KULTURNÍ
PAMÁTKA
Kamenne hradby
mesta byly budovány od 1.poloviny 14.století a zdokonalovány
nejvýraznej v dobe barokní. Památky královského mesta Královské
mesto Uherské Hradište bylo založeno Premyslem Otakarem
II. v roce 1257 s cílem zabezpecit jihovýchodni hranici ceského
království proti zhoubným nájezdum. Od poloviny 14. století bylo
opevnováno kamennou hradbou, která byla v následujících stoletích
stále zdokonalována. Ve stredoveku patrilo Uherské Hradište
k významným moravským mestum. Nejvetšího rozmachu dosáhlo na
prelomu 15. a 16. století, predevším za vlády Jirího z
Podebrad. Za vernost, kterou mesto prokázalo ceskému panovníkovi v
dobe válek s Uhrami, udelil Maiáš Korvín Uherskému
Hradišii nový mestský znak a právo pecetit listiny cerveným
voskem. Následující staletí prinesla radu neprátelských vpádu a
vojenských stretu, k válecným útrapám se pridružily i casté
požáry a epidemie. To vše se odrazilo nejen v
živote obyvatel mesta, ale i v jeho architektonickém vzhledu.
Svou strategickou úlohu si mesto uchovalo až do zrušení
pevnosti v roce 1782. V prubéhu 19. století, kdy se mesto stalo
sídlem rady úradu, došlo k dalšímu rozvoji mesta,
které se rozšírilo vne puvodních hradeb a postupne získalo
svou dnešní podobu. Z historie mestaUherské Hradište
bylo založeno roku 1257Historie nekdejšího královského
mesta Uherské Hradište je bohatá a sahá do dávné minulosti.
Mírné klimatické podmínky a úrodná puda v nive reky Moravy
predurcily tato místa pro rané osídlení, které je zde doloženo
již ve starší dobe kamenné. Na križovatce
obchodních cest, vedoucích od severu k jihu a od západu k východu,
vznikl v 8. a 9. století dumyslný ostrovní pevnostní systém. Tri
puvodne pusté ostrovy na rece Morave byly na pocátku 9. století
osídleny slovanským lidem, pricemž stežejní úlohu hrál
tzv. Svatojirský ostrov, nazývaný podle kaple sv. Jirí, která na
nem stála. Sídelní areál na území dnešního Starého Mesta,
Uherského Hradište a Sadu patril nepochybne k centrum Velké
Moravy. Byla zde soustredena mocenská správa, remeslná výroba a
obchod i náboženská a kulturní sféra. Po zániku Velkomoravské
ríše význam tohoto centra pominul.Ve 13. století se
jihovýchodní Morava stala tercem castých neprátelských nájezdu.
Pohranicními stezkami a brody pronikaly jednotky neprátel a plenily
úrodnou moravskou zemi. Tehdy znovu vzrostl strategický význam
ostrova v rece Morave. Neprátelskými nájezdy trpelo nejen
obyvatelstvo, ale rovnež velehradský klášter,
založený na pocátku 13. století cisterciáckým rádem. Opat
Hartlib se proto prostrednictvím olomouckého biskupa obrátil na
panovníka s prosbou o zajištení ochrany. Královští
rádci spolu s olomouckým biskupem Brunem vybrali jako
nejpríhodnejší místo k založení pevnosti ostrov, na
nemž stála již zminovaná kaple sv. Jirí a nekolik
rybárských chatrcí. Listina krále Premysla Otakara II. z 15. ríjna
1257 dosvedcuje, že mesto bylo založeno na ostrovní pude,
náležící velehradskému klášteru, aby ochranovalo nejen
konvent, ale zejména blízkou zemskou hranici.Obyvateli nového mesta
se stali osadníci z blízkých trhových vsí, královských Kunovic a
klášterního Veligradu (Starého Mesta). Toto dvojí osídlení
predurcilo vzhled mesta, v nemž vznikly v tesném sousedství
dve trhové osady, každá s námestím. Základní plán mesta
navazoval pravdepodobne na puvodní slovanské osídlení, v jeho jádru
byl dodržen charakteristický stredoveký geometrismus, pri
okrajích se ulice svým tvarem prizpusobovaly mestskému opevnení.
Obe námestí byla postavena na pravoúhlém pudorysu, do každého
rohu námestí ústily rovnež pod pravým úhlem ulice. Výjimku
tvorila dnešní Prostrední ulice, která spojovala obe
námestí. Parcela, ležící uprostred této ulice, byla v roce
1296 vybrána pro stavbu první budovy radnice.Nove založené
mesto nemelo zpocátku ustálený název, v zakládací listine
pojmenováno nebylo. Ve druhé listine, vydané v roce 1258, je
nazváno Novým Velehradem. Od tohoto názvu však bylo na konci
13. století upušteno. V roce 1294 je poprvé pojmenováno
Hradištem. Dobovými prameny byl název casto nárecne
zkomolen, napr. Hradisst, Hradisscze, z ceského názvu se vyvinul
latinský a nemecký Radisch. Prívlastek "Uherské" se poprvé objevil
v roce 1587, casteji se však užíval na konci 17. a v
18. století.Novému mestu, které melo plnit cíle hospodárské i
vojenské, byla panovníkem poskytnuta rada výsad, mezi než
patrilo právo konat dva týdenní trhy a jeden výrocní (k nemu se od
poloviny 14. století pripojil ješte druhý výrocní trh,
címž se Hradište zaradilo mezi mesta s
nejrozvinutejším tržním režimem v království).
Konání trhu melo znacný hospodárský význam pro remeslníky, kterí se
do mesta pristehovali z Kunovic a Starého Mesta. Dalšími
výsadami bylo mílové právo, zakazující v okolí mesta šenk,
právo ražby mince (které však pravdepodobne zustalo
nevyužito), v oblasti soudnictví tzv. brnenské právo. Mestu
byly darovány tri zemepanské vsi a povoleno užívání obcinných
pozemku v Kunovicích a Starém Meste.Dálková cesta, vedoucí do Uher,
byla preložena tak, aby procházela mestem. Za mostem pres
Moravu procházela Staromestskou bránou pres obe tržište
a Kunovickou bránou pokracovala dál. Aby mesto mohlo dostát svému
strategicko-vojenskému poslání, muselo být opevneno.
Nejstarší opevnení bylo drevené, tvoril ho val s palisádou.
Ke zlepšení obranného systému poskytli panovníci v 1.
polovine 14. století mestu danové úlevy a príspevky. Od poloviny
14. století bylo zapocato se stavbou kamenných hradeb, jejichž
podoba se vyvíjela. V 15. století mesto obklopoval venec kamenného
opevnení, jenž bylo podstatne prebudováno po skoncení
cesko-uherských válek na konci 15. století. Také v následujícím
období, zejména v 17. století, v dobe tricetileté války,
pokracovaly práce na výstavbe a zdokonalování hradeb. V konecné
podobe tvorila fortifikacní systém mesta vnitrní kamenná hradba se
sedmi vežemi (tri mely kruhový pudorys, ctyri pravoúhlý),
hradební príkop a vnejší kamenná hradba s bastiony.Do mesta
vedly ve stredoveku celkem tri brány, dve z nich ležely na
již zminované dálkové ceste z Uher. V archívních materiálech
se obe brány poprvé uvádejí v roce 1362 v souvislosti s vybíráním
mýta a mostného. Do dnešních dob se dochovala pouze tretí
brána, dríve nazývaná Zadní, Shorelá (po požáru roku 1609) a
nekdy i Královská, kterou nyní známe pod názvem Matyášova.V
prubehu staletí prodelalo Uherské Hradište dlouhý a
složitý historický vývoj, narušovaný neustálými nájezdy
a boji s nepráteli ceského státu. V 16. století odolávalo náporu
kumánských hord, v 17. století vojenským stretum v dobe tricetileté
války, na prelomu následujícího století tureckým vpádum a v 1.
polovine 18. veku útrapám spojeným s pruským tažením. Za celou
svou historii bylo mesto pouze jedenkrát dobyto. Stalo se tak v
roce 1742 pruskými vojsky. Funkci pevnosti prestalo plnit o ctyri
desetiletí pozdeji, avšak ješte dlouho zustávalo
sevreno v puvodních hradbách. Postupné rozrustání mesta vne hradeb
zapocalo v záveru 1. poloviny 19. století, výraznejší zmeny
nastaly pak v 70. letech, kdy nová výstavba smerovala k
rozšírení pudorysu mesta.V 90. letech 19. století byla
postavena rada významných budov, napr. justicní palác, nová
radnice, námestí F.Palackého. V prvním desetiletí 20. století byla
stavební cinnost zamerena na výstavbu nekolika prumyslových podniku
a dostavbu zapocatých celku. Príznivý vývoj prerušila
až 1. svetová válka. V meziválecném období zaznamenalo mesto
výrazný vzestup stavební cinnosti. Príznive reagovalo na podnety
tehdejší architektonické avantgardy, reprezentované
významnými architekty (Vladimír Zákrejs, Bohumil Fuchs). Oba se
výrazne zapsali do architektonického vzhledu mesta zpracováním
ideových zastavovacích plánu.
|