Historie
První zmínka o Maršovicích pochází z roku 1205. V darovací listine, v níž král Premysl Otakar I. dává vesnici Týncany jakémusi panu Slavkov jako odmenu za verné služby, je krome dalších zminován i Jirík z Maršovic. V listinách z let 1220 - 1222 se pripomíná i Jiríkuv syn Jindrich z Maršovic. Tvrz maršovických vladyku stávala zrejme trista metru severne od soucasného kostela, dnes Na valech vedle tzv. Dvora. Roku 1370 jsou pak pripomínáni další vladykové z Maršovic - Jindrich, Pribyslav, Hroch, Purkhard a Bohuslav, recený Vicher. Pocátek 15. stoletínám prináší další jména rytíru z Maršovic - 1408 Hroch z Maršovic, 1412 Hanuš z Maršovic a konecne v roce 1448 Hanuš z Fricštejna a z Maršovic Pak se zprávy o Maršovicích približne na sto let ztrácejí. Rod puvodních držitelu mezitím vymírá, Maršovice precházejí do držení jiných šlechtických rodu. Pocátkem šestnáctého století, v roce 1510, je vlastní Jan Krysostav z Hostoune. V roce 1528 precházejí Maršovice z držení bratrí Viléma a Jana z Vojslavic do vlastnictví Jana Kosohorského z Rícan. Ten je v roce 1555 již se zderadským zbožím prodává rytíri Václavu Bendovi z Nectin. O necelých deset let pozdeji, v roce 1564 však Maršovice vlastní Vilém Kosor Malovec z Malovic na Nemyšli. Z jeho popudu povyšuje císar Maxmilián Maršovice na mestecko. Stává se tak k 21. srpnu LP 1568. Brzy potom získává Maršovice rytír Bohuchval Dvorecký z Olbramovic. Po jeho smrti, v roce 1584, prodávají porucníci jeho nezletilé dedicky dcery Ludmily zboží Kryštofu Karlu Roupovskému z Roupova na Maršovicích. Roku 1589 se Maršovice stávají soucástí panství Tloskov, kupuje je totiž Bernard starší Hodejovský z Hodejova na Tloskove. Hodejovským patrí Maršovice až do belohorských konfiskací. V roce 1622 kupuje celé panství Pavel Michna z Vacínova. Po jeho smrti roku 1667 prechází majetek na jeho bratrance Zikmunda Norberta, který však umírá také velmi záhy. Jeho vdova Marie proto v roce 1668 prodává panství vcetne Maršovic Václavu Karlu Cábelickému ze Soutic. Po jeho smrti vládne Maršovicum, až do plnoletosti syna Jana roku 1700, vdova Magdalena Marie Cábelická. O sedm let pozdeji kupuje celý majetek hrabe Jeroným Koloredo z Valsce. V roce 1762 pak Maršovice precházejí do majetku Jáchyma Pachty z Rájova. Jeho syn Arnošt Karel se dožil veku 105 let a byl pštkráte ženat. Jeho poslední manželka Antonie Údrcká z Údrže panství zadlužila a tak je v roce 1797 Tloskov i z Maršovicemi prodán v dražbe Jakubu, svobodnému pánu Vimrovi. Ten prikupuje panství Líšno a vroce 1805 všechen majetek prodává hrabatum z Pourtáles. Od roku 1872 pak veškerá panství kupuje továrník Cenek Danek. Ve vlastnictví rodiny Dankových jsou Maršovice, respektive dvur, až do vyvlastnení po druhé svetové válce.
Zajímavosti
Areál kostela Zvestování Panny Marie v Maršovicích Kostel
je v Maršovicích poprvé zminován již ve 14. století. Ten soucasný však byl postaven, po požáru puvodního svatostánku , až v 18. století. Pozdne barokní jednolodní kostel byl postaven v letech 1774-75 stavitelem Leopoldem Vávrou z Neveklova. Starobylá márnice vystavená spolu s kostelem má románské základy, jež jsou pozustatkem kostela puvodního. Soucástí areálu je i farní budova ze stejného období ci socha sv. Vojtecha
Zaniklý hrad Stajice Hrad Stajice
byl založen na vrchu Stejc mezi Maršovicemi a Zderadicemi behem první poloviny 14. století rytírským rodem pánu ze Stajíce. Na listine Karla IV. z roku 1348 je zminován Jindrich ze Stajic. Jeho nástupci, snad synové byli Pribík a Bernard. Oba jsou písemnými prameny zminovány v roce 1364. Na prelomu století je známo dokonce nekolik clenu tohoto šlechtického rodu. Hrad se však pozvolna mení v sídlo drobných lapku urozeného i neurozeného puvodu ze širokého okolí. Nekterí jsou nám známi ze zápisu tzv. Rožmberské popravcí knihy. Hrad byl proto nekdy pred rokem 1406 dybyt oddíli hejtmana Mutiny, kterého najal pan Herbart z Kolovrat na Rocove a lehnický purkrabí Petrík. Na hrade se však brzy znovu usídlila obdobná cháska. Rožmberkové, kterém lapkové škodili nejvíc, jej dali dobýt napodruhé. Hrad po dvojnásobném dobití zustává opušten. Další první zmínka jej v roce 1542 uvádí již jako pustý.
Neco o keši:
Keš není prímo v Maršovicích. Ke keši se dá dostal geovozítkem. Keš je plastová Lock-Lock schránka.
