Racovske rybnicky Traditional Geocache

Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.

Prirodni pamatka Racovske rybnicky je situovana na severozapadnim okraji Sedmihori, v melkem udoli nedaleko prameniste Darmyslskeho potoka pod svahy Racovskeho vrchu a Maleho Chlumu. Vyhlasena byla na ochranu mozaiky lucnich, raselinnych a bazinnych stanovist s mnoha ohrozenymi druhy rostlin.

Geologicke podminky

Louka mezi rybnicky

V udolicku se hluboko pod povrchem potkavaji zuly sedmihorskeho pne s kontaktne premenenymi horninami domazlickeho krystalinika. Toto podlozi je prekryto naplavenymi hlinito-pisecnymi sedimenty, na kterych se z trvale prevlhcenych pud vyvinuly predevsim pudy glejove.

Historicky vyvoj

Racovske rybnicky sve jmeno ziskaly podle blizke vesnice Racov, na jejimz katastralnim uzemi lezi. Podle terennich stop i historickych map slo puvodne o ctyri male rybnicky. Mapa I. vojenskeho mapovani z druhe poloviny 18. stoleti zachycuje nad Darmysli jeste ctverici rybnicku, pozdejsi vojenska mapovani uz zaznamenala jen nejhornejsi rybnicek. V soucasnosti uz hraze spodnich dvou rybnicku vodni hladinu nevytvareji, jsou nad nimi jen mokriny. Horni dvojice rybnicku ma stale hladinu patrnou a prave tyto rybnicky jsou s prilehlymi loukami predmetem ochrany ve forme prirodni pamatky vyhlasene v roce 1984 na uzemi o rozloze 4,36 ha.

Kvetena

Diky ruzne intenzivni pritomnosti vody od rybniku po vlhke louky lze na uzemi prirodni pamatky najit mnoho zajimavych rostlin vazanych na vodu. Na volne hladine dolniho rybnicku je mozne najit spolecenstvo masozrave bublinatky jizni (Utricularia australis) a spolecenstvo s rdestem vzplyvavym (Potamogeton natans), jehoz listy hladinu pokryvaji. Brehy a okoli rybnicku porustaji spolecenstvi s dominantni preslickou poricni (Equisetum fluviatile). Na stejnych mistech a v mokradu mezi rybnicky rostou ruzna spolecenstva, v nichz prevazuji ostrice stihla (Carex gracilis), ostrice zobankata (Carex rostratae), ostrice mechyrkata (Carex vesicaria), ostrice obecna (Carex nigra), trtina sedava (Calamagrostis canescens), sitina rozkladita (Juncus effusus) a skripina lesni (Scirpus sylvaticus).

Mezi dominantnimi druhy lze najit radu zajimavych druhu jako napr. vzacnejsi mochna bahenni (Potentilla palustris) znama tez jako zabelnik bahenni (Comarum palustre) s tmave nachove zbarvenym kalichem kvetu, silne ohrozeny horec horepnik (Gentiana pneumonanthe) s nalevkovite zvonkovitymi, syte azurovymi kvety, popularni masozrava rosnatka okrouhlolista (Drosera rotundifolia), nadherne kvetouci a chranena vachta trojlista (Menyanthes trifoliata) znama pro tvar a chut svych listu jako horky jetel ci dalsi chraneny druh, bahenni bazanovec kytkokvety (Lysimachia thyrsiflora) se zlutymi kvety.

V jihozapadni casti prirodni pamatky je vlhka bezkolencova louka prevazujici travinou bezkolenec modry (Molinia caerulea). Mezi travinami je popsan vyskyt ohrozene orchideje prstnatce majoveho (Dactylorhiza majalis), silne ohrozeneho vsivce lesniho (Pedicularis sylvatica) a ohrozeneho vemeniku dvoulisteho (Platanthera bifolia), orchideje, jejiz nazev silne kontrastuje s neznymi bilymi kvitky.

Nektere z uvedenych druhu rostlin potrebuji pro svuj zivot specificke podminky a tak jsou mokradni louky sekany. Hlidan je take vodni rezim celeho chraneneho uzemi.

Bublinatka jizni

Jednou z uvedenych rostlin je bublinatka jizni, druh masozrave rostliny. Na celem svete nalezneme priblizne 220 druhu bublinatek, z nichz se vetsina vyskytuje v tropickych nebo subtropickych oblastech. V mirnem pasmu je zastoupena podstatne vzacneji, pricemz v Evrope naleznete jen 7 vodnich druhu.

Bublinatka jizni nepatri mezi obecne zname rostliny a to predevsim pro svou relativni vzacnost a skryty zivot. Vytrvala rostlina je trvale ponorena ve vode, kde volne pluje. Nad hladinu vystrkuje pouze stonek s kvety a vzacne dychaci stonky. Jeji rapikate listy jsou usporadany dvourade, az 12 kvetu vytvari hrozen, jejich barva je citronove zluta. Kvete od cervna do zari, pak bublinatka zacne vytvaret na konci stonku zimni pupeny. Tyto pupeny se oddeli od odumirajiciho stonku a spadnou do vody, kde na dnu preckaji zimu.

Pro lov zivocisne koristi se bublinatkam premenou z listu vyvinuly lapaci mechyrky. Jedna rostlina ma az nekolik tisic mechyrku o rozmerech do 4 milimetru (nemusite se tedy bat, ze by vas rostlina ohrozila, o zadnou Adelu nejde). V lapacim mechyrku uzavrenem zaklopkou je velky podtlak. Na zaklopce jsou pak chloupky, ktere jsou spoustecim mechanismem pasti. Pokud se jich nejaky maly zivocich (prvok, roztoc, korys, drobny hmyz, nebo jeho larva) dotkne, vyklopi se zaklopka dovnitr mechyrku a podtlak nasaje vodu i s hmyzem. Kdyz se mechyrek naplni vodou, dojde opet k uzavreni mechyrku. Korist nemuze uniknout a je stravena enzymy nebo symbiotickymi mikroorganismy, nazory vedcu se v tomto ruzni. Mozna past bublinatky ocenite jako dumyslny mechanismus, ale jeji hlavni prednosti je rychlost: od prvniho impulsu zivocicha po opetovne zavreni zaklopky uplyne jen 1/160 sekundy! Dabelske!

Zivocichove

Na uzemi prirodni pamatky byly zatim zjisteny jen obvykle druhy popsanych typu stanovist, nicmene odbornici nejsou s rozsahem dosavadniho pruzkumu spokojeni. Dozajista se v sezone setkate s neprebernym mnozstvim zab, kdesi za steblem bude mozna schovany mokradni broucek nosatec (Apion modestum).

Kudy ke krabicce

U hraze dolniho rybnicku

Auto muzete odstavit v Darmysli (waypoint P2) a vydat se lesni cestou vedouci po upati Chlumu.

Dalsi moznosti je zajet do Racova, odkud vede prijemna polni cesta k blizkemu lesu. Auto zastavte v okoli waypointu P1 a pole obejdete po ceste lesem, na waypointu T1 odbocte na sever. Pokud byste se preci jen vydali pres pole, pak pruh rybniku a mokradu lze nejlepe prekonat po hrazi dolniho rybnicku.

Pokud chcete vyrazit k rybnickum z Mezholezske kotliny ci z prstence kopcu, dojdete k 7. zastavce naucne stezky v sedle mezi Racovskym vrchem a Malym Chlumem a pokracujte k waypointu T1.

Nevstupujte do podmacenych casti prirodni pamatky, krome vlastniho znecisteni byste urcite ponicili chranene rostliny nebo udusali pudu.

Serie Sedmihori

Prirodni park Sedmihori je malebnou vrchovinou tvorenou podkovou dominantnich vrchu vystupujicich z ploche okolni krajiny. Mrazove sruby, pseudokary, kamenna more a proudy, skalni misy i osamele balvany nepreberneho mnozstvi tvaru jsou temi nejlepsimi priklady forem zvetravani zuly na ceskem uzemi, zaroven i duvodem, proc je ke jmenu Sedmihori casto pripojovano sluvko tajemne.

Zveme vas i touto keskou na putovani po krasach Sedmihori, na jeho vrcholy, do jeho lesu, k nekolika rybnikum, do pekne a zajimave prirody. Pevne verime, ze se vam Sedmihori bude libit, neco se o nem dozvite, najdete nekolik kesek a treba objevite i nam neznama mista, ktera si zamilujete.

Planujete-li navstivit vice krabicek najednou, vybavte se na cestu dostatecnou zasobou tekutin. Nevime o stalem zdroji vody na uzemi parku, natoz vody pitne. Cele Sedmihori je velmi suche, zaroven spatne dostupne a proto vubec neuvazujte o rozdelavani ohne. Dlouhe kalhoty a dobre boty mohou byt na mnoha mistech vyhodou.