Kostel sv. Václava
Obec Chotusice patřila k sedleckému klášteru již od jeho vzniku v roce 1142. Do husitských válek tu kromě kostela mělo existovat i proboštství s kaplí sv. Prokopa, po válkách už neobnovené. Kostel je poprvé zmiňován v registru papežských desátků v roce 1352 jako farní. Koncem 16. století je zde zmiňován farář podobojí, taktéž roku 1620. Zpráva, mající souvislost přímo se stavbou, se váže k roku 1718. Dle ní "farní kostel sv. Václava jest nový, nemá ještě nového oltáře, kazatelny, lavic, ale mše svaté se již mohou konat". (na portále v západním průčelí lodi je letopočet 1716.) Roku 1719 je zmiňován požár obce i s kostelem. Obec vyhořela a byla zpustošena po známé bitvě u Chotusic, která mezi pruským císařem Bedřichem a manželem císařovny Marie Terezie, princem Karlem z Lotringu, proběhla 17.5.1742.
Historii stavby, rozpoznatelnou z ní samé, lze tedy shrnout následovně. Středověký kostel měl pravoúhlý presbytář a vstup portálem s kamenným ostěním na jižní straně lodi. Dle charakteru architektonických článků vznikl nejpravděpodobněji okolo roku 1300. Existence středověké věže nad presbyteriem není pravděpodobná, i když ji samozřejmě nelze vyloučit. K roku 1716 byl kostel výrazně upraven a rozšířen. Z té doby pochází velmi pravděpodobně současná věž, která nejeví známky více stavebních fází, a zřejmě i šnekové schodiště do ní. K roku 1716 presbytáře, změněného v sakristii zdí vezděnou pod zachovaný středověký triumfální oblouk. Západní průčelí lodi bylo patřeno barokním portálem a štítem se sochou patrona kostela, sv. Václava. Na štít vázal hřeben nové střechy lodi, hřeben střechy nad presbytářem ležel níž. Interiér presbytáře měl zřejmě bedněnou klenbu. Po požáru roku 1742 byla nově provedena klenba nad dnešním presbytářem a krov nad ní; byla sjednocena výška hřebene střech a díky tomu bylo nutné zazdít okno na západní straně zvonového patra věže. Úprava v 1. polovině 19. století (k roku 1825?) se týkala fasády kostela, byly tehdy zazděny některé niky ne zcela jasného účelu. Na závěr je nutné připomenout, že naznačená stavební historie nemusí být úplná. Úpravy kostela v předbělohorské době nelze vyloučit, zvlášť pokud obec povýšená na městečko skutečně prosperovala. Renesanční charakter má mříž v nadsvětlíku dnešních dveří do sakristie. Zřejmě se však jednalo původně o samostatné renesanční okno presbytáře, pod nímž byl proražen vstup teprve v souvislosti s barokním prodloužením kostela, tedy se změnou účelu původního presbytáře.
Kostel sv. Václava je zapsán do státního seznamu před r.1988. Je památkou od 3.5.1958, číslo rejstříku ÚSKP : 33852/2-1012. Součástí kostela je i marnice a ohradní zeď s náhrobníky a vstupní branou se dvěma sochami světců.
Ke keši: je velikosti micro. Není nutné vstupovat za ohradní zeď, stačí se jen porozhlídnout. Nezapomeňte si prohlédnout atributy. 