mlelo žito, tak první
mouka"vyrážená" se jmenovala "výražka", druhá mouka
"chlebová"a tretí otruby. Z pšenice byla mouka I.aII.III.
zvaná kruchová, z níž pekli pekari chutné "krušiny". Za mletí
se mlynári penezi neplatilo, pan otec si ponechával
t.z."mericné", to jest cást obilí, které si mlec do mlýna
privezl. Tento zpusob mletí na ceském mlýne se udržel od mládí
našich prababicek a kdo ví, jak ješte dlouho pred tím až do
casu, kdy na konci 19.století porídil mlynár Eduard Rittig
stroje nové moderní t.z. stolice. U tohoto zarízení už byly
výtahy, takže mlecu nebylo již potreba. Po první svetové válce
asi roku 1920 rovnež mlynár Eduard Rittig porídil pro mlýn
naftový motor firmy Laurin-Klement o síle 16 HP, takže v dobe
sucha nebyl mlýn závislý na vode.
Je opravdu težké zjistit všechny majitele mlýna,
kterí se tu vystrídali, ale zajímavé je to, že už v XVI.století se
tam ríkalo"U Ušípanu" a tak se tam ríkalo až do roku 1934, když
mlýn vyhorel. Poslední majitelé, kterí jsou ješte v pameti, byly
tri. Generace Kyselu, poslední Josef Kysela prodal mlýn v zacátku
první svetové války Eduardu Rittigovi. Jeho syn Ladislav zase
prodal mlýn Josefu Kupsovi z Polánky, za kterého mlýn vyhorel a již
se více neobnovil. Všechna mlýnská zarízení, vcetne vodního kola
provádeli mistri svého remesla sekerníci. Sekerník to byl aby se
reklo takový všeumelec. Truhlár, tesar i strojník a dát ohromady
takový mlýn, jiste to byla fuška nemalá!
Jo a ke konci tohoto vyprávení. No reknete, co by
to bylo za starý mlýn, kdyby u neho nebyl vodník, nebo také, jak se
dríve ríkávalo "hastrman". Byl to prý takový malý zelený mužícek s
cepickou na hlave a ze šosu mu stále kapala voda, sedával u splavu
na vrbe a cekal, až treba takovej malej zvedavej kluk pujde k vode
a najednou žblunk a už je pro kluka zle. Proto deti pozor! Jestli
neumíte dobre, opravdu dobre plavat, nikdy nechodte k rece, ten náš
vodník tam porád ješte je!
Tak tenhle vodník za ta léta a jeho rod za
staletí nashromáždíl pekné jmení. Tu pekná panenka ztratila v rece
retízek, tu prstýnek. Jindy zase reka prinesla kousek zlata z
horního toku. (Vždyt víte, že se Blanici ríkalo "Zlatá reka" a
zlato se na ní težilo v okolí Roudného.) Také si nekdy vysloužil
nejakou tu zlatku od mlynáre, za pomoc pri velké, ale i malé vode.
Vodníci poklad ukryli a hlídají ho. Takže se pripravte, že ho
nedají jen tak.
A jak poklad najdeme? Vodníci nám nechali pár
stop a také nejaké pocítání, aby to prípadný hledac pokladu
nemel tak jednoduché. První cást postupných souradnic hlídají
víly a je uložena v keši
GC1VY8T Smirci kamen Znosim v logbooku a na
krabicce. Druhou cást souradnic hlídá hejkal a je uložena v keši
GC1W9JP Smirci kriz Vlasim, taktéž v
logbooku a na krabicce. Ted už máme alespon neco. Ješte trochu
toho pocítání a hurá pro poklad. Spocítejte pocet oken mlýna na
štítové stene smerem do dvora - máte císlo A. Spocítejte pocet
mlýnských kamenu na dvore, které dnes slouží jako stul - máte
císlo B. Ve kterém roce je první dochovaná zmínka o tomto mlýnu
- máte císlo C. Ve kterém roce mlýn vyhorel a už nebyl obnoven
jeho provoz - máte císlo D. Souradnice z keší
GC1VY8T Smirci kamen Znosim a
GC1W9JP Smirci kriz Vlasim Vás dovedou k
místu, kde se dá reka Blanice prekonat. Na protejším brehu je ve
skále vytesaný letopocet. Provedte ciferizaci tohoto letopoctu -
máte císlo E. Souradnice ve vzorci oznacene XX jsou souradnice z
kesí
GC1VY8T Smirci kamen Znosim a
GC1W9JP Smirci kriz Vlasim
Souradnice pokladu potom
jsou :
N 49°
XX+(D-C-(29*A)-(4*B)).XXX+((4*A*B)+A-E-1)
E 14°
XX+(D-(2*C)+(A*B*50)+(7*E+1)).XXX+((3*A*B*E)+(A*B+2))
Upozornení : Dvur mlýna je soukromý pozemek. Pro
zjištování indícií není treba vstupovat za vrata na moste. Mlýn se
dá obejít z pravé strany nebo obeplout zleva :-). V letních
mesících je v blízkosti mlýna detský tábor, tak pozor pri odlovu na
zvedavé deti. K pokladu jdete lesem. Vede tudy pekná pesinka. Asi
70m od pokladu opuste pesinku a sejdete k vode mistem kudy tekla
voda. Kesku lovte od vody. Asi 20m od keše po
proudu reky je táboriste. Takže mužete posedet a vychutnat si toto
místo, prípradne opect si spekacek.
Urcite sebou:
- souradnice z keší
GC1VY8T Smirci kamen Znosim a
GC1W9JP Smirci kriz Vlasim
- boty i odev do nekdy dost strastiplného terénu (možnost
ušpinení,
namocení)
- minci do pokladu (nejlépe starou nebo cizí menu, ne
soucasná
platidla!)
- kalkulacku pro výpocet finálky