Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.
Vrchol Haltrava dosahujici nadmorske vysky 861,9 m dal jmeno nejen hrebenu od Vyhledu po Vranovske sedlo, ale take geomorfologickemu okrsku Haltravska hornatina s nejvyssimi horami Ceskeho lesa. Spolu se sousednim vrcholem Tyrolkou vytvari Haltrava priblizne 800 metru dlouhy zalesneny hrbet s temer neznatelnym sedlem uprostred. Bezprostredni okoli samotneho vrcholu pusobi klidnejsim dojmem nez v pripade Tyrolky, predevsim diky protahlemu plochemu temeni s mensimi a mene castymi skalkami ci kamennymi shluky.
Haltrava je tradici povazovana za jedno z mist, kde se v ceskych zemich sletavaly carodejnice. Nejblizsimi kopci s podobnou povesti jsou Plesivec u Jincu a Tristolicnik na Sumave. V nasi dobe se na Haltravu obcas sletaji turiste, aby se zucastnili turistickeho pochodu Prechod Haltravy. Poprve jej na jare 1983 poradal Jaroslav Danzer, pochod tehdy mel dve trasy o 15 a 25 kilometrech, doplnoval je beh. Od roku byl pochod poradany i pro verejnost. J. Danzer organizoval vsechny rocniky az do sve smrti v roce 1995, na jeho pamet je pochod od roku 1996 jeho memorialem. Nejpocetnejsi rocniky se konaly na konci 80. let, kdy ucast presahovala 500 turistu, v poslednich letech pocet ucastniku obvykle nedosahuje stovky.
Syc rousny
V oblasti Haltravskeho hrebene ziji krome jinych ohrozenych druhu zvirat i dve vzacne sovy a to syc rousny a vyrazne hojnejsi pustik obecny.
Syc rousny (Aegolius funereus), nekdy vzhledem k jeho velikosti uvadeny jako sycek rousny, je spise mala sova z celedi pustikoviti. Jeho prirozenym biotopem je tajga, starsi jehlicnate lesy, ale je schopen zit i ve smisenych a listnatych lesich v horach, vzacneji v pahorkatinach. Syce rousneho bychom nasli v borealnim pasu cele severni polokoule, v Evrope se mimo uvedene pasmo vyskytuje take v Alpach, Karpatech, pohranicnich horach Cech a nekolika dalsich ostruvkovitych populaci.
Vzhled i velikost syce rousneho je velmi blizka syckovi obecnemu. Ptak dosahuje delky okolo 25 cm, kridla maji rozpeti presahujicim lehce 50 centimetru. Hmotnost je obvykle 120–150 gramu, ale muze byt v rozsahu 90–200 gramu. Na zavalitem tele ma velkou kulatou hlavu s napadnym oblicejovym zavojem. Velke oci jsou zlute, cerne oramovane; cerne lemovany je i cely sedy oblicej. V pomeru k hlave maly zobak je sedy a zahnuty.
Svetle sede az svetle hnede opereni je vylepseno bilymi pruhy a skvrnami, nejvice na spodni strane tela, takze ve svem prostredi je dokonale zamaskovan. Mladi ptaci maji peri cokoladove hnede, dospeli ptaci obou pohlavi se od sebe vzhledem nelisi. Pomuckou pro odliseni syce od sycka obecneho jsou nohy, ktere jsou cele operene a to vcetne prstu; proto tez syc rousny. Dalsim znakem je let, ktery je u syce primy, zatimco u sycka obloukovity.
Potravou syce jsou drobni hlodavci jako hrabosi, lumici a mysi, dale mali ptaci vcetne mladata, ktere lovi v naproste vetsine pripadu v noci. Poklesnou-li stavy hlodavcu, prechazi na lov rejsku a plsiku, popr. zacina utocit i na ptaky vetsi, nez je on sam. Svou korist vyhlizi na vyse polozenem miste, napriklad v blizkosti mytin ci vresovist, a prekvapuje ji rychlym, neslysitelnym vypadem.
Podminkou pro zivot syce rousneho v nektere lokalite je krome dostatku vhodne potravy i dostatek stromovych dutin pro hnizdeni. Nejradeji ma dutiny opustene datlem cernym, rad vyuzije i ptaci budku spravne velikosti. To je stestim pro snahu o zvyseni jeho celkovych pocetnich stavu i pro moznost nalakani na hole hrebeny ceskych hranicnich hor. Vyvesena budka vsak musi byt dobre chranena pred kunami.
Do nalezene dutiny snasi samice priblizne od poloviny brezna 4 az 6 vajicek, na kterych sedi vyhradne samice priblizne 4 tydny. Samec plni po tu dobu ulohu lovce a zasobovace, samici krmi v dutine, pripadne ji privola kratkym signalem. I po vylihnuti mladat samec potravu pouze opatruje, samice ji nasledne v dutine rozdeluje ptacatum. Priblizne po mesici od vylihnuti opousteji mlade sovicky dutinu, ale jeste dlouho se nechavaji rodici krmit, pricemz mladata o potravu zadoni v noci dosti hlucne.
Populace syce rousneho na uzemi Ceske republiky byla v 90. letech odhadovana na 600–700 paru, pocetni stav by mel byt setrvaly nebo mirne rostouci, ale ornitologove vahaji, zda nejde jen o zdanlivy narust zpusobeny dukladnejsimi pozorovanimi. Syc rousny patri mezi zvlaste chranene druhy, nebot je silne ohrozeny a to predevsim lesnim hospodarstvim, ktere jej pripravuje o hnizdni dutiny.
Hreben Haltravy a Bucina
Prijedte se podivat na krasne horske buciny Ceskeho lesa i rozeklane dlouhe skaly. Projdete se lesem po hrebenove Baarove ceste a mimo cesty na Bucine, nadechnete se vlhkeho vzduchu a poslechnete si sumeni korun stromu.
Haltravsky hreben tahnouci se mezi Caparticemi a Pivoni vytvari jihozapadni hradbu Chodska a ze svych severovychodnich uboci nabizi krasne vyhledy do vnitrozemi. Souvisle pasmo vrcholu je oddelene jen melkymi sedly a neklesa pod nadmorskou vysku 800 metru, obdobne vysoka je i blizka Bucina. Doby ledove ve starsich ctvrtohorach ozdobily zdejsi vrcholy skalami a mrazovymi sruby, svahy jsou pak posypany kamennymi mori a sutovymi proudy.
Rozsahly lesni komplex patri mezi ty nejcennejsi lesy v Plzenskem kraji a to predevsim pro zachovale, geneticky cenne listnate porosty misty temer pralesoviteho charakteru. Pro svuj vyznam byl hreben Haltravy spolu s Bucinou a Starym Herstejnem vyhlasen v roce 2009 evropsky vyznamnou lokalitou. Pri sve navsteve tedy nezapomente, ze jste na velmi cennem uzemi Chranene krajinne oblasti Cesky les.