Smirice - Obora
Biocentrum obora patrí k
významným, umele vytvoreným krajinným prvkum,
které cástecne nahrazuje puvodní prirozené vodní plochy slepých
ramen meandru Labe.
Neco málo technických
údaju:
Zahájení výstavby: 1995
Dokoncení výstavby: 1999
Úcel díla:
I. ekologická zóna (zákaz
vstupu) - je umístena za delící lávkou a oznacena zákazem
vstupu
II. rekreacní zóna - vstup a
koupaní jen na vlastní nebezpecí
Uživatel a provozovatel: Mesto
Smirice
Nadmorská výška: 240m n. m.
Celková rozloha: 41,98 ha
Rozloha vodní plochy: 6,05 ba
Maximální hloubka: 5m
Napájení nádrže: spodní voda a cástecne atmosférické srážky
Biocentrum OBORA
Území biocentra s protilehlým koridorem
Smržovského
potoka patrí k umele vytvoreným krajinným prvkum v oblasti
východního Polabí. Cástecne nahrazuje puvodní prirozené vodní
plochy slepých ramen a
meandru Labe,
které díky regulaci toku a intenzifikací zemedelství v druhé
polovine 20. století celoplošne zanikly. Modernizace zemedelství
tak prispela ke snížení druhové skladby
(biodiverziti)
a oslabení stability krajiny.
Ekologický zámer zakládání biocenter "klidových zón" ostrovu
života, budování vodních ploch a hnízdní podpory ptactva príznive
pusobí na návrat rozmanitosti a ekologické stability krajiny.
Ochrana a tvorba prírody napomáhá vytváret rovnovážný vztah cloveka
s krajinou, a proto by veškeré úsilí zlepšit životní prostredí melo
být cílem nás všech a sloužit jako dar dalším generacím.
Popis lokality
Areál je rozdelen lávkou na rekreacní a ekologickou zónu. Vzhledem
k umelému zarybnení hlavní vodní plochy jsou na brezích ekologické
zóny vytvorena oddelená jezírka pro
bezobratlé
živocichy a pro rozmnožování
obojživelníku.
Velmi duležitým prvkem je strmý severovýchodní breh urcený pro
hnízdení brehulí. K areálu tesne priléhá biokoridor Smržovského
potoka se záplavovými lavicemi. Biokoridor umožnuje migraci i
drobnejším živocichum a výskyt mokradních spolecenstev. Lokalita by
mela prirozeným vývojem postupne smerovat ke stabilnímu prirozenému
ekosystému.
Návštevníci jsou žádáni k
dodržování techto ustanovení:
- nevstupovat do prostoru ekologické zóny a do ostatních oznacených
úseku
- udržovat cistotu a porádek
- žádným zpusobem neznecištovat vodní nádrž
- nerušit chránené a volne žijící oraganismy
- nepoškozovat zarízení (provozní budovu, informacní tabule,
oplocenky)
- respektovat požadavky hlídek poverených
MeÚ
Smirice
NEDODRŽOVÁNÍ PORÁDKU BUDE POKUTOVÁNO V SOULADU S PRÁVNÍMI
PREDPISY
Pozorování z jara (rok
2009)
- u vodní plochy biocentra bylo v polovine dubna až 51
labutí
- k videní zde bylo i pocetné hejno
kormoránu
Dríve všude hojná
ješterka obecná rychle mizí z naší prírody a podobne je na tom
i
slepýš krehký a další druhy plazu. Mezi místa, kde se ješterky
ješte vyskytují, patrí i nejbližší okolí a areál
stanice pro handicapované
živocichy v Jaromeri. Na ješterky zde nevhodne pusobí nekolik
faktoru, jakými jsou napríklad nedostatek vhodných zimovišt,
líhništ, úkrytu, slabá potravní základna a pod. Vetšinu techto
faktoru muže pomoci eliminovat výstavba suchých, skládaných,
kamenných zídek. Pro ješterky je žádoucí do nich navíc zabudovat
jakési "pískové kapsy a pece", do nichž kladou vajícka. Staví se
líhnište a zimovište pro
užovky
a další druhy plazu - v roce 2004 zimovište a líhnište cca 4x4m s
prední stenou tvorenou skládanou zídkou z kamenu. Substrát v
zimovištích a líhništích se pravidelne každorocne doplnuje. Zídky
jsou využívány pro prezimování všech vývojových stádií ješterek i
slepýšu, rovnež i jako úkryty pred prirozenými nepráteli a neprízní
pocasí. Zároven se pecuje i o nekolik dalších populací plazu na
Velko-Jaromersku. Podpora spocívá vetšinou v brzdení náletu drevin
a prílišnému rozvoji vegetace, která znacne zastinuje a nicí
stanovište plazu.
Péce o hnízdní steny brehule
rícní
V roce 2006 byl zahájen Záchranný program pro
brehuli rícní pro Královehradeck kraj. Jeho cílem bylo nejprve
zmapovat nejlépe všechny známé kolonie v Královehradeckém kraji,
zjistit míry a príciny ohrožení jednotlivých kolonií a následne se
snažit co nejvíce všechny negativní vlivy eliminovat. Pro zatím
bylo zmapováno pres 37 známých, historických a potencionálních
hnízdních lokalit. Zjišteno zde bylo 14 hnízdních kolonií. O
hnízdení chránených brehulí byli informováni i nekterí vlastníci ci
uživatelé pozemku, se kterými byl dojednán zpusob ochrany a podpory
v následujících letech.
Od roku 2002 je každorocne udržována
hnízdní stena pro brehule rícní v zatopeném písníku Biocentra
Obora ve Smiricích, kde od té doby pravidelne hnízdí témer sto páru
brehulí.
V roce 2004 byla zahájena obnova hnízdní steny pro brehule v
Jaromeri v písníku na Jakubském predmestí. Bohužel stena zatím
nebyla obsazena, proto pred ní v predjarí roku 2006 byli vyrezány
náletové dreviny a stena tak byla ješte výrazne rozšírena.
Pred mnoha lety, kdy
reka Labe ješte
nebyla zregulována a spoutána do umele vybudovaných koryt,
vytvárela na svém toku mnoho píscitých sten, ve kterých si
pravidelne hloubily své nory brehule rícní. Bohužel tyto casy jsou
již dávno pryc. Dnes na celém toku Labe od pramene až k Hradci
Králové neexistuje jediná píscitá stena, kde by tito ptáci mohli
hnízdit. Ti se proto v zájmu prežití museli prizpusobit. Zacali
proto hnízdit v kolmých stenách písníku, kde
erozní cinnost
vody nahrazují bagry težící písek. Jak všichni dobre víme, neteží
bagry písek kvuli brehulím, a proto jsou tato hnízdište casto
znicena postupující težbou. Problém je však o to složitejší, že
brehule potrebuje každý rok cerste stržené kolmé brehy (v minulosti
toto zajištovala každorocní jarní velká voda). To znamená, že z
písníku kde se prestal težit písek, brehule za nekolik let vymizí.
Na území Velkého-Jaromerska takovýmto zpusobem zanikla všechna
historická hnízdište. Poslední místo, kde brehule hnízdily, se
nacházelo v bývalém písníku dnešního biocentra Obora u Smiric.
Poslední tri páry brehulí zde hnízdily v roce 2000. Ve spolupráci s
prírodovedným kroužkem
Anax Smirice bylo rozhodnuto o obnovení tohoto hnízdište. Behem
dvouch dnu, v tretí dekáde dubna 2002 byla tato stena upravena do
podoby vhodné ke hnízdení. Již 29. dubna 2002 létal okolo nove
zbudované steny jeden dospelý pták brehule rícní. O ctyri dny
pozdeji, tedy 3. kvetna 2002, bylo možno sledovat 15 brehulí, jak
si vyhrabávají ve vybudované stene hnízdní nory. Behem týdne se na
lokalite vyskytovalo okolo osmdesáti jedincu, kterí zde zacali
rovnež hnízdit. Ptáci nakonec vyhloubili 57 hnízdních nor, ze
kterých úspešne vyvedli mládata.
Hnízdní stena je od té doby obsazena každorocne. V roce 2005 zde
hnízdilo 90-95 páru brehulí. Každý rok na podzim, nebo v predjarí,
je hnízdní stena znovu upravována, aby byla pripravena na další
hnízdní sezónu.
1) Prosíme, aby jste se v této
oblasti chovali slušne a potichu, aby jste nevyplašili zdejší
vzácnou faunu.
2) Odlov za
tmy skutecne není doporucován
!!!!!
3) Budeme rádi, když pri
lovení kešky vyfotíte nejaké pekné zátiší nebo živocichy zde
žijící.
V léte se zde vyskytuje vetší množství koupajících se lidí, proto
prosíme dávejte pozor pri vyzvedávání a ukládání pokladu. V ranních
hodinách tu najdete taky nekolik tichých bláznu - neboli rybáru.
Nerušte je a oni si vás nebudou všímat.
K úspešnému
odlovu bude potreba správne odpovedet na následující
otázky
Biocentrum obora
je...
a = ? umele vytvorený krajinný
prvek
(8)
a = ? prírodní krajinný prvek
(2)
Kolik paru brehulí zde hnízdilo v
roce 2005 ? (berte vyšší císlo)
b = ?
Kolik labutí bylo zpozorováno z
jara roku 2009 ?
c = ?
Kolik let trvala výstavba obory
?
d = ?
Jaké jsou rozmery zídky, který
slouží jako líhnište a zimovište užovky ?
e = ?
(soucin)
Na kolik zón je obora rozdelena
?
f = ?
Jaká je maximální hloubka nádrže
?
g = ?
Jak je areál lávkou rozdelen
?
h = ? na rekreacní zónu
(8)
h = ? na ekologickou zónu
(5)
h = ? na rekreacní a ekologickou
zónu (3)
Proc se zakládají ekologická
biocentra ?
i = protože pusobí na návrat
rozmanitosti a stability krajiny
(7)
i = aby bylo možné produkovat
biovýživu
(9)
i = aby bylo možné pestovat ryby
ve velkém množství a oznacit je logem
"BIO"
(6)
Kolik hnízdních lokalit brehule
rícní bylo zmapováno ?
j = ?
Který z uvedených živocichu
rychle mizí z naší prírody ?
k = pes, kocka, krecek
(11)
k = ješterka obecný, slepýš krehký a další druhy plazu
(10)
k = komár, klíšte, vodomerka
(12)
Existuje na toku Labe od jeho
pramene až ke Hradci Králové alespon jedna píscitá stena, ve které
by mohla brehule rícní hnízdit ?
l = ano
(4)
l = ne
(1)
Kdy zanikly puvodní prirozené
vodní plochy slepých ramen a meandru Labe ? (století)
m = ?
Kolik hnízdních nor vybudovali
brehule rícní ze kterých úspešne vyvedli svá mládata ?
n = ?
N = (N-I)° (G+D+A), (K-F) (H+L)
(E-A)
E = ((C-J)+L)° (B-M-E-I), (L+A) (I+L) H
KEŠ JE UMÍSTENA TESNE NA HRANICI PRVNÍ EKOLOGICKÉ
ZÓNY
Odlov je doporucován z pravého brehu od parkovište.