Prvni zminku o Prostibori nachazime v tzv.
zakladaci listine kladrubskeho klastera. Je to jedna z vesnic,
ktere knize vyjmul z darovani klasteru a ponechal 
ve svem vlastnictvi. Jeji
vznik spada do 1. pule 11. stoleti, kdy slovanske osidleni
postupovalo z vnitrnich Cech podel zapadoceskych rek a podel
dalkove cesty z Prahy do Bavor. Do panskych rukou se Prostibor
dostava nejpozdeji zacatkem 13. stoleti. Z prvnich vlastniku zname
bratry Radoslava a Bohuse. Radoslavovi synove Jindrich a Vintir
presidlili do vychodnich Cech a stali se predky panu z
Brandysa, tedy i znameho valecnika Jana Jiskry. Na Prostibori
se pak r. 1333 pripomina Habart, prislusnik rodu, ktery puvodne
sidlil na Svrzne a Tasnovicich. Habartove dceri Fiete poskytl
klaster r. 1346 do uzivani ves Tunechody a Habart zas zalozil
zadusni nadaci dotovanou z platu tri nevolniku z Telic a to je
prvni listinna zminka o teto vsi, ktera po vetsinu
vrchnostenskeho obdobi tvorila s Prostibori a blizkym Darmyslem
jedno panstvi. Habart zastaval funkci zemskeho sudiho a
chebskeho hejtmana a pripomina se r. 1362 naposledy.
Z jeho synu se do dejin
panstvi zapsal Racek, ale ten uz r. 1373 vymenil panstvi s
klasterem v Kladrubech za vsi Meclov a Ohnistovice. Klaster ziskane
zbozi vetsinou zastavoval. R. 1421 padl klaster Kladruby do rukou
husitu a v te dobe byl zrejme dobyt i prostiborsky hrad.
Okolo r. 1510 ziskavaji panstvi od kladrubskych mnichu Dobrohostove
z Ronsperka, od r. 1537, od r. 1537 jsou vlastniky Tocnikove z
Krimic a v letech 1624 - 1729 Volfingarove z Ploskovic. Za nich
doslo r. 1685 k rozdeleni panstvi na samostatne statky. V
letech 1729 - 55 vladnou prostiborskym zbozim Sirntyngarove ze
Sirntynku. Telice vlastnil v te dobe Frantisek Antonin Locker z
Lindheimu,ale za hrabat z Oprsdorfu je panstvi opet sjednoceno. Od
r. 1789 nasleduji Vaclav Hora z Ocelovic, Jindrich z
Grafenreuthu a Wolfove. Od Wolfu ziskavaji Telice manzele Walterovi
z Kozolup a Prostibor je r.
1845 pripojena k borskemu velkostatku knizat Löwensteinu, kde
setrvava az do predvalecne doby. Za pozemkove reformy ziskal
prostiborsky zamek velkostatkar Vaclav Spiller, ktery si sem
nechavala za valky posilat valecne zajatce jako levnou pracovni
silu. Telicky zbytkovy statek koupil prostiborsky sedlak Vaclav
Schwab se synem. Pred koncem valky proslo Prostibori nekolik
zajateckych transportu. Berni rula r. 1654
v Prostibori uvadi 6 sedlaku, 5 chalupniku, 5 domkaru, 1 starsiho
Zida a faru; v Telicich 8 sedlaku a
jednoho nove osedleho.
Tereziansky katastr zna v Prostibori 18 hospodaru a 160 obyvatel, v
Telicich 19 hospodaru, 10 domkaru a 113 obyvatel. Zidovska
obec v Postibori vznikla pred r. 1616, v Telicich ji lze dolozit k
r. 1716. R. 1759 se v Prostibori narodil predseda videnske zidovske
obce, Izak Hofmann z Hofmannsthalu, pradedecek znameho rakouskeho
basnika a r. 1772 se zde narodil hebrejsky basnik, rabin
Menachem Mendel ben Naftali Hirsch Kargan. Z Kopce pochazi Leopold
Wölfler (1818 - 1889), "bohem nadany lekar", privrzenec
prirodniho lecitelstvi, lidumil a dobrodinec. Jeho synem je Antonin
Wölfler (1850 - 1917), c.k. dvorni rada a profesor chirurgie
na univerzite v Praze. Ten je pochovan na mistnim hrbitove. Jeho
hrob nese na mohutnem zulovem podstavci masivni kriz s
latinskym napisem Limen vitae sed non amoris, 
Hranice zivota, nikoli vsak
lasky. Kostel sv. Mikulase se pripomina k r. 1356 jako farni.
Goticka stavba byla v lodi zbarokizovana a vez
pristavena v letech 1753 - 56, rekonstrukce fasad a strech probehla
naposledy v letech 1986 - 88. Zvon z roku 1551 ma cesky napis. V
dlazbe kneziste heraldicky piskovcovy nahrobnik Renaty z Oprsdorfu
/+1770/, dalsi v lodni dlazbe. Patronatni lavice nese znak Perglaru
a Cedvicu /okolo 1750/. Pod kostelem barokni kaple sv. Jana
Nepomuskeho, nad kapli dve asi 22 m vysoke chranene lipy srdcite.
Fara - 
barokni s podstropnim
tramem. Pri ceste k zamku sypka z r. 1818. Pamatnik na navsi
puvodne upominal na obeti 1. svetove valky, po prichodu ceskych
obyvatel byl zmenen na pamatnik pripominajici znovuosidleni obce
ceskym obyvatelstvem a osvobozeni Ceskoslovenska. Prostibor -
vesnicka pamatkova zóna, ma soubor zdene architektury konce 19.
stoleti. Typickym znakem jsou fasady s bosazi, pudni polopatra a
cetne otvory ve stitech.
Goticky kamenny hrad pochazi z r. 1307.
Nejvice starych prvku najdeme v 
jihovychodni casti objektu:
torzo stredoveke ctvercove veze, ktera chranila vstupni branu,
puvodni goticky portal, hrotita strilnovita okenka a okenko s
trojlistem, unikatni goticky strop z dubovych pulkulacu, snad
nejstarsi datovana pamatka sveho druhu v Cechach. Posledni podoba
stavby pochazela s pozdni renesance, baroko prineslo upravu
interieru, vyskove sjednoceni a novy most pres prikop, zdeny na
trech obloucich. Klasicismus dal vzniknout arkadove pavlaci na
segmentovych obloucich se 14 piliri.
Do kese davejte jen veci co se vztahuji k
historii hradu, zamku, tvrzi. Pohlednice hradu, zamku,
vojacky, panacky a jine predmety. Samozrejme CWG,GC a TB v
libovolnem podani.
Dekuji za udzeni poradku v kesi
Ha, pocítadlo zjistilo, jsi 
kacer, ktery zrovna brejli na moji kesku. Dik