POZOR - V ŽÁDNÉM PRÍPADE NELEZTE PO SKALNÍ STENE - CTETE LISTING! 
Prírodní památka Panská skála leží asi 1 km západne od obce Habrovany v okrese Vyškov. Na dne starého opušteného lomu na stavební kámen se v malých tunkách zacalo darit obojživelníkum, napr. colkovi obecnému, colkovi horskému a skokanovi hnedému. Od roku 1990 zacal stát jejich oblíbené rozmnožovací tunky a jejich okolí chránit. Na dne lomu vyrostly z náletu ruzné dreviny; hlavne brízy, jívy, topoly a osiky, ale také smrky a borovice, na kamenném podloží se zacíná vytváret pudní kryt, traviny a mechy. Pod skalní stenou v suti se hojne objevují zajímavé peckovité kamenné útvary.
Vstup do lomu je na konci kamenité cesty vedoucí z Habrovan. Zacátek chránené lokality je oznacen tabulí se státním znakem. Cache je umístena nad nejvyšší stenou v bezpecné vzdálenosti od okraje lomové steny na malé vyvýšenine (viz fotohint).
Durazne varuji pred pokusy prekonávat lomovou stenu a sutoviska at už smerem nahoru nebo dolu, jsou znacne nestabilní, ze zvetralé skály se mohou odlamovat velké kusy. Myslete na to také, budete-li se pohybovat v blízkosti okraje.
Bezpecný (a nejkratší) prístup k ní vede od konce cesty z Habrovan - pred vstupem do lomu zabocte vpravo nahoru a v bezpecné vzdálenosti obejdete okraj lomové steny. Lom je možné obejít celý dokola, vrátíte se zase k výchozí ceduli se znakem. Urcite se podívejte také na dno lomu, použijte však prosím zásadne prístup po cesticce od konce kamenité cesty z Habrovan.
Pro ty, co tolik nespechají, doporucuji nehnat se za šipkou, ale obejít lom (od vstupu) zleva. Cesticka tam zvolna stoupá okolo lomu dokola až k nejvyššímu místu. Budete odmeneni nekolika peknými výhledy a není to takový sportovní výkon.
O puvodu valounu v lomu Panska skala.
(autor vysvetlení - Radeus - ríká, že je amatér a vysvetlení je zjednodušené, ale posudte sami):
Behem devonu a karbonu probehla giganticka srazka dvou obrovskych kontinentu, Laurussie ze severu a Gondwany z jihu, krom toho tyto obri kontinenty mezi sebe vtesnaly a podrtily radu mensich kontinentu (spis vetsich ostrovu). Pri teto srazce vyvrasnilo mohutne Variiske pohori. Jeho vyska asi odpovidala dnesnimu Himalaji nebo Andam. Pohori velmi rychle erodovalo, o to co se nachizi v lomu jsou usazene sedimenty z tohoto pohori. Erodovany material (balvany, sterk a pisek) byl odnasen rekami na morske pobrezi, pri tom transportu se puvodni balvany zakulatily na valouny. Odtud erozni material sklouzaval podmorskymi proudy (turbiditni proudeni) na hlubsi dno, kde se usazoval ve vrstvach. Turbiditni proud mohl vzniknout treba pri zemetreseni. Material se usazoval tak, ze ve spodku vrstvy je hrubsi material (balvany, sterk) a postupne se material zjemnuje, az do pisku a prachu. Takovych vrstev je pak v celkovem souvrstvi na sobe nekolik. Proto je na lomove stene videt, jak po vrstve valounu nasleduje vrstva pevneho piskovce, a nad nim zase vrstva valounu. Pisek pronikl mezi usazene valouny a vytvoril tak slepenec jemneho materialu a kulatych balvanu. Rozborem hornin valounu se zjistilo, ze nektere pochazeji az oblasti Ceskomoravske Vrchoviny. Proces sedimentace se odehral zhruba v obdobi pred 340 az 325 miliony lety. Mocnost usazenych sedimentu dosahovala misty az 3 km.
Pamatujte prosím na to, že se pohybujete v chránené prírodní lokalite. Budte ohleduplní.
"kindersrot friendly cache"
30.9. 2013 - dočasně nahrazena mikro filmovkou, viz log z 27.9.
5.10. 2013 - obnova, posun, změna hintu