V podzemí nedaleko Príbrami se nachazí stavba, která nemá ve
svete obdoby. O jeji existenci svedcí jen její povrchová cást s
dukladným oplocením s kamerovým systémem. V hloubce jednoho
kilometru se tu nachází unikátní obrí podzemní zásobník
zemního plynu.
Druhou "Ceskou" raritou je, ze v katastru obce, kde je
zasobnik vybudovan, plyn v obci není. Malá obec nemá peníze na to
si ho sama vybudovat, a tak vetšina lidí topí pevnými palivy nebo
elektrinou. Takze to, ze v blízkosti leží unikátní zásobník plynu,
pro místní obec nemá žádné výhody. Nemá s ním vubec nic
spolecného.
Podzemní zásobník plynu
Podzemní cást zásobníku se nachází v granodioritovém masivu
stredoceského plutonu. Skladovací prostor pro zemní plyn byl
vytvoren sití chodeb s úklonem 5% z hloubky 961 do 955 m a délkou
chodby cca 1350 metru. Chodby mají profil 12 až 15 m2. Celková
délka chodeb 45 066m vytvárí rozsáhlý prostor pro skladování
zemního plynu. Vyražené chodby byly ponechány bez povrchové úpravy,
pouze v místech, kde byla hornina silne rozvolnena a hrozilo
zavalení chodby byly postaveny trvalé výztuže. Místa s prusaky vody
puklinami ve skalním masivu byla dotesnena injektáží.
Duležitou cástí spodní stavby je tlaková uzávera uzavírající dva
dopravní prekopy, které zajištovaly prístup do prostoru zásobníku.
Ta sestává ze ctyr tlakových zátek, po dvou na každém prekopu.
Každá tlaková zátka je betonové teleso o celkové délce 10 m.
Betonová telesa jsou z obou stran ohranicena ocelovými pancíri
uzavírajícími celý profil prekopu. Mezi zátkami jsou prekopy
propojeny rozrážkou, na kterou navazuje prístupová chodba k
mezizátkovému vrtu. Podobné zátky se jinde ve svete pro takovéto
úcely neudelaly, takže výstavba byla pomerne složitá a trvala
zhruba jeden rok.
Princip utesnení skalního masivu spocívá ve vytvorení tlakové
vodní clony kolem zátek na strane plynu. Pro vytvorení vodní
tlakové clony proti unikání plynu kolem zátek jsou na predpolí na
vodní strane techto zátek vyvrtány dva vejíre zavodnovacích vrtu,
které jsou vedeny kolmo na obrys prekopu. Tlaková voda z
mezizátkového prostoru a zavodnovacích vrtu proniká do puklin a
trhlin v okolním horninovém masivu a pusobí proti tlaku plynu. Tlak
vodní clony v mezizátkovém prostoru je udržován vyšší o 0,5 MPa
tlakem dusíku nad vodní hladinou. V prípade poklesu hladiny vody v
mezizátkovém vrtu pod 250 metru je voda automaticky doplnena na
požadovaný stav.
Do nejnižšího místa v zásobníku kam do jímky stéká voda z celého
prostoru je zaveden odvodnovací vrt. Vrt je vystrojen pažnicí,
cerpacími trubkami a ejektorovým cerpadlem, které slouží na
odcerpávání vody z podzemí.
V oblasti podzemního zásobníku je provozována lokální seismická
sít. Sedm monitorovacích stanic umožnuje registraci lokálních i
regionálních seismických deju. Plynometrická sít monitorující obsah
metanu v pudních vrstvách je rozmístena ve stejných bodech jako
stanice seismické.
Podzemní skladovací prostor je s povrchovou technologií spojen
peti vtlacne-odberovými sondami. Pomocí vrtu je možné do nej
vtlacit až 6 000 000 m³ zemního plynu za den.
Celková kapacita zásobníku, která ciní 82 000 000 m³, pritom
pokryje až trímesícní letní spotrebu Prahy
Nadzemní cást
V areálu nadzemní cásti zásobníku jsou umístena zarízení, která
se podílejí na úprave a transportu plynu.
Plyn je do areálu zásobníku priveden plynovodem prepravní
soustavy Zvestov - Háje, který je napojen na plynovod Veselí nad
Lužnicí - Praha. Plyn se cistí od mechanickych a kapalnych
necistoty a dodává se pres regulacní stanici do distribucních
plynovodu Stredoceské plynárenské, které jsou vedeny smerem na
Príbram a Kasejovice.
Pri vtlácení do podzemí se zemní plyn nejprve predehreje a
následne je jeho tlak zredukován na tlak v kaverne. Pred vstupem do
kaverny je mereno jeho množství. Není-li již možné vtlácet plyn
vlastním tlakem z plynovodu, plyn se po zmerení množství vede do
kompresorovny a teprve po kompresi a prípadném chlazení do
kaverny.
Pri težbe se plyn po výstupu z kaverny nejprve zbaví necistot na
separátorech. Potom následuje sušení plynu. Dále je plyn podle
potreby predehrát, jeho tlak je redukován na tlak v plynovodu a
ješte pred vstupem do plynovodu je zmereno jeho množství. Odberem
plynu z kaverny postupne klesá ložiskový tlak. Není-li již možné
težit vlastním tlakem, zmení se tok plynu a zapojí kompresory. Po
filtraci se plyn vede do kompresorovny a teprve stlacený plyn
vstupuje do sušení. Po zmerení množství je plyn predáván do
plynovodu prepravní soustavy a doplynovodu distribucní
soustavy.
Výstavba vrchní cásti zásobníku byla zahájena v lednu roku 1996.
V lednu 1998 byl do areálu zásobníku vpušten zemní plyn a následne
probehly individuální a komplexní zkoušky plynových zarízení a
tlakové uzávery. Do podzemního uskladnovacího prostoru byl zemní
plyn vpušten 14.7.1998.
Cache neni umistena v bezprostrednim okoli arealu. Jiste pochopite,
proc je tak peclive oplocen a strezen.
NEPARKUJTE V OKOLI AREALU.
Verte, ze je rychlejsi se projit po lesni ceste v okraji lesa od
doporuceneho parkingu, nez se dohadovat s policii nebo ochrankou
arealu, co deláte v jeho bezprostredním okoli.
Bezne se totiz pesky okolo arealu nikdo nikdy nepohybuje, takze
hned jak zde zastavite, tak jste napadny a podezrely cil... :-)