Raskova vyhlidka Traditional Geocache

Raskuv kamen (402 m n.m.)

Chraneny prirodni utvar Raskuv kamen je skutecnou perlou koprivnickych hor. Belostna barva malebne Raskovy skaly nas upozornuje na stramberske vapence (koprivnicke neboli olivetske vapence jsou barvy cervene). Izolovany vapencovy blok vzniklodtrzenim od koraloveho utesu a premistenim podmorskym sesuvem do hlubsi casti morske panve. Okoli tvori vapence, sliny a jily basskeho souostrovi.

Na nejvyssim miste skaly vybudovali v roce 1951 clenove koprivnickeho Klubu ceskoslovenskych turistu zelezny vyhlidkovy mustek (vyska mustku nad pristupovou cestou je 50 metru). Cnici, zdaleka viditelne vapencove skalisko je nazyvano podle puvodniho majtele okolnich lesu - zemana Rasky. Z mustku se naskyta uchvatny pohled ve smeru ke stramberskemu kotouci, na masiv koprivnickych hor s Cervenym kamenem, na cast mesta Stramberka a Bilou horu. Pod raskovym kamenem ve sraznych zajimavych roztokach sbira sve prameny potok Koprivnicka s lozisky vapencoveho tufu.

Na tento izolovany vychoz jurskych vapencu a slepencu jsou vazana spolecenstva skalnich sterbin a castecne i skalnich stepi. Na vyslunnych stanovistich je mozne setkani s jesterkou obecnou a slepysem krehkym. V okolnich porostech muzeme pozorovat nekolik druhu splhavych ptaku zivicich se drevokaznym hmyzem: datla cerneho, strakapouda velkeho, brhlika lesniho a soupalka dlouhoprsteho. Vyhledavaji zde potravu jako dalsi pevci, napr. sojka obecna, sykora konadra, sykora babka, sykora modrinka.

Na skale najdeme zbytky teplomilne kveteny. Jejich seznam spolecne s obrazky najdete na tabuli naucne stezky pod vyhlidkou.

V okoli Raskova kamene se nachazeji tri povestne buky - Ondrasuv, Raskuv a buk Cernych myslivcu. Ty byly pojmenovany jiz ve tricatych letech 20. stoleti Klubem ceskoslovenskych turistu. V roce 1997 byly vyhlaseny pamatnymi stromy. Jsou oznaceny statnim znakem Ceske republiky s nazvem stromu.

A proto je tato kes zarazena do projektu:

V okoli jsou pozustatky tzv. „Havirskych dur". Jsou poslednimi pripominkami pokusu o hledani uhli v koprivnickych horach v letech 1790 - 1795 a pozdeji roku 1807. Jde o zbytky jam a hald, ktere tu zanechali hornici z Cech, kdyz je zdejsi zeman Raska povolal aby nalezli uhli.

CESTA KE KESI

Mate vice moznosti jak se na Raskovu skalu dostat.

1. Tu take doporucuju: Svoje auto zanechte na souradnicich parkoviste. Dale se vzdejte po zlute turisticke znacce. Cestou si muzete odlovit dalsi krabicky vcetne Sostyna. Od nej je to uz jen asi 700 metru do cile. Na turisticke trase bude rozcestnik, ktery vas zavede az k vyhlidce. Dalsi moznosti je se ze Sostynu vydat po naucne stezce (cesty se rozdeluji kousek od rybniku). Vyhnete se tak neprijemnemu srazu pod vyhlidkou.

2. Tato trasa je vhodna predevsim pro cyklisty. Pojedete od parkovište po asfaltce nahoru až na Janíkovo sedlo, tam se dáte doleva podél lesa a za chvili jste u vyhlídky.

KESKA