Sdružení Villa Nova se v malebné vsi Velký Uhřínov snaží vytvořit věrnou kopii české vesnice z období středověku (12. - 14. století) Skanzen je situován nedaleko Uhřínova v malém lesíku. Jeho poloha byla vybrána podle představ středověkých osadníků, kteří se vždy snažili vybrat si ke svému životu co nejpříhodnější místo. Postaveny jsou zde dobové objekty, které slouží především k provádění archeologických experimentů a přiblížení života ve středověkých Čechách širší veřejnosti. K vidění je několik obydlí, bylinná zahrádka, dobové pece a sad. Pomocí replik středověkých nástrojů a postupů byly vybudovány dva obytné domy, kovárna, hrnčířský okrsek s pecemi a několik hospodářských staveb. Do budoucna se počítá s výstavbou tvrze. Součástí jsou i dvě pokusná pole pro rekonstrukci středověkého zemědělství.
Ve vesnici ve staré škole se nalézá muzeum středověku - návštěvníci mohou vyzkoušet nekteré práce této doby jako například: tkaní, výroba keramiky, zpracování lnu, křesání ohně, a mletí mouky.

Proutěná polozemnice

První větší stavbou, postavenou v místním skanzenu byla právě tato. Je to rekonstrukce proutěné polozemnice objevené při archeologickém průzkumu lokality Sekanka u Davle. Tento nález byl časově zařazen do počátku 13. století. Stavba je z důvodu tepelné izolace zapuštěna 90 cm do země. Její konstrukce je rešena nosnými kůly umístěnými přesně podle situace v nálezu v Sekance. Stěny mezi nimi jsou vypleteny proutím a jako jejich tepelná izolace je na ně nanesena vrstva jílovité mazanice. Pod krovem střechy stavby je menší skladovací prostor pro uložení zemědělských a jiných produktů a surovin. Střecha stavby je tvořena rákosovými snopy podle ikonografických pramenů z dobové italské literatury. Vytápění objektu zajišťuje otevřené ohniště přímo v polozemnici. Celý vytápěcí systém pracuje na principu dýmné jizby. Životnost této, dnes již se rozpadající stavby, je při provádění nutných rekonstrukcí asi 5 až 7 let. (V současné době je už rozpadlá)

Roubená polozemnice

Tento objekt pochází z roku 1998. Je to rekonstrukce roubené stavby zapuštěné v zemi podle nálezu z Mariánské louky v Děčíně, ze 13. století. Jeho nadzemní část je sroubená ze smrkových kmenů, podzemní část je pak obložená štípanými olšovými prkny a kamennou plentou. Stěny stavby jsou omazány jílovitou mazanicí a celý objekt zastřešuje rákosová střecha přivázaná ke krovu slaměnými povřísly. Pod jejím krovem se nalézá nízký poval pro uložení sena, slámy, popřípade otopu. Vytápění stavby zajištuje jako v předchozím případě otevřené ohniště umístěné v jednom z rohů vnitřního prostoru a pracuje na principu dýmné komory. Objekt představuje typické obydlí středních a nižších vrstev obyvatel na vsi v období 12. - 1. pol. 13. století.

Kovárna

Stavba je rekonstruována podle nálezu v podhradí hradu Karlštejna, který můžeme časově zařadit do 1. poloviny 14. století. Její nosná konstrukce je v souladu s odkrytým nálezem postavená z opracovaných jasanových kmenů. Stěny jsou vypleteny proutěným roštem s hliněnou omazávkou. Střešní krytinu tvoří rákos přivázaný ve snopech slaměnými povřísly ke krovu střechy. Uprostřed přístřešku se nalézá výheň s mechem. Odvod kouře zajištuje zadní štít stavby uzpůsobený k tomuto účelu.

Hospodářské stavby

Ve skanzenu také můžete vidět různé hospodářské stavby pro chov dobytka. Je zde okrouhlý ovčí chlév. Jde o proutěnou konstrukci vymazanou jílovitou mazanicí, jejíž střecha je pokrytá rákosem. Dalším hospodářským objektem je malý proutěný chlév. Tentokráte jde o obdélníkovou stavbu rovněž s rákosovou střechou, stavěnou částecně podle archeologických nálezů, ale z větší části je vycházeno z dobové literatury. Zajímavostí je, že na jihovýchodě Evropy se podobné stavby ješte pořád užívají ke svému účelu.

Stodola

Stodola slouží jako hospodářský objekt pro skladování produktu zemědělské výroby. Je rekonstruována podle ikonografií z dobové literatury. Stavbu nesou čtyři rozsochy, do nichž jsou zapuštěny pozednicové trámy. Stěny mají kulovou konstrukci omazanou mazanicí a celek zakrývá rákosová střecha s hambálkovým krovem.

Hrnčířský okrsek

Oblast řemeslnické výroby ve skanzenu zastupuje kromě již zmíněné kovárny i dílna středověkého hrnčíře. Ta se skládá z přístřešku s hrnčírským kruhem a dvou jednokomorových pecí na výpal keramiky. Hrnčírství bylo ve středověku jedním z nejrozšírenějších řemesel, protože keramika byla nejpoužívanější materiál na výrobu veškerých nádob pro rozličné použití. Veškerá výbava hrnčířské dílny sestávala z hrnčířského kruhu, tzv. šprušláku, hrnčířských pecí různých typů a rydel používaných pri zdobení keramiky. Ve zdejší hrnčírně jsou rekonstruovány dvě jednokomorové pece určené k poměrně kvalitnímu výpalu keramiky, při němž je uvnitř pece dosahováno teploty nad 1000 °C. Jejich konstrukce je provedena z nepálených jílovitých cihel spojených rovněž jílem se slámou.

Bedněný dům

Tento zatím nejnovější objekt postavený ve skanzenu byl započat na jaře 2006. Dům představuje bedněné obydlí s odděleným chlévem a meziprostorem vzniklým mezi ním a obytnou částí. Toto uspořádání by podle některých vědcu mohlo být přechodovým typem k tříkomorovému typu domu.

Provozní doba:

V době letních prázdnin vás skanzenem provede průvodce, mimo prázdniny si skanzen můžete prohlédnout sami, je volně přístupný.


Stálými obyvateli areálu jsou ovečky a velké kozy - ne vždy bývají přivázané, proto příliš NEDOPORUČUJEME bližší kontakt. Určitě se nepřibližujte s ničím k jídlu - mohli byste snadno přijít o svačinu, či oběd :-)