Novodobá historie

Novodobá historie osady Rovište se zacíná psát roku 1949, kdy byla schválena výstavba Slapské prehrady. Puvodní stavení u reky byly zbourány a zacaly práce s upravováním puvodního a budoucího recište reky Vltavy. Pri ceste smerem do osady lze i dnes spatrit zbytky základu starého mlýna nedaleko nynejšího Vesteckého mostu. Roku 1954 byla oficiálne uvedena do provozu Slapská prehrada. V tu dobu již stálo na brezích Vltavy hospodárské stavení, které tam mužeme videt i dnes.

Pametníci vypráví, že místní hospodár si dokázal udržet samostatnost a soukromé hospodárství i v dobách socialistického režimu a jeho hospodárská zvírata (krávy, prasata, slepice) behala volne po širokém okolí i v dobách, kdy už na Rovište jezdívali nejakou tu dobu i chatari. Po vzniku Vodní nádrže Slapy zacali vznikat v okolí i první chaty, puvodne ze správních budov tehdejších kamelomu, pozdeji i jinde. Masový príliv rekreantu pak nastal spolu s otevrením autocampu. I když je nyní osada Rovište pomerne rozsáhlá, stálých obyvatel má opravdu málo.

Pohled smerem na Kamýk nad Vltavou

Lámání kamene

Vzhledem k tomu, že se v techto koncinách nachází velké zásoby kamene (kvalitní žuly) byla zde v minulosti velmi rozsáhlá težba kamene. Nejvetší rozmach težby žuly zde byl predevším za první republiky a v predválecné dobe bylo velké množství zde vytežené žuly používáno mimo jiné i k výstavbe bunkru a pohranicního opevnení. Po 2. svetové válce už byla težba obnovena jen na nekolika málo místech a objem težby už ani zdaleka nedosahoval takových císel jako dríve. Postupne pak byla uzavrena vetšina kamenolomu v blízkém okolí.

Památkou na tuto težbu je množství lomu, z nichž nekteré jsou nyní zatopené a je v nich velice príjemné koupání. Vetšina chataru pak dává prednost práve koupání v zatopených lomech, protože reka Vltava je zde díky castému vypouštení vody z Kamýcké prehrady pomerne dosti studená. Lomy využívají k nácviku i týmy potápecu, kterí zde dokonce mají i vlastní výcvikové stredicko.

Místí starousedlíci tvrdí, že práve v nekterých puklinách nebo štolách techto lomu se nacházejí veliké poklady, které zde uschovávali Židé v prubehu 2. svetové války pred odchodem do koncentracních táboru. Temto historkám navíc nahrává i hrozná skutecnost, že z predválecné pocetné a velmi bohaté židovské komunity (jejíž existenci dokládá i bývalá synagoga v nedalekém Drážkove nebo židovský hrbitov u Radobylu, kterému je zasvecena i jedna keš), která žila v okolí, jen malá hrstka lidí prežila strašné podmínky panující v koncentracních táborech.

Jeden ze zatopených kamenolomu

Vyžití

Krome relaxacních ciností ve zdejší krásné prírode, jakými jsou turistika, cykloturistika, sbery plodu, houbarení atd. si zde prijdou na své i milovníci adrenalinových sportu - konkrétne horolezeci. Skály na Rovišti jsou neoblíbenejší a nejnavštevovanejší skály z Vltavské žuly a prijdou si zde na své témer všechny typy horolezcu. Zdejší horolezecké cesty mají udávanou obtížnost v rozsahu 3 až 10, ale více najdete napríklad v horolezeckém pruvodci...

Pohled z vyhlídky

Keš

Keš se nachází nedaleko cervené turistické trasy mezi obcemi Hojšín a Rovište. Po trase se dá jet i na kolech, ale k finálnímu odlovu (cca 200 metru) musí bežný smrtelník po ceste kolo vyvézt (cesta je dost strmá, ale smerem dolu je sjízdná :-) a pote nekoliv metru radeji vezt po cesticce... Pro peší výlet bych doporucoval prístup prímo od reky smerem od Rovište, kdy se dá jít po ceste nedaleko okraje skály (ale v bezpecne vzdálenosti od nej) a projít pritom nekolik hezkých vyhlídkových míst.

Pri hledání co nejlepších míst k výhledu a k focení na okrajích skály budte prosím velmi opatrní... Nekolik lidí již padlo za obet temto skalám - a to nejen horolezcu!