Skip to content

Vetrne mlyny na Decinsku #6 - Rumburk Traditional Geocache

This cache has been archived.

DarkLord Reviewer: Archivace listingu keše

DarkLord Reviewer

More
Hidden : 9/15/2008
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Krátký popis
Cache se nachází nedaleko bývalého vetrného mlýna v obci Rumburk

Historie
Nejstarší zarízení, na kterých clovek už od dob neolitických mackal zrno, byly drtice a rucní mlýnky. V Egypte a prední Asii byly pomerne velmi brzo k pohonu objeveny a využity další zdroje energie: voda a vítr.
Není známo, kdo byl vynálezcem vetrného kola, vetšina autoru se však shoduje na tom, že je objevili nekolik tisíc let pred n. l. v Orientu v oblasti persko - arabské pro nedostatek vody. Dosud zachovalé zdené vetrné mlýny v Moonu u Alexandrie jsou staré asi tri tisíce let. O vetrných mlýnech se v Evrope dovedeli od vracejících se vojáku z krížových výprav na prelomu 11. a 12. století. Podle druhé teorie prišly první mlýny do Evropy prostrednictvím Arabu jejichž ríše sahala v 8. století až na Pyrenejský poloostrov a to do Španelska.
Vetrné mlýny vznikaly predevším tam, kde byl dostatek stálých, pravidelných a rovnomerných vetru a nedostatek tekoucí vody, kde potoky rychle vysychaly, rozvodnovaly se nebo v zime na dlouhou dobu zamrzaly.
Nejcastejšími lokalitami pro stavbu vetrných mlýnu byly: Hornomoravský úval, Moravská brána, Haná a hlavne Slezsko. Na Morave a ve Slezsku je doloženo celkem 685 vetrných mlýnu z toho 61 zdených, v Cechách 216 vetrných mlýnu z toho 53 zdených.
Jedním ze zachovalých "mlýnu" v oblasti severních Cech je vetrný mlýn v obci Rumburk na Decínsku.
Vetrný mlýn v Rumburku
Tato stavba ze všeho nejméne pripomíná vetrný mlýn, ale zdání klame. Barokní kostelík sv. Jana Krtitele stojí na Strážném vrchu severovýchodne nad centrem mesta.
V prubehu 18., 19. a 20. století byla stavba nekolikrát prestavena. Zde jej uvádím proto, že podstatnou cást jižního zdiva má kaple spolecnou s bývalým vetrným mlýnem a techto zdí se žádná prestavba výrazným zpusobem nedotkla.
Základní kámen kaple sv. Jana Krtitele na Strážném vrchu (dríve Hutbergl nebo Johannisbergl 421 m n. m) byl položen roku 1722 knežnou Christinou Terezií z Liechtensteinu, matkou nového majitele rumburského panství. Kaple byla dokoncena v roce 1725. Církevním úcelum sloužila necelých šest desetiletí, nebot byla za josefínských reforem roku 1784 odsvecena. 3. srpna 1787 prodána spolu s prilehlým pozemkem o rozmerech 400 sáhu za 211 zlatých rumburskému obchodníkovi s plátnem Fidelisi Salomonovi z cp. 130. Nový majitel nechal kapli prestavet na vetrný mlýn holandského typu o 2 složeních. Na jižní strane došlo k rozšírení nekdejší kaple o prízemní obytné stavení a postavení veže.
Prameny pripomínají ponekud neobvyklý stavební vývoj: mlýn byl prý vystaven v holandském typu, ale prestaven pak na drevený (Bockmühle). Mohlo jít vskutku o typ u nás málo známého zarízení. Svedcila by tomu i zpráva, že mlynár byl povolán ze Slezska a když predcasne zemrel, nebyli jeho nástupci s to, uvést mlýn do rádného provozu. Panující tu silný vítr uvádel mlýn do tak rychlého chodu, že rozrušil vnitrní zarízení.
Po smrti prvního majitele prešel mlýn na jeho syna Samuela Salomona, který mlýn prestal provozovat a prilehlé budovy promenil na hostinec. Posléze celou lokalitu prodal. Jeden z dalších majitelu - tesar Franz Marschal z Lipové (u Šluknova) - se v roce 1841 pokusil provoz vetrného mlýna obnovit. Sám však nemel potrený kapitál, zadlužil se a po ctyrech letech byl 2. 4. 1845 nucen objekt prodat JUDr. Franzi Kitteltovi z Rumburku. Zdejší meštané prišli zanedlouho s úmyslem objekt vykoupit a znovu zde zrídit svatyni. V témže roku 1845 odkoupil mlýn soukenický mistr Artl, který se zasloužil o jeho opravu a navrácení církevním úcelum. Kaple na Strážném vrchu byla nákladem více než 6 000 zlatých opravena a znovu vysvecena. V roce 1902 byla na prostranství pred kaplí postavena krížová cesta.
Objekt sloužil církevním úcelum až do konce 2. svetové války, po ní jako vojenská hláska. Po následné devastaci a hrozící demolici získala roku 1959 kapli do dlouhodobého pronájmu od církve rímskokatolické církev pravoslavná. Ta se zasloužila o její záchranu a má ji v držení dodnes. Poslední rozsáhlé úpravy interiéru provedl její poslední knez Andrej Kolomatský puvodem z Kyjeva. Stavidel více jak 70 pravoslavných chrámu na území bývalého Ceskoslovenska opatril kostelík ikonostatem a osobitou nástennou výzdobou. V soucasné dobe nejsou na objektu žádné stopy po tom, že by v minulosti sloužil jako vetrný mlýn.
Historický vývoj ve fotografiích
2001
2005
2001 2005

Zdroj: www.povetrnik.cz

Viz též
Vetrné mlýny na Decínsku #1 - Ružová
Vetrné mlýny na Decínsku #2 - Arnoltice
Vetrné mlýny na Decínsku #3 - Janov
Vetrné mlýny na Decínsku #4 - Huntírov
Vetrné mlýny na Decínsku #5 - Varnsdorf
Vetrné mlýny na Decínsku #7 - Svetlík
Vetrné mlýny na Decínsku #8 - Mikulášovice
Vetrné mlýny na Decínsku #9 - Svetliny

Additional Hints (Decrypt)

[Cesky:] i cnermh [Deutsch:] vz Fghzcs [English:] va gur fghzc

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)