Zbytky ctyrboké šibenice nalezneme asi 2 km východne od Blatné na nenápadném vrchu smerem na Buzice. Vyvýšenina je od dávných dob až do soucasnosti nazývána Spravedlnost, Šibenák, Na šibenici nebo Šibenicní vrch, což svedcí o dlouhodobém využívání tohoto místa k exekucním úcelum. Popravište bylo v dobách, kdy plnilo svoji funkci, dobre viditelné z duležité cesty spojující Blatnou s Pískem, Plzní a Prahou, v dlouhém úseku od Lapace až po blatenský zámek.
Pudorys šibenice tvorí oblé kameny strední velikosti, které jsou vyskládány do obdélníku o rozmerech 5,9 x 4,2 metru. Síla zdiva je 80 – 85 cm. Zbytky kamenného zdiva jsou zachovány ve výšce 60 cm po celém obvodu krome severní zdi. Pokud byla šibenice vybavena vstupním otvorem nebo dvermi, mohly být práve v této severní cásti, což by odpovídalo dobovým zvyklostem. (Na severu byla ríše mrtvých a dvere šibenic byly nekdy tímto smerem proto orientovány, aby duše popravených mely usnadnený odchod.) O vnitrní stenu západní zdi se dnes opírá vzrostlý strom..
K potvrzení všeobecne uznávaného predpokladu, že se opravdu jedná o bývalé popravište, byl 25. zárí 2002 proveden predbežný pruzkum lokality za úcasti archeologa Práchenského muzea v Písku Jirího Frolicha, historika Mestského muzea v Milevsku, odborníka na stredoveké exekuce Vladimíra Šindeláre a reditele Státního okresního archivu Strakonice Jana Olejníka.
Tímto výzkumem bylo v tesné blízkosti zbytku obvodových zdí kamenné podstavy vlastní šibenice odhaleno i tzv. jevište, sloužící k vykonávání „ostatních“ exekucí a vzdálenejší, níže situované „hledište“, urcené pro prihlížející verejnost. Jevište, kde se provádely zostrující tresty a méne potupné, i když casto mnohem drastictejší druhy poprav, bylo podle všeho umele navršeno dovezeným svetlým rícním pískem a vymezeno ctyrmi velkými balvany. Pod vrstvou písku, asi 30 cm. pod povrchem jevište byly nalezeny zbytky dreveného uhlí, které by snad mohly pocházet z ohnište využívaného pri zostrujících trestech.
Predpokládá se, že blatenská šibenice mohla existovat již v 1. polovine 16. století. Jak však vypadala a jak se v prubehu staletí menila její podoba se presne neví. Nekteré prameny udávají, že byla o dvou sloupech, jiné, pravdepodobne z pozdejší doby již mluví o sloupech ctyrech. Zdá se však, že v prípade šibenice u Blatné to není zas až tak duležité, nebot popravy obešením se tu se vší pravdepodobností nikdy nevykonávaly. Tato kamenná stavba sloužila zrejme „jen“ k „vystavení“ již mrtvých tel jinak na jevišti popravených odsouzencu. Šibenice byla predevším výstrahou pro každého, kdo do mesta pricházel a byla také samozrejme chloubou mesta, jemuž bylo udeleno privilegium hrdelního práva.
Z historických pramenu se zachovalo nekolik zpráv o blatenských popravách. V roce 1569 zaplatil životem za prestupek proti sedmému prikázání Jan z Krašovic, za smilstvo byl zase k smrti odsouzen v roce 1570 Jan Kozel. Vrazi Loreckého ze Lkouše skoncili na blatenském popravišti v roce 1571 a v roce 1669 byl za vraždu desetiletého dítete lámán kolem Václav Jabulka. Jeho rozlámané telo bylo po exekuci vpleteno do kola a vystaveno na vrcholu šibenice. Katuv mec stal v Blatné roku 1700 za dvojženství poddaného Víta Rokose, za zabití pasáka byl v Blatné o 57 let pozdeji popraven i hajný z Buzic.
Lokalita bývalé blatenské šibenice byla prý ješte pred 40 – 50 lety zrejme z pietních duvodu místními lidmi udržována, vegetace pravidelne odstranována a zbylé zdi kamenné stavby ponechávány o neco vyšší než dnes. V druhé polovine 20. století se ale prostor popravište zacal využívat jako mestská skládka, což se negativne podepsalo na stavu posledních zbytku puvodního areálu. V roce 2003 byl Šibenicní vrch u Blatné za archeologického dozoru Dr. Jana Michálka firmou Menhirostav Praha vycišten, kamenné základy zbaveny náletové vegetace a na míste bývalého jevište byla vztycena symbolická drevená „kolenová“ šibenice. Staré popravište je tak po dlouhých letech zapomnení uvedeno do stavu, jaký si vzácná památka tohoto druhu jiste zaslouží.
Zdroj: www.moskyt.net
Na podzim roku 2008 byla symbolická šibenice vyloméná, ležela na zemi a byla rozlomená na tri kusy. Šibenici jsme opravili a znovu vztycili já antonio84 a jpenda dne 19.4.2009. Doufáme, že nejaký cas vydrží stát a bude okrasou pro toto zajímavé místo.
Výnatek z kroniky podávající svedectví o hruzné poprave, jež se v Blatné údála léta Páne 1571.
Popraveným byl rychtár Petr Dulík - úkladný vrah, kterého kati nejprve privedli k pripravenému rumpálu a „svlekše ho z rubáše, na ten rumpál ho položili a retezy privázali, a tak jej pekli. A Jíra, kat táborský, maje kropác, vomácel jej v vroucí smole, tím ho kropil a potíral, a když se sprejštilo, tehdy to znej strouhákem k tomu pristrojeným strouhal, a to trápení jeho trvalo v pulhodine...," lící dobový zápis. „Potom prijel hejtman krajský, pan Bohuslav Malovec, kázal mu konec uciniti. Tu katové nametavše pod neho slámy jej zadusili, neb jest ješte živ byl. A jiste že jest musil býti trpelivý, neb co jsou jej tak pekli, nic nerekl, ani nekricel."
Varování: cache muže obsahovat predmety týkající se tématu, které mohou zpusobit šok.