Kraj v nemž leží Višnová, byl sice osídlen dlouho pred príchodem Slovanu, ale prece jen pozdeji než úrodné kraje v severních a jižních Cechách.Osídlení bránila hornatá krajina a neprístupné lesy.Z predhistorické doby pocházejí také stopy dávného opevnení ( príkopy, valy ) na zalesneném návrší Hradišti, které leží na severovýchodním kraji obce.Je to ostroh ze západu chráněn vodamy Kocáby, ale na východe a jihu byl opevnen lidskou rukou.Na okolních polích nalézali rolníci v minulém století hroty šípu.Ponevadž na tomto míste nebyl doposud proveden archeologický pruzkum, je možno mluvit o jeho minulosti jen neurcite.Nekdy se lokalita pokládá za památku z doby hradištní ( 6. - 10. století našeho letopoctu ).
Severní, mohutnější a stále relativně dobře patrný val měří na délku asi 55 m, na šířku 4 - 5 m a výška kolísá mezi 0,7 - 1m. V tomto valu je znatelných pět mísovitých prohlubní o průměru 0,5 - 2 m, nalézajících se v intervalech 5 - 10 m od sebe. (Jejich možná interpretace je, že se jedná o prohlubně ve kterých se nalézaly mohutné kameny, zpevňující val. V článku o tomto hradišti z časopisu "Od stříbrných hor" z roku 1942 jsou takovéto kameny na akropoli ještě uváděny. Někteří z místních pamětníků taktéž na tomto místě takové kameny pamatují ještě v 70. letech minulého století). Druhý, jižní val uzavíral akropoli z druhé strany. Dnes je jen velmi nepatrně zřetelný a dá se místy identifikovat díky porostovým příznakům (na jeho kamenné konstrukci nerostou stromy jako všude okolo). Na délku měří cca 100 m, na šířku 2 - 3 a výška se pohybuje mezi 0,2 - 0,5 m. V tomto valu by se podle již zmíněného článku měla nalézat brána. Ta se dá, ze zhruba třímetrového přerušení valu, předpokládat asi 30 m od jeho východního okraje. Znatelné jsou v terénu taktéž pozůstatky obou cest vedoucích ke Hradišti. První z nich je doposud dobře viditelná a používaná zemědělci. Vede od "Křížku" vzdáleného asi 300 m jihovýchodně od akropole směrem do polí, zřízených později ve středu vrchu, na němž se nalézá Hradiště. Z druhé cesty, vedoucí přímo na akropoli, dnes zbývá asi 80 metrů. Její počátek je rozorán a dále ji lze stopovat jako mez širokou asi 5 metrů až k předpokládané bráně. Samotná akropole, nalézající se v prostoru mezi oběma valy, má charakter ploché vejčité rovinky, mísovitě prohloubeného tvaru. Za stopy svědčící o možné existenci rozsáhlé vnější části hradiště zahrnující úžlabinu a jižní vrcholek lze považovat výraznou terénní hranu na jižní straně areálu.
Sklenář, Karel a kol.: Archeologické památky. Optys, Opava 1993 Brejcha, Roman: Hradiště u Ouběnic. ZČU KAR, LS 2005