Na úvodních souradnicích kes nehledejte, je zde pouze stanice Kacerov, coz je zároven jedno z dulezitých míst v zivote prazského metra, v podstate první a dlouho nejdulezitejsí depo pro vozy prazského metra. Pro získání souradnic kese ctete dalsí pokyny.
Za historií prazského metra
Prazské metro je jediná podzemní dráha tohoto typu v Ceské republice (a soucasne jediná specializovaná zeleznicní dráha). Vznik metra pritom sahá daleko do historie, prestoze první úsek byl otevren az 9. kvetna v roce 1974, takze v letosním roce 2009 oslavíme 35.výrocí otevrení prvního úseku.
Prijmete mou pozvánku na malé svezení touto dynamickou stavbou plnou dlouhých vetrných tunelu, stále dokola jezdících eskalátoru, svistících souprav vlaku prazského metra, ale soucasne plné nedockavých cestujících dychtive ocekávající príjezd svého metra.
Upozornuji, ze nikoho k odlovu této kese nenutím a ani nikoho nenutím, aby metrem jezdil a to nacerno ( jako já :-) ) ani s platnou jízdenkou. Vsechny indicie lze pohodlne získat MIMO PLACENÝ PROSTOR STANIC METRA.
Prazské metro 
Historie prazského metra se zacala psát v roce 1966, kdy byla zahájena výstavba vubec první cásti úseku budoucí linky C. Tomuto datu predcházelo desítky let plánování a dohadování se o podobe podzemní dráhy pod Prahou.
Patrne prvním návrhem na výstavbu podzemní dráhy v Praze byla iniciativa známého prazského obchodníka Ladislava R. z roku ABCD. Navrhoval mestské rade vyuzít prací na kanalizaci a asanaci Starého mesta a zároven s nimi zahájit stavby tunelu na první prípadné lince podzemní dráhy ve smeru Karlín – Praha- Podolí, která by se u Krizovnického pivovaru spojila s druhou linkou z Malé Strany na Vinohrady. U prazské radnice vsak tehdy se svými návrhy neuspel.
Plány na výstavbu metra ci podpovrchové tramvaje v Praze se objevovaly dále i v predválecném Ceskoslovensku. První návrh na výstavbu ctyr podzemních tratí predlozili roku 1926 ing. V.List a B.Belada pod názvem ´Podzemní rychlá dráha pro Prahu´. Dalsí návrhy na výstavbu podzemních tratí byly vypracovány do souteze vypsané Elektrickými podniky hlavního mesta Prahy v roce ACEF. Tesne pred druhou svetovou válkou byla stavba trasy A jiz fakticky zahájena, ale roku 1941 musela být kvuli válecné situaci ukoncena. Po skoncení konfliktu se plánovalo obnovení projekcních prací a výstavby, první úsek mel být otevren roku 1950 . Potom ale prisel príkaz vlády, který práce zmrazil s oduvodnením, ze na projekt není zeme hospodársky dost silná. Výhledový plán na rozvoj metropole do roku 1960 z cervna 1949 jiz s podzemní dráhou nepocítal. První cást nového metra tak byla spustena az mnohem pozdeji, v roce 1974. V roce 1978 byl otevren první úsek linky A a stanice Muzeum se stala stanicí prestupní. Trasa B zacala vznikat v roce 1977 a první cást byla dokoncena v roce 1985.
Metro je zacleneno do systému prazské hromadné dopravy a jeho provozovatelem je akciová spolecnost Dopravní podnik hlavního mesta Prahy. V soucasné dobe je podzemní systém metra tvoren tremi linkami (A, B, C) a 57 stanicemi, z nichz tri páry jsou prestupní, sít prazského metra merí dohromady uz asi 60 kilometru
Prazské metro v novém 
Jak na kes?
V této kesi spojíte Googlení s turistikou a metrem se zrejme i projedete. K získání finálních souradnic budete potrebovat indicie A az F (dva letopocty z výse uvedeného textu). Pro získání dalsích indicií G, H, I, J, K musíte zjistit, jak se dríve jmenovaly nekteré stanice metra. Indicie získáte spocítáním poctu písmen v drívejsích názvech stanic prazského metra Andel (G), Vysehrad (H), Opatov (I), Roztyly (J) a Dejvická (K), tak jak jste je mohli znát v 80-tých letech minulého století. Indicie mohou být i víceciferné.
A pro poslední indicie nakonec budete muset navstívit nekolik vestibulu stanic metra. V nich jsou umísteny ( ! POZOR, NE VE STANICÍCH, HLEDEJTE MIMO PLACENÝ PROSTOR STANIC METRA ! ) pametní desky pripomínající otevrení jednotlivých úseku prazského metra.
Musíte navstívit tyto stanice:
Florenc (1. provozní úsek trasy C) indicie L
Námestí míru (1. provozní úsek trasy A) indicie M
a Smíchovské nádrazí (1.provozní úsek trasy B), indicie N
Ve vestibulech stanic najdete pametní desku na otevrení daného úseku metra, opiste z desky vsechny císlice a provedte jejich ciferný soucet (pozor, ne ciferaci, výsledkem je vzdy víceciferné císlo!!!). Vsechny císlice znamená vsechny císlice, které jsou v textu pouzity jako císlice, tedy i rímské císlice pokud mají vyjadrovat císlici!! Písmenka I nebo V, X, D, L a M ve slovech ci zkratkách a spojkách tedy samozrejme ignorujte !
Finálová kes
Finálová kes je tvorena tzv. Nevyfouklou PETkou na provazku., umístenou v místech, kde na ní snad nebude prset. Najdete ji na souradnicích
N50° R.S
E014° T.U
kde: R=M-N+B+F-D
S=GxHx(I-F)+H-E
T=(L-M)+(L-N)-A
U=Jx(K+G+C)-A
Výpocet je sice trochu delsí, ale muzete to v klidu spocítat treba cestou metrem k finálovce :-)
Kontrolní soucet vsech císlic finálních souradnic je 43, (Evince kontrolu jsem puvodne nepripravil, neb tato kes je puvodne pojaté jako mystery-multina s výpoctem v terénu a ne jako celogooglící mysterka s výpoctem u PC, ale kdyz dnes klasicky uz asi nikdo nelovi...).
Finální souradnice si muzete zkontrolovat zde / You can check your final coordinates on GeoChecker.com.
Finálové souradnice by vás mely zavést do blízkosti (jak také jinak nez opet ) jedné stanice prazského metra. Snad si toto zajímavé místo nálezite uzijete a strávíte zde více casu nez jen dobu nutnou k vasemu zalogování.
jenom poznámka: Odlov je cistý, bez nutnosti speciálních pomucek, není treba nikde hrabat, obracet kameny, drny trávy ani nic takového, stací jen sáhnout na správné místo.
Preji hodne zábavy s touto kesí a spousty, jen dobrých, zázitku v prazském metru! Nezapomente se kolem sebe dívat, od kese je hezký rozhled, v neposlední rade je prazské metro totiz i architektonicky velmi zajímavým dílem, nekolik stanic metra je velmi zajímave a novátorsky technicky reseno a nekteré dokonce získaly za svuj zajímavý vzhled ruzné ceny v architektonických soutezích (napr. stanice Rajská zahrada nebo Strízkov). Takze doporucuji i notorickým klaustrofobikum ci lidem prirostlým k sedadlu osobního automobilu alespon jednu projízdku metrem, nejlépe mimo dopravní spicku :-) Opravdu to stojí za to!
Dekuji Hradníkum za rady, jazykovou korekturu :-) a nakonec i Betatest této kese
----------------------------------------------------------------------------------------
Pri cestování mezi stanicemi si muzete procíst i dalsí historii prazského metra, která je také zajímavá (treba práve o zmene názvu nekterých dalsích stanic), ale pro výpocet finálních souradnic jiz dalsí text význam nemá (není jej nutno ani tisknout).
Prazské metro historické 
Historie výstavby prazského metra, v „socialistické“ a „post socialistické“ dobe:
Dalsí návrhy na výstavbu podzemní dráhy v Praze prisly az v 60. letech, kdy se zacínala doprava v Praze rapidne horsit. Hlavní tepny tramvajové síte byly casto preplnené. Jako vítezný návrh byla zvolena podpovrchová tramvaj, která mela vést z Hlavního nádrazí pres Nuselský most na Pankrác. V roce 1966 se zacalo s výstavbou, zanedlouho vsak bylo na základe pruzkumu sovetské komise zjisteno, ze systém metra oddeleného od tramvaje by byl efektivnejsí, takze se rozestavené úseky musely jeste prestavovat.
Za normalizace prislo politické rozhodnutí (24. brezna 1971) pouzít místo vozu domácí výroby R1 tezké sovetské vozy zastaralé koncepce (vycházející z typu vyvinutého na konci 50. let). Vozy byly výrazne tezsí, coz si vynutilo napr. vlození posilujícího rostu do Nuselského mostu, který nebyl na takové zatízení puvodne navrzen.
Ackoliv se pocítalo s otevrením metra jiz roku 1970, zpozdení zpusobená nedostatkem zkuseností prodlouzila stavbu az do roku 1974. O rok dríve se také zacalo s razbou linky A z Dejvic na Vinohrady. Slavnostní otevrení prvního úseku trasy C 9. kvetna 1974 v 9 hodin a 19 minut se stalo politickou manifestací, na níz byl prítomen i generální tajemník KSC Gustav Husák.
12. srpna 1978 byl konecne zprovoznen první úsek linky A a ve stanici Muzeum vznikl první prestupní bod metra. Na konci roku 1980 byly obe trasy A i C prodlouzeny a roku 1977 se zacalo se stavbou prvního úseku trasy B. Budování úseku Sokolovská (dnesní Florenc) – Smíchovské nádrazí trvalo osm let, do provozu byla trasa B dána 2. listopadu 1985. V této dobe se také dala do pohybu stavba dalsích navazujících úseku Dukelská (dnes Nové Butovice) - Smíchovské nádrazí, pripravovala se stavba Sokolovská - A. Zápotockého (dnes Ceskomoravská), stavelo se depo trasy A v Hostivari a roku 1984 byla trasa C prodlouzena pod Vltavou do Holesovic.
Takto rozsáhlá a rychlá výstavba vsak patrne jiz byla nad moznosti stagnující ekonomiky CSSR. Ke konci 80. let se zacaly termíny pro oficiální otevrení mírne zpozdovat a po Sametové revoluci bylo jasné, ze stanovené tempo není mozné udrzet. Zatímco dríve bylo obtíznejsí trat naplánovat nez sehnat finance, nyní byla situace opacná.
22. února 1990 se prejmenovala vetsina stanic s ideologickými názvy, vetsinou v okrajových cástech mesta, na jména odpovídající místním cástem, v kterých se nacházejí.
Na podzim pak byl dokoncen úsek linky B Florenc – Ceskomoravská. Rok po dostavbe tohoto úseku se zacalo budovat dále smerem na Hloubetín a na druhé strane linky B také na Zlicín (otevren 11. listopadu 1994). Trat Ceskomoravská – Cerný Most byla dokoncena az roku 1998, a to bez dvou stanic, které se dokoncovaly v pozdejsích letech.
V 90. letech zacala obmena vozového parku jednak rekonstrukcemi sovetských vozu, jednak nakupováním nových souprav; komplikace a zdrazení prinesl krach firmy CKD, která puvodne mela být hlavním výrobcem. To mimo jiné vedlo k zavedení pásmového provozu na lince B.
V srpnu 2002 doslo k zaplavení metra vltavskou povodní. Systém protipovodnové ochrany v metru nebyl vhodným zpusobem udrzován a selhal, na nekterých novejsích úsecích zcela chybel. Az do brezna 2003 byly nekteré úseky metra mimo provoz, coz zpusobovalo casté dopravní kolapsy. S obnovou metra, jejíz financní náklady presáhly 6,96 miliard korun, pomohly jak státní, tak i zahranicní zdroje. Byl zrenovován i ochranný systém metra, aby se podobným událostem predeslo.
Strízkov 
Dalsí prodlouzení síte prislo v cervnu 2004, kdyz linka C prekrocila Vltavu a dorazila do Severního Mesta (stanice Kobylisy a Ládví).
V kvetnu 2006 byla otevrena stanice Depo Hostivar na lince A. Tato vznikla prestavbou cásti stejnojmenného depa metra. Byly k ní presunuty konecné zastávky mnoha mestských a prímestských autobusových linek, které dríve koncily u stanice Skalka.
Posledním úsekem otevreným pro verejnost byl v roce 2008 na trase C úsek mezi stanicemi Ládví a Letnany, který privedl metro az k branám areálu výstaviste v Letnanech.
Budoucnost
Krome rozsirování jiz existujících tras se plánuje výstavba nové linky D (oznacené modrou barvou), jez by mela zacít být budována v roce 2010. V soucasné dobe magistrát predpokládá stavbu linky D ve trech fázích:
· úsek I.D1 z Pankráce na Nové Dvory s peti stanicemi a délkou 4,9 km. Ocekávané zprovoznení nejdríve v roce 2014.
· úsek I.D2 z Nových Dvoru k Písnici o délce 2,2 km. Soucástí stavby bude i depo linky D v Písnici. Otevrení úseku se ocekává v roce 2016.
· úsek I.D3 z Pankráce na Hlavní nádrazí dlouhý 3,8 km by mel být dostaven v roce 2018.
Po dostavbe techto úseku by linka D mela být schopna cástecne nahradit v prípade rekonstrukce Nuselský most, kterým vede linka C z Jizního Mesta
Uz v 80. letech 20. století se uvazovalo o dalsí trase E, která byla vzhledem k sovetské koncepci prazského metra plánovaná jako okruzní. Na pocátku 21. století se o ní opet nezávazne mluvilo v souvislosti s návrhy na porádání olympiády. Její presná trasa dosud nebyla stanovena, ani není zanesena v územním plánu.
(Informace a fotografie byly cerpány z Wikipedie a ruzných míst internetu).